Středočeský kraj uspořádá koncem března veřejné projednání k projektu úprav keltského hradiště Závist v katastru Dolních Břežan u Prahy. ČTK o tom dnes informoval mluvčíhejtmanství David Šíma. Projekt vzbudil negativní reakce veřejnosti, odpůrci se podepisovali pod protestní petici. Vadí jim mimo jiné použití betonu a štěrku na místě keltského hradiště. Autor návrhu Josef Pleskot projekt obhajuje. Betonové desky podle něj vytvoří střechu nad archeologickými nálezy a ochrání je před dalším vsakováním vody.
Krajští radní se dnes seznámili s protestní peticí. "Přestože petice nemá zákonné náležitosti, které by kraj zavazovaly k projednání, nechceme hlas veřejnosti opomíjet. I z tohoto důvodu jsme ve spolupráci s Archeologickým ústavem AV a s představiteli obce Dolní Břežany dohodli termín veřejného projednání celého projektu. Svou účast přislíbil rovněž autor návrhu Zpřítomnění," uvedl krajský radní pro kulturu Václav Švenda (Spojenci).
Akce, které se účastní autor návrhu Zpřítomnění Pleskot, zástupci Dolních Břežan, krajského úřadu i archeologické obce, je naplánována na 31. března odpoledne přímo na keltském hradišti. Už loni v prosinci krajský úřad zorganizoval první veřejné představení projektu, kvůli epidemii se konalo on-line.
K zastavení výstavby v místě keltského hradiště vyzval Český národní komitét Mezinárodní rady památek a sídel (ČNK ICOMOS). Za problematickou označil i rozhlednu, kterou obec na Závisti staví a která je podle něj zbytečně vysoká a rozložitá.
Projekt počítá s pokrytím prostoru vrstvou štěrku, mlatu a barevných železobetonových desek, které mají tvarově připomínat půdorysy archeologických objektů skrytých pod zásypem. Podle členamezinárodních vědeckých výborů ICOMOS Martina Horáčka projekt prostřednictvím betonových sarkofágů přiřazuje metodu konzervace černobylského jaderného reaktoru k nástrojům české památkové péče. Prezident českého komitétu ICOMOS Václav Girsa uvedl, že Závist je jedním z mála nezastavěných archeologických nalezišť v ČR a projekt by podle něj ohrozil hodnotu této národní kulturní památky.
Pleskot namítl, že betonové desky zabrání dalšímu protékání vody sutí a ničení archeologických nálezů pod násypy. "Beton je minerální materiál, je součástí naší kulturní přítomnosti a pro mě to není materiál hanlivý, nekvalitní, zavrženíhodný. Je to civilizační materiál naší doby a dlouho tomu tak bude, protože je velmi sofistikovaný," prohlásil už dříve architekt.
Projekt obhajuje také ředitel Archeologického ústavu Akademie věd Jan Mařík. Podle něj je připraven tak, aby nenarušil dochované archeologické části.
Převzato z: ČTK
