Tiso: Jako hejtman bych dal medicínu spát

Počátek politické kariéry Petra Tisa by se dal spojit s jeho stěhováním do Jesenice. Tam se z Prahy přesunul před devíti lety. Hledal místo, které je blízko hlavního města, ale je klidnější, má více zeleně a zároveň je v dojezdové vzdálenosti jeho pracoviště v Ústavu pro péči o matku a dítě v PrazePodolí. „Vytvořil jsem si k regionu velmi úzký vztah. Pokud se člověk zabydlí v nějakém místě a zjistí, že se ho některé věci mohou velmi intenzivně dotýkat a řada z nich může být negativní, po všech možných pokusech dojdete nakonec k tomu, že nejúčinnější cesta je vstoupit do politiky. Ať se to někomu líbí, nebo ne,“ vysvětluje. 

Chcete na kraji působit podobně jako v Jesenici? 

Ano, jednou z mých devíz, kterou chci nabídnout kraji, je právě zkušenost v komunální politice. Vyzkoušel jsem si, že pokud má člověk vizi prostou nějakých paralelních motivací čili nejde do toho jako šašek, kterého někdo tahá za nitky, a dá najevo všem okolo, že si nenechá líbit zásahy, s nimiž nesouhlasí, jde to. A ovlivnit a manévrovat se nenechám ani na kraji. 

Proto vás lidé mají volit? 

Myslím, že kraj si zaslouží nové tváře, osobnosti, jež mají něco za sebou, nějaký příběh. A rovněž mají regionu co nabídnout. Nelze to říct jedním heslem, jak se v současnosti očekává jak na billboardech, tak na sociálních sítích. 

Zkuste to. 

Jsem poměrně univerzální člověk. Mám za sebou pětadvacet let kariéry v největší porodnici v republice, tedy zkušenosti a odpovědnost za tisíce porodů. Jako doktor jsem musel vždy vstřebat obrovské množství informací a být maximálně odpovědný. Žádná chyba se neodpouští. Tu odpovědnost, kvalitu, preciznost – to vše bych chtěl uplatnit i v politice. Mám také manažerské zkušenosti, patnáct let jsem náměstkem v oblasti zdravotnické ekonomiky. Díky tomu jsem, myslím, schopen koncepční práce. 

Jste díky tomu připraven stát se hejtmanem? 

Pokud bych se měl opravdu stát hejtmanem, medicína bude čtyři roky spát. Samozřejmě bych se pokusil udělat to tak, abych úplně nevypadl z role, ale abych se v nemocnici sem tam mihnul. Pokud by šlo o post radního, rád bych se věnoval zdravotnictví, jemuž rozumím. A pozice řadového zastupitele se dá s prací v nemocnici dobře skloubit. 

Je z konkurentů někdo, s kým byste nechtěl spolupracovat? 

Je hodně nezodpovědné někoho označit, je to vždy otázka jednotlivých lidí. Ideologický problém mám ale s komunisty. Protože tuto zemi, která byla na srovnatelné úrovni s okolními vyspělými zeměmi, za čtyřicet let prokazatelně přivedli do ekonomických, kulturních a sociálních problémů a přetrvává to i v dalších generacích. 

Takže s komunisty nikdy... 

Pokud by šlo o konkrétní věcný problém, měli by třeba na dopravu stejný názor, byl bych za podpůrné hlasy rád. Proč ne? Ale formálně do rady bych s komunisty nechtěl usednout. Je tam spousta jiných stran, s nimi bych si rozuměl líp. Znám některé lídry a umím si spíše představit spolupráci s nimi. Ovšem bude to o programech, o programových průnicích. 

Co chcete na kraji změnit? 

V první řadě je třeba, aby se kraj zhostil obou svých rolí. Na jednu stranu dělá běžnou správu, stará se o silnice, školství, řeší sociální věci. A pak je tu role v oblasti rozvoje. Vnímám kraj jako něco, co vyplňuje prostor mezi státem a obcí. To je obrovské pole působnosti a hejtmanství má obrovské kompetence v některých oblastech. V některých, bohužel, zase nemá. Ale kde má, měly by být uchopeny s jasnou vizí, já jí říkám zdravé srdce Čech. Má velký potenciál, leží uprostřed Čech, má za souseda Prahu. Ne všechny aktivity jsou vhodné, aby se umisťovaly do hlavního města. A v tu chvíli má kraj prostor využít tyto možnosti ve svůj prospěch. 

Zkuste to ještě nějak přiblížit... 

Své vizi symbolicky říkám zdravé srdce Čech, zahrnuje ovšem zdraví ve všech aspektech. Patří sem rozvoj ekonomiky, nemohou být v kraji jen balírny, sklady na zelené louce, montovny kolem dálnic. Průmyslové zóny jsou v pořádku, pokud přijdou investoři, kteří přinesou byznys s vysokou přidanou hodnotou, tedy i pro vzdělané lidi. Další částí je rozvoj životní úrovně. Myslím tím zdravý rozvoj. To není jen naditá peněženka. K čemu lidem je, pokud bydlí v prostředí, které není dobré, a k čemu jsou jim služby, které nefungují. 

Co vše si pod tím lze představit? 

V širším slova smyslu sem patří i doprava. Nejen infrastruktura, ale také veřejná. Mobilita lidí je klíčová. Nesmějí ztrácet čas v zácpách či nějakým nešťastným napojením spojů, složitým přesedáním z jednoho spoje do druhého. 

V dopravě vidíte velké mezery, že... 

Na kraji se tomu nevěnovali tak, jak měli. Pokud se podíváte na celý region, je na pražskou dopravu napojeno jen několik málo míst. Ptám se, proč už dávno nestojí Pražský okruh? Pro kraj i metropoli je to doslova životně důležité. Hromadnou dopravu je třeba zjednodušit, zlevnit a zrychlit. Ať mají lidé nádraží, kde to nesmrdí močí, ať jsou čekárny klimatizované. Třeba opatřit vlaky wi-fije už přece samozřejmostí. 

Jak chcete dopravu zlevnit? 

Je to otázka jednání kraje s Prahou. Jde o úkol, kterého bych se rozhodně chtěl ujmout. V následujícím volebním období co nejrychleji zintegrovat dopravu. Chápu to jako politické zadání, je to přesně úkol pro politika. O silnicích ani nemluvím, myslím, že bychom mohli udělat hitparádu nejrozbitějších úseků. 

To ale spolyká spoustu peněz... 

Investice kraje pociťuji jako velký problém, měly by vždy probíhat podle dlouhodobého plánu. Je třeba harmonogram, kam sypat peníze, aby to mělo souvislosti a návaznost. Tohle musíme, pokud přijdeme na kraj, udělat. Je třeba sestavit pořadí priorit s ohledem na každý okres. Podobný princip neplatí jen pro dopravu, ale obecně, tedy i ve školství, zdravotnictví. Nejde o můj zisk, jde o spokojenost lidí, to je zisk politika v čele kraje. 

Zdravotnictví je vám blízké, co chybí krajskému? 

Koncepce rozvoje. Chybí zpětná vazba a také pohled do budoucna. Jsem proti další privatizaci nemocnic. Ale makroekonomicky by měl kraj vidět zdravotnictví jako celek. Jsou tři principy, jež musí být v rovnováze: dostupnost, kvalita a efektivita. Pokud například uděláte superdostupné zdravotnictví, nebudete mít na to lidi ani dostatečně kvalitní techniku. Další možností je supervybavené centrum na skvělé úrovni, ale ostatní zařízení nevybavená, bez personálu, protože všichni budou v tom jednom dokonalém zařízení. Ale budou cestovat za lékařem tři hodiny v rámci jednoho kraje? A nakonec efektivita. Mimořádná efektivita je zase na úkor prvních dvou principů. 

A co je špatné na případné privatizaci nemocnic? 

Kraj hraje důležité role také co se týče případných epidemií, katastrof, havárií a krizových situací vůbec. To úzce opět souvisí se zdravotnictvím, proto je dobře, že má svou síť nemocnic, kterou musí mít pevně pod kontrolou. Je nutné připravit se na události, které se dají těžko předvídat. Je tu i boj se suchem, ochrana před povodněmi. V tomto ohledu jsem jednoznačně proti přehradě na Berounce, spíš podporuji zadržování vody v krajině, revitalizaci různých nádrží a rybníků. Celkově soubor těchto problémů nazývám „prostředí pro život“, což je také jeden z pilířů naší vize, kterou nabízíme voličům.