Maturita je rozbitý teploměr, testování špatný lék, řekli školákům politici

Jako u lékaře to chvílemi vypadalo na předvolební diskusi středoškoláků s kandidáty stran. Marcel Chládek přirovnal maturitu k rozbitému teploměru, Ondřej Liška testování školáků k léku, který se neosvědčil. Politici se ale před teenagery chovali vcelku ukázněně, mluvili k věci a nezvykle často spolu souhlasili.

Podle Chládka (ČSSD) je státní maturita rozbitým teploměrem, který nikoho nevyléčí. Jiří Zlatuška (ANO) se podivil, proč střední školy nechají k maturitě dojít tolik studentů (a čtyři roky platit jejich studium), když pak pětina z nich zkoušku z dospělosti nezvládne.

Studenti se také zajímali o to, jak by měla výuka vypadat například za deset let. "Škola už není tak hlavním zdrojem informací jako dřív. Nyní by měla pomáhat informace hierarchizovat, interpretovat a pracovat s nimi. Úloha učitele se mění, ale je nenahraditelná," poznamenal Petr Fiala (ODS).

Liška (Strana zelených) varoval před tím, aby si školství nechalo od průmyslu diktovat, na jaké obory se zaměřit. "Podniky mají krátkodobý záměr, potřebují například svářeče a chtějí to rychle zlepšit. Nemůžou ale odhadnout, co bude například za deset let," míní exministr školství. Podle Chládka je ale u některých oborů možné odhadnout, nakolik budou potřeba. "Ty důležité je potřeba vytipovat a podporovat," navrhl.

Jako tradičně se část diskuse točila kolem nedostatku peněz ve školství. Podle Zlatušky by bylo nutné, aby se během příštích čtyř let každoročně na platy kantorů přidalo 7 miliard korun. "Dostali by se na alespoň 80 procent průměrného vysokoškolského platu v Česku," uvedl bývalý rektor brněnské Masarykovy univerzity. Ředitelé by neměli být jedna velká sekretářka, mínil student

Byť do voleb už zbývá jen týden a kampaně stran finišují, kandidáti před mladým publikem v prostorách Knihovny Václava Havla na pražském Starém Městě diskutovali věcně, klidně a často si dokonce přitakávali. Jen jednou si Fiala rýpl do Zlatušky, když na jeho kritiku pomalého zavádění kariérního systému pro učitele opáčil, že hnutí ANO má na všechno rychlé odpovědi.

Účastníci debaty se třeba shodli, že je nutné ředitelům ulevit v papírování, aby nebyli slovy tázajícího se studenta "jedna velká sekretářka". Zajedno byli i v názoru na víceletá gymnázia: zachovat, ale snížit jejich počet.

Vesměs ani nechtějí pokračovat v plošném testování páťáků a deváťáků. "Vznikla tady jakási ideologie testování. Považuje se jako lék, přitom plošné testování je škodlivé a mělo by se ukončit," byl rázný Liška. "Testování je ale pro školy i sebereflexe, které učivo špatně zvládáme," oponovala Nina Nováková (TOP 09), která učí na gymnáziu.

Diskusi nazvanou Budoucnost českého vzdělávání uspořádala Česká středoškolská unie. Sdružení vzniklo letos v dubnu a nyní především usiluje o to, aby Česká televize vysílala více pořadů s titulky místo dabingu. Slibuje si od toho lepší znalost cizích jazyků.