Tragické události, které nás v závěru minulého postihly, nám připomněly křehkost lidského života a zároveň zdůraznily potřebu solidarity a spolupráce. Přiměly mě osobně k tomu, abych přemýšlel o tom, co nás čeká. Není to nejradostnější čtení, ale třeba ho oceníte.
Budoucnost není něco, co “prostě přijde”. Svou budoucnost ovlivňujeme nyní, proto je tak důležité, soustředit se na to, co můžeme udělat nyní.
Plán na rychlé vítězství ze strany ruských sil selhal, a odpor prezidenta Zelenského stojí v čele odporu, který Rusko nedokázalo zlomit. Podpora ze zahraničí, zejména ze Spojených států, je klíčová pro setrvání nezávislosti Kyjeva. Bez angažmá USA by pomoc evropských zemí, včetně České republiky, byla nedostatečná. Bohužel Evropané pořád nechápou, o kolik se tu hraje.
Významným faktorem je i vnímání války v české veřejnosti. Část obyvatelstva (nejen u nás) je válkou unavena, což odráží omezený zájem o opakující se žádosti prezidenta Zelenského o pomoc. Přitom po Ukrajině jsou na řadě další státy. Ten, kdo si myslí, že Rusku jde jen o to hájit své “přirozené” zájmy, je opravdu velmi naivní.
Šok způsobila teroristická organizace Hamás, když zaútočila na jižní Izrael, ničící kibucy a pohraniční osady. Útok zanechal více než tisíc obětí, včetně žen, mladistvých a starců, a další stovky byly odvlečeny jako rukojmí. Svět stál v úžasu před nepředstavitelnou krutostí a bezprávím. Reakce Izraele, jeho vlády, politiků a jednotek IDF jsou jedině správné. Likvidace Hamásu se stala nevyhnutelnou volbou, aby se zabránilo opakování podobné tragédie.
Tento konflikt však nespočívá pouze ve vojenských operacích na Blízkém východě. S úžasem koukám na vzestup militantního islámu ve západoevropských a severoamerických městech. Teroristické ideologie mají stále širokou podporu. Problematika nekontrolované migrace, zejména kvůli chybné politice evropských vlád, zvyšuje rizika a výzvy spojené s radikalizací. Tohle musí být a bude téma evropských voleb v polovině roku.
K tomu rozvrácené Spojené státy čekají prezidentské volby. Primárky začínají už v lednu a dopad volby hlavy státu bude mít velký vliv na zahraniční politiku. Spojené státy, které řeší svůj konflikt, mohou být hůře predikovatelným partnerem - a to je právě teď potřebujeme…
Rok 2024 by měl znamenat i odraz ode dna pro české hospodářství. Česko je bohužel jednou z mála zemí, které se nepodařilo překonat předcovidovou úroveň z roku 2019. Věřím ale, že s obnovením investic a novými projekty se podaří opět nahodit hospodářství a dojde i k mírnému vzestupu, oproti současné stagnaci. Naše země potřebovala hospodáře, kteří zpomalili cestu k dluhové pasti a i když vidím ještě hodně nevyřešených problémů, věřím, že najdeme sílu navrhnout jejich řešení. Čekáním se totiž nic nevyřeší.
Dámy a pánové,
nebude to snadný rok. Bude testem toho, zda si přestaneme lhát do kapsy. Věřím, že každý z Vás patří mezi realisty a pomůže říkat věci tak jak jsou. Přeji Vám všem hodně odvahy.
Váš Michal Kučera
