Učitelé nemají trávit léto na pracáku

Pracovní poměr na dobu určitou budou školy s pedagogickými pracovníky zřejmě moci uzavírat minimálně na dvanáct měsíců. Vládním návrhem novely zákona o pedagogických pracovnících, jímž se zabývají poslanci, reaguje ministerstvo školství na stále přetrvávající praxi, kdy jsou s některými učiteli smlouvy uzavírány pouze na deset měsíců, po které trvá školní rok. V době letních prázdnin jsou v evidenci úřadu práce nebo si hledají brigády.

Pracovní smlouva od září do června, úřad práce nebo brigáda na červenec a srpen.

A tak dokola. Praxi, jež v některých školách stále přetrvává, chce zarazit návrh novely zákona o pedagogických pracovnících, který řetězení smluv zakazuje. „Minimální délku trvání pracovního poměru pro pedagogického pracovníka na dobu určitou stanovuje nejméně na 12 měsíců. Jsou tam samozřejmě výjimky, a to dvě. První se týká náhrady za dočasně nepřítomného pedagogického pracovníka z důvodu překážek v práci, například dlouhodobé nemoci, mateřské dovolené a podobně. A druhá výjimka se týká sjednání pracovního poměru s pedagogickým pracovníkem, který nemá podle zákona o pedagogických pracovnících odbornou kvalifikaci,“ uvedl ve sněmovně ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Návrh zároveň zkracuje celkovou dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou nejdéle na tři roky.

„Praxe, která některé školy v zásadě nutí k tomu, aby nepřijímaly pedagogické pracovníky na dobu neurčitou, má své odůvodnění, protože řada škol nějak inovuje, snaží se třeba zavádět nové předměty a semináře a není si jistá, zda to zůstane součástí učebního plánu. Proto je logické, že se snaží uzavírat pracovní poměr na dobu určitou. Ale jiná věc je, že takový učitel je od září do června pedagogickým pracovníkem, a pokud nemá jiný pracovní poměr, je vlastně po dobu prázdnin nezaměstnaný. Pro učitele je to velice degradující a demotivující,“ uvedla poslankyně Nina Nováková (TOP 09). Podle ní je správné, aby se tato možnost uzavírání pracovního poměru na dobu určitou změnila. Pedagogický pracovník by měl být kryt i o prázdninách.

„Řeší to praxi, která není pozitivní a která se touto novelou v pozitivním smyslu mění,“ uvedla. V průběhu legislativního procesu je ale podle ní dobré diskutovat o jedné části návrhu, a to o možnosti uzavřít pracovní poměr na dobu určitou s ohledem na kvalifikovanost či nekvalifikovanost pracovníků.

Učit neznamená sbírat sezónně jahody

S návrhem souhlasí i členka školského výboru Marta Semelová (KSČM).

„Po dobu hlavních prázdnin jsou někteří učitelé bez zaměstnání. Zpravidla sice čerpají náhradu platu za nevyčerpanou dovolenou, avšak nejvýše v poměrné části 10/12 z nároku na 8 týdnů dovolené. Platná právní úprava dosud takový postup umožňuje,“ řekla. „Mnozí z takto postižených učitelů tyto své zkušenosti nezveřejňují z obavy, že v září je ředitel školy nepřijme zpět. Že však nejde o plané řeči, dosvědčuje fakt, že na Úřadu práce ČR, kde je registrováno 300 pedagogů jako uchazečů o zaměstnání, se 1. července najednou tento počet zvýší o tři tisíce nových pedagogů. Proto školské odbory už od roku 2002 žádají, aby ministerstvo školství tuto situaci řešilo.“ Červenec a necelý srpen (v jeho závěru učitelé pracují ve škole v rámci příprav na nový školní rok) mají podle ní sloužit pedagogům k nabrání nových sil, k sebevzdělávání, k přípravě na další výuku. „Kromě toho je degradující pro toto významné povolání, aby si v době prázdnin museli kantoři shánět brigády a aby si kvůli smlouvám na dobu určitou nemohli vzít půjčku či hypotéku,“ dodala.

Nápravu stávajícího stavu dlouhodobě prosazuje a podporuje Českomoravský odborový svaz pracovníků školství. „Víceméně to odstraní charakter, že práce pedagoga může být sezónní prací na školní rok,“ uvedl nedávno v České televizi jeho předseda František Dobšík. „Na první pohled se může zdát, že 3000 pedagogů, kterých se to týká, je vůči asi 160 000 všech pedagogů zanedbatelné procento, ale je to velká skupina lidí, která nemá právní jistotu. Novelizace jim jistotu přinese. A o to nám jde, aby měli určitou ochranu, aby se na to povolání nepohlíželo, že to může být jako sběr jahod, když zrovna rostou.“

Dobré by podle něj bylo, kdyby školy měly takový dostatek financí, aby ředitelé nebyli k podobným opatřením vůbec – byť nepřímo – nuceni. Dobšík říká, že problémem je i to, že někteří učitelé se po prázdninách nemusejí do školství vrátit, protože si najdou lukrativnější práci, a školství tak může přicházet o kvalitní pedagogy. Kolik se jich nevrátí, je podle něj možné jen odhadovat, protože statistika neexistuje. Mohli by to být třeba učitelé cizích jazyků nebo ti, kteří by se jinde uplatnili se znalostí informačních technologií. Školy k pracovním smlouvám na dobu určitou podle důvodové zprávy k návrhu zákona přistupují například při zaměstnávání asistentů pedagoga, typickým příkladem je i zaměstnávání nových pedagogů (bez ohledu na jejich praxi a věk) v určité škole.

„Z pohledu ředitele je to pochopitelné, z hlediska systémového řešení právního postavení pedagogických pracovníků se však pravidelnost takové praxe jeví jako nepřijatelná,“ uvádí důvodová zpráva. Zdůrazňuje, že předkládaný návrh nemá potírat nekalé jednání škol a už vůbec ne navozovat dojem, že ve školách převládá zavrženíhodná praxe. „Takový přístup by zastíral pravou podstatu věci, jíž je neexistující regulace. Ta vede management škol k postupům, jež nejsou protiprávní, nemusí se nutně příčit ani morálním zásadám, a jež jsou pochopitelné z pohledu ekonomického, avšak necitlivé v oblasti sociální,“ uvádějí předkladatelé. Návrh, nad nímž panuje obecná shoda, má velkou šanci na schválení.