Jaké máte zkušenosti v komunální politice?
Jsem druhé volební období v zastupitelstvu Jesenice, minulé volební období jsem byl radní. Měl jsem na starost oblast územního rozvoje. Jesenice byla od devadesátých let za příklad velmi nekoordinovaného územního rozvoje s nedostatečnou strukturou a službami. Nám se podařilo v roce 2010 tenhle vývoj zastavit a doplňovat to co chybělo. Jako občanské sdružení Rozumný rozvoj jsme vyčerpali všechny možnosti v řízení změny územního plánu, která zahrnovala asi půl milionu metrů čtverečních. Nezbylo nám než se obrátit na soudy a nakonec nejvyšší správní soud rozhodl, že změna územního plánu nebyla schválena podle zákona. Od té doby je rozvoj zklidněný. Doplňovali jsme občanskou vybavenost, postavili jsme dvě školky, začali jsme stavět síť cyklostezek, vyčlenili jsme pozemek pro velký sportovní areál.
Jak zkušenosti uplatníte v krajské politice?
Podobné zásady bych chtěl uplatňovat i na území kraje a při územním plánování vše koordinovat mezi obcemi a krajem. Pokud chceme, aby lidé bydleli v kraji rádi, tak potřebují mít dobré služby veřejné i soukromé, dobře bydlet, mít možnost se sportovně vyžít, apod.
Jaký máte názor na výstavbu dálnice D3? Jste pro, nebo se přikláníte k rychlostní silnici po východní straně Posázaví?
Je to situace, jako když se ptáte v půl jedné, ale mělo to být v jedenáct hodin. Je tady stabilizovaná trasa, která prošla všemi možnými koly. Osobně se mi nemusí líbit, protože zasáhne určité části Posázaví. Věřím tomu, že odborníci zvažovali všechny varianty, včetně východní varianty i využití stávajícího tahu na Písek. Přicházím k tomu úplně čerstvě a navíc pozdě. Dotčené obce budou postupovat podle zákona a budou případně trasu modifikovat. Zátěž na jih Čech kolem Benešova je poměrně velká. Je velmi obtížné říct, zda budeme proti dálnici.
Nebojíte se, že právě dálnice způsobí, že se ze středních Čech stane překladiště?
Je to o přímých a nepřímých nástrojích, jak ovlivníme budoucí strukturu. Pokud budeme mít kvalifikovanou pracovní sílu, tak investor má možnost rozvinout spolupráci s vysokými školami. Takovému investorovi kraj otevře dveře. Těžko schvalovat, aby byl Středočeský kraj překladištěm pro půl Evropy.
Kde nyní působíte jako lékař?
Pracuji v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze Podolí. Jako lékař tam působím pět a dvacet let a jako náměstek ředitele čtrnáct let. Mám na starosti oblast ekonomiky, která se týká výnosů z úhrad za péči od pojišťoven a přímých plátců. Jsem součástí nejužšího týmu. Jako lékař bych ambice do politiky neměl, ale mám bohaté zkušenosti z komunální sféry a mám za sebou dvoje vítězné volby.
Jste připravený se funkce v nemocnici vzdát?
Pokud bych uspěl ve volbách, tak jsem připravený se funkce v nemocnici vzdát na dobu čtyřleté mise. Pro každého doktora je opuštění medicíny citlivá záležitost. Našel bych si cestu, jak si udržovat kondici. Ale dělám to už pět a dvacet let a člověk má před sebou nové výzvy. Záleží na tom jak dopadnou volby, s kým budeme v koalici a tak dále. Pokud by šlo o pozici v krajské radě, která se týká zdravotnictví, tak by pro mne byla zajímavá. Pokud bude potřeba abych šel do vedení kraje, tak tam půjdu.
Jak byste postupoval v řešení problémů středočeského zdravotnictví? Dlouhodobě je například ze všech krajů nejvíce pacientů na jednoho praktického lékaře?
Středočeský kraj v tomto není příliš homogení. Některé části využívají zdravotní služby v oblasti Prahy. V těchto okresech může být nejmenší počet pacientů na jednoho lékaře. Pak jsou okrajové oblasti, kde ten problém je úplně jiný. A v některých oblastech je to v pořádku. V průměru vychází nějaké číslo, ale podstatou problému je dostupné zdravotnictví. To má souvislost i s dopravní dostupností. Z pozice kraje existují nástroje, jak místa s horší dostupností řešit. Svoje k tomu musí říct zdravotní pojišťovny. Z pozice krajského radního pro zdravotnictví bych velmi intenzivně komunikoval s pojišťovnami, protože ty platí péči a musí se starat o své klienty. Co se týká nemocnic, tak ty jsou kvalitní, i když se staly určité chyby z doby pana Ratha. Stala se řada investic, které nemusí být úplně efektivní a ty nesou velké nároky na provozní náklady. V České republice také roste problém s personálním zajištěním lékařů i sestřiček. V programu proto představíme podporu lidských zdrojů ve zdravotnictví.
Michal Štingl
Zdroj: www.ctidoma.cz
