Nováková: Školy potřebují partnery, ne dráby
„Aktuálně projednávaná novela školského zákona měla z mého pohledu šanci napravit jeden historický dluh, který v této normě vůči školám máme. Předkladatel bohužel této možnosti nevyužil. Pojetí školské rady zůstává i v předložené novele velmi nekorektní,“ říká Nina Nováková, poslankyně TOP 09.
Novela zákona nadále počítá s obsáhlými kompetencemi pro tzv. školské rady. „V podstatě už i jednotlivec tak může mít ve svých rukou odvolání ředitele školy, a to bez jasně definovaného prohřešku. Je zřejmé, že taková pozice není pro vedení školy nijak komfortní. Netvrdím, že původní úmysl byl špatný, tak, jak je pojat v zákoně, však dává prostor zvůli,“ vysvětluje Nina Nováková.
Když byly v roce 2004 uzákoněny školské rady, vznikl orgán, který plní v lepším případě funkci pouze formální, v horším případě může být pro ředitele školy skutečnou hrozbou. Rada totiž už dnes může dát návrh na jeho odvolání. Projednávaná novela pak počítá s tím, že bude moci navrhnout vypsání konkurzu na pozici ředitele. „Školská rada přitom může mít pouze tři členy. K odvolání tedy v krajních případech skutečně stačí, aby se ředitel znelíbil některému z rodičů. Stejně tak může být tato kompetence zneužita i politicky, a to když jí využije zřizovatel školy k odstranění nevyhovujícího ředitele,“ říká Nina Nováková. Školské rady mívají tři až šest členů, pouze Jihočeský kraj stanovil počet až 18 členů.
Dnes nevyhovující stav, který je nekorektní zejména vůči vedení škol, je možné podle Niny Novákové napravit jasně stanovenými hodnotícími kritérii. „Školská rada, stejně jako zřizovatel, by měli mít povinnost předem stanovit kritéria, podle kterých hodlají hodnotit práci ředitele. Postavení a kompetence rady by tak nemohly být zneužívány na základě osobních antipatií či politické příslušnosti,“ říká Nina Nováková. Připomíná také, že je pro školská zařízení špatnou vizitkou, když je odvolání ředitele doprovázeno soudním sporem mezi ním a zřizovatelem.
Mnohde naopak rodiče vystupují jako partneři škol, pomáhají zařízení jak organizačně, tak i materiálně. Jedná se o Unie rodičů nebo Sdružení rodičů a přátel školy, tedy dobrovolná společenství, která se snaží zlepšit podmínky na škole, kterou navštěvuje jejich dítě. „Z hlediska fungování škol tato sdružení považuji za mnohem přínosnější než rady s jejich ne zcela jasně, avšak velmi široce, definovanými kompetencemi,“ uzavírá Nováková.