* Pod Cínovcem jsou údajně největší zásoby lithia v Evropě a třetí největší na světě. O jakém množství je tedy řeč ?
To zatím s jistotou nevíme. Odhady se neustále zpřesňují na základě probíhajícího a dobíhajícího geologického průzkumu. Nicméně zásoby lithia v hodnotě kolem 1,5 bilionu korun by tam být měly. To se ale bavíme o současných tržních cenách, které se mohou měnit. A klidně nahoru i dolů.
* I dolů ?
Ano, ceny lithia mohou stejně tak dobře růst i klesnout. Poptávka po něm se sice stále zvyšuje, ale řekl bych, že poslední dobou je už spíše jen spekulativní. Investoři kupují lithium v očekávání, že jeho cena poroste, aby ho pak mohli prodat se ziskem. Na lithiu se podle mě trochu vytvořila bublina. V dohledné době se má připravovat těžba v Srbsku i ve světě. Nabídka lithia tak stoupne, což může vytvořit tlak na pokles jeho ceny. To si dnes málokdo uvědomuje.
* Znamená to, že by se na Cínovci lithium těžit nemělo ?
Mělo. Lithium je pro Českou republiku velká příležitost. Stále ale zůstává mnoho otázek nezodpovězených. Zatím například pořád nevíme, jak velké náklady budou s těžbou spojeny. A to nejen náklady těžaře samého, ale i společenské. A právě ty by měly být minimalizovány, respektive jejich úhrada by se měla řešit v podmínkách, za nichž se těžba na Cínovci povolí. *
* Pokud se ale nepletu, Cínovecká deponie, která patří miliardáři Karlu Janečkovi, už povolení k těžbě má.
Tady musíme dávat pozor na dvě rozdílné věci, respektive dvě ložiska. Lidé si to často pletou. Cínovecká deponie má licenci k přetěžení odkaliště po dřívější těžbě cínu. Když se tam tehdy cín těžil, zbylá ruda se vyvážela jako odpad. Tehdy si málokdo dovedl představit, že je v ní vzácná surovina. Janečkova společnost tak má prakticky povolení k vytěžení skládky. Druhá věc je hlubinná těžba. O povolení k ní se teprve bude hrát.
* Co z toho lidé budou mít, pokud se na Teplicku začne těžit lithium ?
To záleží na mnoha okolnostech. Jak už jsem řekl, i na nastavení podmínek, za jakých se licence k hlubinné těžbě udělí.
* Tady je obava, že to vytěží nějací Australané…
Vy zřejmě myslíte společnost Geomet. Ta provádí průzkumné vrty. Je pravděpodobné, že licenci k hlubinné těžbě dostane právě ona. A bylo by to i logické. Představte si, že investujete miliony do průzkumu, který samozřejmě povolil stát, a zjistíte, že tam lithium je. A pak by stát řekl, že licenci udělí někomu jinému, a vy o investované peníze přijdete. Pokud by tohle stát udělal, musel by Geometu zmařené investice kompenzovat.
* Existuje ale představa, že když lithium bude těžit zahraniční firma, nebude z toho mít Česko žádný přínos. Je k těmto obavám důvod ?
To je bohužel zkreslená a poměrně častá představa. Máme tu horní zákon. Ten mimo jiné stanoví, že těžař musí odvádět do veřejných rozpočtů poplatky za dobývací prostor a za objem vytěžené nerostné suroviny. Tyto poplatky ovšem představují jen ten nejmenší přínos těžby lithia. Dalším přínosem je vznik pracovních míst jak přímo v těžbě, tak v navazujících odvětvích. Samozřejmě že nejhorší varianta by nastala, kdyby se lithium jen vytěžilo a vyvezlo do zahraničí jako surovina. Naším zájmem by mělo být, aby zde vznikl celý řetězec činností, do kterého by se zapojilo co nejvíce lidí, firem, ale i univerzit, pokud možno především z ústeckého regionu.
* Jak byste si to představoval ?
Začněme od těch poplatků. Podle mě by měla jejich největší část zůstat přímo v regionu, ať už v rozpočtu kraje, nebo rozpočtu obcí, v jejichž katastru bude těžba probíhat. Z toho by se financovala výstavba dopravní infrastruktury, rozvoj nemocnic a škol. Když se před necelými dvěma lety novelizoval horní zákon, navrhoval jsem, aby se poplatky za vydobytý nerost přerozdělovaly více ve prospěch municipalit. Regiony musejí pocítit, že je těžba pro kraj skutečným přínosem. Pokud ty peníze odtečou do státního rozpočtu, použijí se jen na rekultivaci krajiny po těžbě uhlí. Takže výnosy z lithia by financovaly společenské náklady po těžbě uhlí. To je podle mého nepřijatelné.
* A když se podíváme mimo veřejné finance ?
To už jsme v soukromém sektoru. Ideální by bylo, kdyby se lithium vytěžilo, poté u nás i zpracovalo a dále se z něho vyráběla produkce s vysokou přidanou hodnotou, která by se pak vyvážela do světa. Nemůžeme se jen radovat z toho, že se u nás našlo lithium, a myslet si, že tím nějak samovolně zbohatneme. Konkurenceschopnost ekonomiky nestojí a ani nemůže stát na pouhé těžbě surovin. Podívejte se třeba na Rusko. Má ropu a je na její těžbě a vývozu životně závislé. Jenže když ceny ropy padaly, Rusko padalo s nimi. Naším cílem by mělo být přilákat investice, které budou lithium využívat k vývoji moderních technologií. Víme, že lithium je strategickou surovinou pro výrobu elektromobilů. V Ústeckém kraji máme univerzitu, proč by nemohl vzniknout nějaký společný podnik právě univerzity a soukromého investora, který by na tom pracoval společně
* V souvislosti s těžbou lithia se ale také hovoří o ekologických rizicích. Proč jste pro zachování těžebních limitů v případě hnědého uhlí, ale těžba lithia by vám nevadila ?
Ale to se přece nevylučuje. Těžba uhlí, která probíhá na Teplicku a Mostecku, je povrchová, dochází k devastaci krajiny. Když se pak uhlí spaluje, dochází ke znečištění ovzduší a emisím skleníkových plynů. V případě těžby lithia nic takového nehrozí. Jak už jsem říkal, menší část připadá na přetěžení odkaliště a větší část je těžba hlubinná.
* Takže žádné negativní dopady na životní prostředí nebudou Co třeba doprava lithia na místo dalšího zpracování ?
Ale ano, zcela bez dopadů to samozřejmě nebude. Asi největší zátěž lze čekat u těžby odkaliště. Tam zřejmě není jiná možnost než získané lithium z Cínovce svážet nákladními vozy. U hlubinné těžby je to však úplně něco jiného. Těžit se začne u paty kopce, kde je lithium skryto. Odtud se může dopravovat za pomoci pásových dopravníků až na nádraží v Dubí, odkud už není problém surovinu přepravovat po železnici, tedy bez vážnějších dopadů na životní prostředí. Co ale rozhodně nehrozí, je nějaké drancování krajiny, jak se občas někteří odpůrci těžby lithia snaží lidem namluvit.
* Také se proslýchá, že odkaliště nakonec nebude těžit Karel Janeček, ale že svou společnost Cínovecká deponie prodá. Co si o tom myslíte vy ?
Je to možné. Karel Janeček není těžař, on je především investor. Takže si dovedu představit, že Cínoveckou deponii chystá k prodeji. Její cena určitě nebude malá, když už má povolení k těžbě.
***
Michal Kučera (48) Absolvoval Hornicko-geologickou fakultu Vysoké školy báňské v Ostravě. Zabývá se rozvojem obchodních aktivit strojírenských a elektrotechnických společností na tuzemských a zahraničních trzích (zejména ve střední a východní Evropě) s důrazem na oživení řízených společností a na zvýšení jejich konkurenceschopnosti a atraktivity. Je předsedou poslaneckého klubu TOP 09 a členem sněmovního hospodářského výboru Poslanecké sněmovny PČR.
Zdroj: Faktor S
