Někteří poslanci ale rovnou navrhovali, že při dalším projednávání budou spíše pro to, aby bylo v kalendáři zvýrazněno výročí narození Karla IV., které připadá na 13. květen.
„Otec vlasti bude mít příští rok 700 let od okamžiku svého narození. A má-li mít Česká republika významný den sňatku Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou, kdy všichni víme, že Jan Lucemburský nebyl vůči českým zemím nijak super nakloněn na rozdíl od Karla IV., pak mám prostě pocit, že debatu k tomuto bychom měli vést,“ řekl poslanec ODS Petr Bendl. „Přál bych si, abychom se orientovali především na něj a na 14. květen 1316, potažmo 2016,“ dodal Bendl.
Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor z Úsvitu přitom získal dalších 32 podpisů poslanců ze všech stran s výjimkou KSČM a ODS pro návrh, aby se významným dnem stal 31. srpen, kdy se v roce 1310 spojily sňatkem Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského jejich rody. „Sňatek měl dalekosáhlé příznivé důsledky pro český stát. Skončilo střídání slabých cizích panovníků,“ vysvětloval svůj návrh Andrle Sylor.
„Vnímám jako daleko významnější třeba den, kdy bychom mohli řešit Karla IV.,“ řekl Ladislav Okleštěk z ANO. To poslancům doporučila i vláda.
Proti tomu se se postavila Nina Nováková z TOP 09. „Jistě vím, že Karel IV. je skutečně nejpopulárnější a neuznávanější osobností našich dějin, ale domnívám se, že jeho jméno je dostatečně připomenuto 7. dubnem, kdy si připomínáme to nejdůležitější, co nám odkázal. Den vzdělanosti, 7. duben, je dnem, kdy byla založena Univerzita Karlova,“ řekla Nováková.
Rozebírala pak i další svátky a památné dny v českém kalendáři. Kritickou zmínku přitom věnovala husitství. „Smrt Mistra Jana Husa je tragická, ale hnutí, které potom v naší zemi vzplanulo, rozhodně kultuře neprospělo,“ podotkla poslankyně TOP 09.
Josef Kopecký
Zdroj: Idnes.cz
