Navzdory svému relativnímu mládí starosta Jan Jakob (33) už šestým rokem úspěšně řídí středočeské město Roztoky. Bohaté zkušenosti, které nasbíral v komunální politice, by nyní rád přenesl na krajskou úroveň. Na kandidátce středočeské TOP 09 je druhý v pořadí.
Pocházíte z Moravy. Jak dlouho žijete ve Středočeském kraji a proč jste se usadil právě tady?
Ve středních Čechách žiju asi dvanáct let. Po studiích jsem se přistěhoval do Roztok a tohle úžasné město jsem si hned zamiloval. Začal jsem si dělat výlety po celém kraji a brzy jsem zjistil, že Středočeský kraj opravdu má co nabídnout. Mám jen pocit, že ne všichni Středočeši si to uvědomují. Já jsem původem z druhého konce republiky, ze Vsetínska, což je příhraniční oblast, kopcovitá, až hornatá. Střední Čechy mají oproti tomu velkou konkurenční výhodu, že leží v sousedství Prahy. Podle mého názoru je to obrovská příležitost, z níž by Středočeský kraj měl těžit, kterou však v současnosti nevyužívá dostatečně.
V místním časopise jste na přelomu roku napsal, že doufáte po krajských volbách v příznivější konstelaci ve středočeském zastupitelstvu. V čem vnímáte dosavadní složení krajského zastupitelstva jako nepříznivé?
Kdokoli jen trochu sleduje investice kraje, nemůže si nevšimnout, že kraj dnes investuje především tam, kde na radnicích sedí představitelé krajských vládnoucích stran. Příkladem mohou být třeba silnice – v Roztokách to můžeme sledovat na průtahu městem, který má ve vlastnictví kraj, a bohužel je to na něm znát. Já jsem toho názoru, že investice by neměly fungovat podle principu, že jakmile my uspějeme ve volbách, tak finance nasměrujeme do měst a obcí, kde máme stranické kolegy. Měl by tomu být dán řád, jasná pravidla, jasná koncepce aspoň na jedno volební období dopředu. Pokud se budeme bavit třeba o těch silnicích, které jsou dlouhodobě podfinancované, tak my bychom rádi proinvestovali za čtyři roky do oprav silnic 10 miliard korun se základním cílem, aby se to nejhorší dalo do pořádku, ale koncepčně, na základě jasných, daných pravidel. Současnému vedení kraje taková koncepce chybí nejen u silnic, ale v podstatě ve všech oblastech.
Jste druhé volební období starostou středočeského města. Jak se vám komunikuje s vedením kraje?
Za šest let svého působení v pozici starosty jsem se Středočeským krajem přišel do kontaktu mnohokrát. Bohužel musím říci, že si při jednání na kraji nepřipadám být v rovnocenném, partnerském postavení. Přes vrátnici se člověk musí téměř probít. Mnohdy přicházíme s nějakým nápadem – bývá nás i více starostů současně – a odnášíme si z krajského úřadu pocit, že oni rozhodují a my tam chodíme s prosíkem. To postavení by mělo být důstojné, kraj by měl být pro města a obce partnerem. Je třeba přeměnit ten úřad, aby byl otevřený, přívětivý k lidem.
Jak by se komunikace kraje ve vztahu k městům a středočeským obyvatelům měla podle vás změnit?
Zaprvé zcela chybí jakékoliv poraden-ské servisní centrum, které by městům a obcím, zvláště pak těm menším, bylo nápomocno v řešení jejich problémů. Toto centrum by nemuselo sloužit jenom obcím, ale třeba i menším podnikatelům, zemědělcům, a v neposlední řadě také jednotlivým občanům. Dále se mi ne úplně líbí, jak kraj komunikuje nejen směrem k obcím, ale zejména s občany. Velmi rád bych viděl kraj zavádět nové technologie, aby se stal po vzoru smart cities oním „chytrým krajem“, který využívá moderní informační prostředky jak při správě nejrůznějších komplikovaných sítí, jako je třeba veřejné osvětlení, hospodaření s vodou, organizace hromadné či individuální dopravy nebo parkovací systémy, tak na druhou stranu ke komunikování směrem k občanům. Aby informačních toků bylo víc a aby je občané i obce mohli snadno využívat – od Facebooku až po chytré aplikace, kde si lidé vyberou své okruhy zájmu a podle toho jim budou do mobilu nebo počítače automaticky docházet informace, které potřebují. Ve světě to na řadě míst, a často právě v aglomeracích kolem hlavních měst, dávno funguje.
Ve které další oblasti podle vás ny-nější vedení kraje selhává?
Velké rezervy vidím v hospodaření kraje. V mnoha ukazatelích Středočeský kraj pokulhává za ostatními kraji, v míře konkurenceschopnosti jsme klesli na nejnižší příčky, a to je chyba. Přitom to není neřešitelný problém, jak vím z vlastní zkušenosti. Když jsem přebíral funkci starosty v Roztokách, mohli jsme na investice využít jen pět procent rozpočtu města. Díky transparentnímu hospodaření, soutěžení a zvážení všech výdajů jsme dosáhli toho, že každý rok můžeme investovat více než 30 procent. Středočeský kraj v tuto chvíli dává na investice jen tři procenta ze svého rozpočtu! To je velmi málo. Díky tomu kraj pokulhává, není schopen držet krok s ostatními regiony nejen v ČR, ale zejména ve střední Evropě.
Jaké kroky je třeba udělat, aby Středočeský kraj mohl investovat víc než současná tři procenta rozpočtu? Myslíte si, že je možné na úrovni kraje úplně stejným způsobem zopakovat to, co se vám podařilo v Roztokách?
Nepochybně. Základním pravidlem je všechno jasně, transparentně, otevřeně soutěžit. To se mi jako starostovi osvědčilo. Dosahujeme neuvěřitelných úspor v řádu desítek procent. S tím souvisí zveřejňování veškeré dokumentace až po smlouvy, protože to je nejlepší možná kontrola. Dále se mi osvědčilo – a bezpochyby to půjde realizovat také na kraji, ač to nebude úplně jednoduchá práce – podívat se na všechny dodavatelské smlouvy. Jsem přesvědčen, že tam objevíme velký prostor k úsporám po případném přesoutěžení. A pak samozřejmě otevřený rozpočet. Na webových stránkách kraje se sice něco už zveřejňuje, není to ale uživatelsky příjemné prostředí a nelze se proklikat až k jednotlivým položkám rozpočtu, proto to dostatečně neplní svůj účel.
Byl jste jedním z kandidátů na lídra středočeského týmu TOP 09 pro krajské volby. Nakonec kandidujete na druhém místě, a máte tedy vysokou šanci se do krajského zastupitelstva ve volbách probojovat. Čemu se chcete v tomto orgánu přednostně věnovat?
Vidím tři základní oblasti, kterým bych se chtěl věnovat. První z nich je už zmíněné zvýšení konkurenceschopnosti Středočeského kraje. Druhou oblastí je podpora měst a obcí zejména tam, kde na ně stát či kraj klade určité nároky, s nimiž si nejsou schopny bez pomoci poradit. Jedná se například o veřejnou dopravu, na kterou v dnešní době města a obce přispívají více než Středočeský kraj. Nebo o oblast školství, neboť některé obce, zvláště v okolí Prahy, nejsou samy schopny zajistit dostatečnou kapacitu základních škol a teď opět i mateřských škol, protože nový školský zákon jim ukládá zajistit místa i pro děti od dvou let. Tam je určitě prostor pro to, aby se kraj za své obce a města postavil a s řešením jim pomohl. Třetí oblastí, kterou bych se chtěl v krajském zastupitelstvu zabývat, je zdravý regionální rozvoj. Sám dobře vím, jak těžké je hlídat rozvoj města zejména ve vztahu k developerům. Kraj má nástroje, jak v tom obcím a městům pomoci. Je potřeba koordinovat rozvoj celého kraje a podpořit také vzhled obcí a měst, věnovat se obnově a rozšiřování zeleně v obcích i v celých středních Čechách.
V současné době vedete expertní skupinu TOP 09 pro samosprávu. Čím se vlastně tato skupina zabývá?
Zabýváme se konkrétními problémy obcí a měst. Primární potíží, takovou nekonečnou, je rozpočtové určení daní (RUD). Tento zákon určuje, kolik peněz bude mít každá obec a nakonec i celý kraj, ale každou chvíli se pravidla mění, a to ne úplně koncepčně. Teď se napří-klad zrušily všechny prvky, jimiž byly obce motivovány k podpoře podnikatelů. A my intenzivně přemýšlíme, jak ty motivační prvky naopak posílit. Aby obce byly motivovány nejen podporovat své podnikatele, ale také zkvalitňovat svá školská zařízení nebo vést drobné zemědělce k řádnému obhospodařování okolí těchto obcí. Vymýšlíme mechanismy, jak obce motivovat, aby to nebyl ryzí rovnostářský systém. Hledáme také možnosti, jak zmírnit jisté nespravedlnosti systému, v němž je zohledňováno pouze trvalé bydliště občanů. RUD nepočítá s tím, že mnoho lidí žije v obci, kde nemají trvalé bydliště. Ti občané samozřejmě čerpají všechny služby, ale náklady na veškerou infrastrukturu jdou za obcí či městem a není to žádným způsobem ošetřeno.
Podílel jste se na přípravě volebního programu středočeské TOP 09 pro krajské volby. Které z programových bodů považujete za nejdůležitější a jejich prosazení byste vnímal jako největší přínos pro obyvatele Středočeského kraje?
Vedle toho, o čem jsem už mluvil, je klíčové, aby se konečně zavedl metropolitní integrovaný systém dopravy. Aby lidé mohli na jednu jízdenku jezdit jak po Praze, tak po středních Čechách.
O integraci dopravy mezi Prahou a Středočeským krajem se mluví už nejméně dvě volební období. Na čem vázne realizace?
Mluví se o tom dlouho, ale vždycky spíš z řad opozice. A vázne to nejspíš na komunikaci Prahy a Středočeského kraje. To je opět problém i v obecné rovině. Oba tyto kraje jsou velmi specifické a podle mého názoru by měly v mnoha věcech úzce spolupracovat. Metropolitní dopravní systém je příkladem, na kterém je vidět, že to nefunguje. Kdyby se oba dopravní systémy propojily, bude to pro Prahu, Středočeský kraj, ale i pro všechny zúčastněné obce velký přínos. Jde tedy jen o to, rozumně nastavit pravidla toho integrovaného systému.
Vrat´me se ale k volebnímu programu TOP 09. Ještě něco byste rád zdůraznil?
Líbí se mi, že kolegové, kteří jsou odborníci na zdravotnictví, v programu zohlednili problém nedostatku lékařů a zdravotnického personálu ve středních Čechách. My starostové se s tím také potýkáme, sehnat do Roztok například pediatra není jednoduché. Proto velmi vítám návrh na zavedení stipendií, která by podpořila mladé lékaře a další zdravotníky a motivovala je k setrvání ve Středočeském kraji. V oblasti školství je pro mě klíčová pomoc s výstavbou dalších kapacit základních škol. Ta pomoc se musí vztahovat nejen na vytváření nových tříd, jak to plánuje ministerstvo, ale i na ostatní prvky s tím spojené, tedy školní jídelny, družiny, tělocvičny, hřiště. V sociální oblasti jsem velmi rád, že se do krajského programu promítla podpora seniortaxi. V Roztokách se tento model, který usnadňuje dopravu seniorů k lékaři, velmi osvědčil. Myslím si, že by byl přínosem i pro menší obce, které si to ale z vlastních prostředků dovolit nemohou – a právě tam by měl být kraj nápomocen. Nakonec tam je to i nejvíc potřeba, protože senioři ze zapadlých vesniček mají s dopravou asi největší problém.
Volební programy politických stran a uskupení v současné době často obsahují různá populistická hesla či opatření. Vidíte už nyní nějaké téma středočeské politiky, které sám vnímáte jako populistické a jehož zneužití se ve volbách obáváte?
Já v tuto chvíli programy konkurentů detailně neznám, nicméně víme o příkladech z minulosti. Jednoznačně sem řadím proplácení zdravotnického poplatku a žákovské jízdné zdarma. Jsou tam jasně dána určitá pravidla, která ale kraj obchází a platí něco za voliče. Kolegové z levého spektra si tak lacino kupují voliče místo toho, aby udělali nějaká systémová opatření. V současné době se ale můžeme oproti tomuto levicovému populismu dostat ještě o stupínek dál, a to v souvislosti s velkým tématem migrace. Mám obavu, že politici začínají uměle vyvolávat negativní emoce, aby jich mohli zneužít. To už se nebavíme o tom, že se hlasy jen kupují, ale o tom, že se získávají na základě nálad, které mohou vést ke katastrofickým důsledkům. Dvacáté století budiž nám odstrašujícím příkladem. Obávám se toho, že téma migrace bude zneužíváno i v krajských volbách, ačkoli kraje v podstatě nemají kompetence, aby kloudným opatřením na úrovni kraje mohly takový globální problém řešit.
Martina Řehořová
