Soukromý veterinární lékař Petr Matušina (61) z Lysé nad Labem je zastáncem konzervativní a tradičně pojaté politiky, vedené zodpovědnými lidmi. Upřednostňuje politiku založenou na kultivované komunikaci, argumentaci a slušném jednání. Jeho zásadou je sdělovat názory přímo a dokud je přesvědčen o jejich pravdivosti, pevně za nimi stát. „Mé lékařské povolání mě den co den učí, že zdraví celku je závislé na zdraví orgánů. To nutně musí platit i v politice. Zdravé srdce Čech potřebuje zdravou a pevnou mysl,“ říká.
Co vás vedlo k tomu, abyste vstoupil do politické strany?
Odjakživa jsem nabídkám vstoupit do nějaké strany odolával, ačkoli by mi to mnohdy bývalo přineslo nemalý osobní prospěch. Teprve ve chvíli, kdy jsem situaci ve společnosti vyhodnotil jako opravdu neúnosnou, učinil jsem zásadní životní rozhodnutí a vstoupil do vznikající TOP 09, do jejíhož čela se postavil člověk s vysokým morálním kreditem, s úctou k tradicím, hlásící se k odpovědnosti za jedince i společnost a vyznávající solidnost jednání. To vše s vědomím, že náprava dosavadních problémů nebývá vždy populární. Ačkoliv již mám dost vlastních zkušeností s faktem, že sdělování pravdy nejen bolí, ale přináší i nepřátele a negativní popularitu, rozhodl jsem se nabídnout své síly k realizaci potřebných změn.
Co považujete za nejdůležitější věc, kterou jste se v komunální politice naučil?
Pokud je člověk ochoten být vnímavý, naučí se při mé profesi nejen vztahům k lidem, ale pochopitelně i ke zvířatům a k životnímu prostředí, které zvelebovali naši předkové. Když pak vidíte, jak vše kolem ničíme, jste jen krůček od veřejné angažovanosti. Komunální politika mi dala pouze jednu zkušenost a jedno přesvědčení. Zkušenost, že kdo nectí sliby podložené ústní dohodou, nebude ctít ani sliby písemné. Přesvědčení, že úspěchu se lze dobrat jen na základě konsensu dosaženého hledáním myšlenek neovlivněných osobními předsudky, stranickou zkostnatělostí a oproštěných od nevraživostí.
Kterou část Středočeského kraje máte nejradši?
Nedělám rozdíly mezi jednotlivými částmi, ale mám rád úrodnou zem a krásy le-sa. Proto je mi dobře všude, kde je ještě as- poň trochu „čistá voda, čistý vzduch a dostatek zeleně“. Jenže právě to si neuváženě a často s požehnáním úřadů ničíme i v případech, kdy to není nezbytně nutné.
Říká se, že Středočeský kraj patří mezi nejzadluženější v republice. Kolik je na tom pravdy?
Neznám konkrétní čísla zadluženosti jednotlivých krajů a pochybuji, že nějaká opravdu přesná a srovnatelná data existují. Nicméně každý dluh je relativní. Záleží na tom, do čeho jsou finance vloženy a zda mají rozumnou a únosnou návratnost. To neznamená jen schopnost generovat finanční zisk a dluh splatit, ale hlavně z té půjčky vytvořit něco, co je dlouhodobým přínosem. Proto je nutné hodnotit i dluh kraje nejen jako číslo, ale v kontextu. Taková odpověď by ale byla spíše na hodně dlouhou a odbornou studii.
Jaké kroky je třeba udělat, aby Středočeský kraj mohl investovat víc než současná tři procenta rozpočtu?
Především najít politickou vůli všech zvolených zastupitelů k překontrolování veškerých dosavadních finančních toků a jejich konsolidaci. Potom už stačí jen naplnit literu zákona a hospodařit s péčí řádného hospodáře. Již dávno bylo načase uvědomit si, že hospodaření stylem „po nás potopa“ je špatnou variantou. Vím, že tato odpověď je zjednodušující, přesto ji považuji za ústřední myšlenku, od které se vše odvíjí.
Na co konkrétně byste se chtěl v krajském zastupitelstvu zaměřit?
Abych se mohl na něco zaměřovat, musel bych být nejprve zvolen. To se pravděpodobně může stát jedině tehdy, když mi kroužkováním dají voliči preferenční hlasy. Ovšem jak jsem již řekl, devastujeme si svůj životní prostor a úřady včetně toho krajského nejsou schopny, nebo spíš ochotny zasáhnout. Betonujeme každou volnou plochu a voda místo do půdy stéká do vodotečí a s sebou bere i úrodné vrstvy půdy. Stavíme protihlukové betonové zdi místo výsadby zeleně, kterou naopak až vandalsky likvidujeme, zvláště v okolí silnic, dálnic, ale i v obcích. Stavíme sklady a logistická centra na nejúrodnější půdě naší země a nejsme schopni trvat alespoň na nějakých rekultivačních opatřeních. Stavíme různé nové spalovny, chemické či průmyslové provozy a nejsme schopni zajistit, aby tyto provozy dodržovaly právní normy, jejichž obsah lze zjednodušeně charakterizovat jako příkaz „neobtěžovat své okolí.“ Je potřeba dále vypočítávat, na co vše z oblasti našeho životního prostředí bych se zaměřil?
Které z programových bodů volebního programu středočeské TOP 09 pro krajské volby považujete vy osobně za důležité a jejich prosazení byste vnímal jako největší přínos pro obyvatele Středočeského kraje?
Jsem přesvědčen, že program je vyvážený. Bylo by tedy těžké a myslím, že i špatné preferovat jen něco. Považuji za nejdůležitější hospodařit co nejlépe a udržet či zlepšit životní prostředí a životní úroveň obyvatel nikoliv brutální silou, ale dle našeho hesla – silou rozumu.
Mnoho komunálních politiků selhává ve chvíli, kdy mají přejít z opozice, kde pouze kritizují, do role aktivního tvůrce místní politiky. Nebudete s tím mít problém?
Nikdy jsem nekritizoval, aniž bych současně nenabízel řešení. To už jsem radši mlčel a kdo mne trochu zná, ví, že neozvat se je pro mne velmi těžké. Takže si nemyslím, že bych s tím měl problém. Každý, kdo pouze kritizuje a není schopen nebo ochoten nabízet funkční řešení, by měl být považován za „společenského teroristu.“
Jak si představujete komunikaci měst s vedením kraje? Jsou stávající komunikační kanály obcí a kraje v pořádku?
Samozřejmě, že prvek lidských sympatií či antipatií nelze nikdy vyloučit. Pro komunikaci však musí být jednoznačná, jasná pravidla zamezující zvýhodňování kohokoliv na základě osobních preferencí či stranické příslušnosti lidí ve vedení kraje a obcí. Je nutné rozhodovat nestranně a odborně. Vše další již pak z toho automaticky vyplyne.
Ve které oblasti podle vás nynější vedení kraje selhává?
Posuzovat současné vedení kraje globálně by bylo ode mne trochu troufalé. Vždyť agenda je velmi rozsáhlá. Přesto jako občan vidím nedostatky právě v nadstranické komunikaci s obcemi a jednoznačně v obrovské rezignaci na pravomoci kraje v oblasti životního prostředí.
Vrat´me se ale k volebnímu programu TOP 09. Ještě něco byste rád zdůraznil?
Každý program je souhrnem dobře nebo špatně napsaných úmyslů a slibů. Jeho plnění je však podmíněno zvolením dostatečného množství osob stejného názoru. Ani to však nestačí, nebude-li dostatek ochoty všech zvolených k výše zmíněnému hledání nejlepších řešení. Proto by voliči měli nejen číst programy, ale vybírat si k jejich naplnění lidi, kteří již svým životem a svými činy něco dokázali. Manažera dokáže dělat každý, ale dobrého manažera (a tím by volený zastupitel měl být) jen někteří z těch, kdo mají kromě teorie i praktické zkušenosti. Je tedy jen na voličích, zda takové lidi z nabízených kandidátek vyberou.
Kandidujete do vedení kraje. Co podle vašeho hlediska vlastně dělá kraj v současné době dobře a co špatně? Co tato instituce znamená pro váš region?
Občané mého regionu bohužel o činnosti krajského úřadu moc nevědí a zdá se mi, že většina ani nemá zájem se něco dozvědět. V mnoha případech je jedinou informací, kterou krajský volič disponuje, to, že města s politickou garniturou stranicky blízkou krajskému vedení a domovské obce nejvýše postavených politiků jsou enormně preferovány na úkor těch ostatních. Taková, byť často prokazatelně pravdivá informace, je bohužel novinářsky využitelnější než prosté informace o činnosti. Proto vidím i velkou chybu v nedostatečné komunikaci s novináři, jež vede k malé informovanosti občanů, a tím pak k nulové zpětné vazbě. Dříve byly okresy, občané k nim měli blíž a na jejich činnost bylo lépe vidět. Pokud lidé nemají informace anebo dokonce vidí nečinnost, není překvapující nezájem občanů o kraj.
Volební programy politických stran a uskupení v současné době často obsahují různá populistická hesla či opatření. Vidíte nějaké téma středočeské politiky, které sám vnímáte jako populistické a jehož zneužití se ve volbách obáváte?
Paradoxně i v krajských volbách se objevují hesla, která se týkají aktuálně diskutovaných celospolečenských témat. Mnoho politiků spoléhá na to, že voliči nemají dostatečnou znalost o rozsahu pravomocí kraje, a proto zneužívají k lovu voličů také otázky uprchlictví, terorismu, finančních krizí a dalších, jejichž řešení spadá takřka výhradně do pravomocí vyšších orgánů. Za nebezpečné však považuji i jakékoliv heslo slibující bezuzdné rozhazování veřejných prostředků nebo nabízející příliš jednoduchá řešení složitých otázek. I když se taková hesla velmi dobře poslouchají, jsou nebezpečná a lehce zneužitelná. Měli bychom mít na paměti slogan „nechci slevu zadarmo“. Budeme-li při volbách, nejen krajských, používat mozek, pak se dočkáme zastupitelů, kteří nebudou spoléhat jen na líbivé sliby a líbivé činy prosazené silou, ale budou pracovat a rozhodovat silou rozumu.
Jan Švácha
