Korespondenční volba aneb proč zase spíme ve Sněmovně
Tak zaprvé, debata o zavádění korespondenční volby v době, kdy rušíme plastové občanky a řidičáky a kdy zase před volbami bude každý vytahovat Estonsko se svou státní správou, mi přijde úplně zoufalá. Ubezpečuji všechny, že návrh vlády je maximálně opatrný a vskutku konzervativní v tom slova smyslu, že nepřináší radikální změnu. Tento stát dělá tři desítky let ze svých občanů v zahraničí voliče druhé kategorie. Tři desítky let to chce změnit. Deklaruje to. Nejprve to blokovali komunisté, teď Okamura a Babiš.
Zadruhé, to, zda korespondenční volba je tajná řešily nejrůznější ústavní soudy. Pokud Vás ta debata zajímá - tady je odkaz na knihu, kde najdete dost informací na toto téma. Laicky lze říci, že ani současná volba není dokonalá, protože ji mnohdy ovlivňují například rodinní příslušníci. Já teda lístky do obálek celé rodině nedávám, ale nejednou jsem slyšel, že to je běžné. Soudy logicky zkoumají, jaká je míra rizika ohrožení voleb a dochází k tomu, že minimální.
Proč tedy jednáme zase od rána do noci? No, protože ANO a SPD vede lítou válku o své voliče. Ukazují, kdo je větší bojovník za “slušné” a straší je invazí hlasů ze zahraničí a ohrožením důvěry ve volby. Přitom dělají přesně to, před čím varují - zpochybňují volební proceduru. Jen s myšlenkou na svůj zisk ohrožují to nejcennější - naší důvěru ve výsledek voleb.
Prosím vydržte to. My musíme taky.