Určitě vítám kroky, jako jsou „státní" postrky na sklonově náročné trati přes Havlíčkův Brod, které mohou využívat nákladní dopravci a ulevit tak přetíženému koridoru přes Českou Třebovou. Na druhou stranu tady máme přetížené koridory, úzká místa s jen jednokolejnými tratěmi a velice hustou příměstskou dopravu a pro tu nákladní tak často zbývá kapacita jen v noci. Musíme se proto zaměřit na úzká hrdla, třeba na výstavbu železničního tunelu do Berouna, novostavby trati z Říčan do Benešova, nebo vyřešení železničního spojení ve směru Mladá Boleslav. Kromě infrastruktury je třeba řešit i přístup k ní a výše poplatku za využití vlakové/silniční cesty, kde je železnice oproti silnici v nevýhodě.
Kroky pana nového pana ministra dopravy hodnotím pozitivně. Jsem rád, že na rozvoji dopravní infrastruktury se v návrhu rozpočtu na rok 2022 výrazně neškrtalo. Česká republika potřebuje urychleně dokončit síť páteřních dálnic jako je D1 u Přerova, D11 do Polska nebo D3 do Rakouska. Jako starosta města Votice vím, že chybějící D3 ve Středočeském kraji přináší obcím na trase stávající silnice I/3 velká negativa. Některá provizorní opatření, se kterými ŘSD přichází, jsou nákladná a z hlediska budoucích investic neefektivní, především však nepřináší trvalé řešení. Podporuji i zvýšenou aktivitu pana ministra při přípravě budoucích vysokorychlostních železnic.
Projekt vysokorychlostních železnic jednoznačně podporuji. Pokud nyní zaspíme, tak se staneme překážkou a dálková mezinárodní doprava nás bude objíždět. Nerad bych se dožil toho, aby vlak z Berlína do Budapešti jezdil přes Vídeň, a ne přes Prahu. Úkolů je před novým panem ministrem celá řada a věřím, že k nim přistupuje odpovědně. Důkazem toho je jeho schůzka s velvyslancem Francie Alexisem Dutertrem, na které pan ministr čerpal zkušenosti a inspiraci ze státu, který má s vysokorychlostní železnicí mnohaleté a bohaté zkušenosti.
Vláda nemůže činit bohužel jen rozhodnutí oblíbená, ale v těžkých časech musí činit i rozhodnutí neoblíbená, za která ji mnozí nebudou plácat po rameni. Úroveň zadlužování České republiky byla v minulých letech enormní, a pokud se chceme chovat odpovědně, musíme hledat úspory. Domnívám se, že sleva 50 % na jízdné pro seniory a děti je nadále výrazně sociální. Úroveň slevy je totiž jedna věc, ale nabídka atraktivního spojení je věc druhá. Ani sebevětší sleva nedostane do veřejné dopravy cestující v místech, kde nemáme dobře nastavené integrované dopravní systémy, chybí nám návaznosti na dálkovou dopravu, lidé se nedostanou ze zaměstnání atd. Jako starosta o tom něco vím. Do zavedení PID byla veřejná doprava v mých Voticích dosti nekoordinovaná bez vazeb na dálkovou dopravu, chyběly nám prakticky všechny spoje přes hranice ORP. V takovém systému by ani jízdné zdarma cestující do veřejné dopravy nedostalo. Veřejná doprava musí být v první řadě kvalitní, udržitelná a teprve potom pojďme řešit, jestli napomůžeme přechodu cestujících do veřejné dopravy třeba úrovní slev.
Ve vedení takto významných státních podniků by určitě nemělo docházet k významným obměnám kvůli volbám. Prioritní pro mě je, aby manažeři těchto strategických státních podniků byli zkušenými lidmi na svém místě a odváděli svoji práci dobře. Směřování těchto podniků by mělo alespoň v klíčových prioritách být v souladu s aktuální politikou vlády a vysocí manažeři by měli mít důvěru nového ministra. Rozvoj a modernizace dopravních cest musí mít dlouhodobou koncepci s přesahem volebních období.
Mojí jednoznačnou prioritou je dostavba dálnice D3. Doteď ŘSD s obcemi na trase příliš nejednalo, a to považuji za velkou chybu. Úzký špunt v Miličíně musí skončit, protože přejít rušnou silnici I/3 je zde životu nebezpečné. Jako dlouholetý starosta intenzivně jednám se všemi dotčenými obcemi. Zorganizoval jsem setkání, na kterém byly naformulovány konkrétní připomínky k plánované trase dálnice D3. Nejdůležitější je shoda, že D3 nemá alternativu a chceme se domluvit s ŘSD potažmo s ministerstvem dopravy na urychlení přípravy a výstavby D3 na Voticku.
Rád bych se zaměřil také na rozšiřování platnosti jednotné jízdenky One Ticket a větší koordinaci mezi integrovanými dopravními systémy. Když si vzpomenu na zavedení PID do Votic, tak si hned uvědomím, jak těžké bylo prosadit, aby tento tarif nekončil na hranici mezi Středočeským a Jihočeským krajem a vím, že se to nepodařilo prosadit všude. Po vzoru Rakouska vidím potenciál i v celostátní jízdence po vzoru jejich KlimaTicket Ö. V neposlední řadě je před námi výzva v podobě elektromobility a bezemisní dopravy obecně. Zde zatím stát ani kraje nedokázaly dát obcím konkrétnější informace o tom, jak budeme kvóty pro bezemisní dopravu plnit. Když jsme se ve Voticích rozhodli připravit u železniční stanice projekt dopravního terminálu 21. století, nedovedete si představit, jaký byl problém vůbec zjistit technické údaje elektrobusů a správně zde dobíjecí infrastrukturu pro budoucí provoz připravit.
Členství v podvýboru pro dopravu bylo mojí prioritou, jelikož při řešení regionálních dopravních problémů jsem pochopil, že dlouhodobá a efektivní řešení musí přicházet, nebo být podporována z centrální úrovně.
Převzato z: RailTarget
