Je lesník, zemědělec a rybníkář. Tuhle práci považuje za svoje poslání. Teď je Tomáš, potomek vinořské větve rodu Czerninů, nově i senátorem.
V životě se mu prý splnila všechna přání, když že se jeho rodina mohla po roce 1989 vrátit do Dymokur na Nymbursku a hospodařit. Teď chce být Tomáš Czernin (TOP 09 + STAN) užitečný i v politice. „Měl bych společnosti něco dát. Věnuji se i charitě, ale musím zdůraznit, že mnohem víc to dělá moje manželka,“ říká Czernin, který žil se svou ženou Ursulou nejprve ve Vídni, a když byl jeho otci v roce 1992 navrácen majetek, vrátili se do Čech a opravili svůj zámek, který byl za komunistů policií využíván jako sklad a byl zdevastován.
Kolik stojí jeho roční provoz?
K tomu bych řekl historku. Krátce před listopadem 89 jsem se seznámil s manželkou. V lednu dokonce rakouské dráhy nechaly Čechům cestu od hranic do Vídně zdarma. Říkal jsem tehdy, že musím navštívit babičku. Když jsem k ní přijel, ruce se jí sice klepaly, ale byla velice racionální. Ona byla Maďarka, dnešní mladí by řekli, že byla super cool, taková bez emocí. "Nejsi překvapená, že jsem tady?" říkám jí. A ona řekla: "Já jsem tě čekala, co už má táta zpátky?" Ačkoli jsem jí vysvětloval, že nejde o majetek, ale o ideály, pokračovala si tu svou. "Ať se postará o cukrovar, zámek ať nechá být, ten stojí milion ročně." Nevím, v jakých cenách to tenkrát počítala, ale provoz něco stojí, v kotlích spálíme dvě stě kubíků dřeva za sezonu.
Zámek je nepřístupný. Uvažoval jste o jeho otevření?
Někdy se mi honí hlavou takové myšlenky, protože teď jsem tady vybudoval velkou společenskou prostoru. Jsem místostarosta, oddávám, tak jsem si říkal, jestli třeba sem tam neudělat nějakou veřejnou akci. To, že není zámek přístupný, možná souvisí i s tím, že se člověk někdy déle vyrovnává s něčím, co ho zamrzelo. My jsme byli krátce poté, co byl otci zámek navrácen, požádáni místním starostou, jestli by se sem lidé mohli podívat. Všechno bylo prázdné kromě kaple, která má novogotickou výmalbu, ale byla přetřená bílou barvou. Tam moje manželka pověsila mosaznou kropenku po své babičce, věc bez hodnoty. Ale ta jediná věc, která tady byla, se ztratila. Mě to tenkrát strašně mrzelo, napsal jsem i článek do obecního zpravodaje. Paradox je, že zhruba před deseti lety se tahle věc vrátila. Asi měl dotyčný i po letech špatné svědomí.
Dá se cena vaší senátní kampaně srovnat s ročním provozem zámku?
Cenu kampaně nemám ještě přesně spočítanou, ale je to asi půl milionu. Většinu jsem dostal od strany. A vešli jsme se téměř do limitu, ale byl jsem připraven něco pustit.
Co jste musel kvůli kampani podstoupit?
Kampaň trvala strašně dlouho a byla fyzicky i psychicky náročná. Jsem docela plachý člověk, takže oslovovat lidi, které vůbec neznám, mi není úplně vlastní. Když mi bylo řečeno, že mám chodit od domu k domu, moje první reakce byla, to je přece neslušnost, abych zvonil na lidi, které vůbec neznám.
Odmítali vás?
Rozdával jsem perníková srdíčka, chtěl jsem tím naznačit, že moje srdce bije pro tenhle kraj a lidi, kteří tady žijí. S odmítnutím jsem se téměř nesetkal. Samozřejmě byli tací, kteří říkali, že je volby nezajímají, ale vesměs to byla milá setkání. Chtěl jsem mluvit s co nejvíce lidmi a občas jsem narazil na někoho, kdo si povídal i půl hodiny. Člověk se tak dozví, co lidi trápí, co by si představovali jinak. Bavilo mě to.
Na co se v Senátu zaměříte?
Čemu rozumím, je krajina. Proto se mi na Nymbursku nelíbí záměr hejtmana Petery stavět čínské montovny. To je na té nejlepší půdě hřích. A navíc čínské montovny by nám nic nepřinesly. Tam se pracuje za peníze, za které naši lidé nepracují. Nejsou tam třeba naše chytré mozky a šikovné ruce, takže by se dovezli agenturní pracovníci z ciziny, což by mohlo i vést k sociálním problémům. Ale nymburská radnice už od toho ustoupila, to mě velice potěšilo. Jestli tam vznikne smysluplná výroba a nebude se na to tisknout Made in China, považuju to za smysluplné.
Jak to můžete ovlivnit?
Můžu křičet, senátor toho tak moc konkrétně ovlivnit nemůže, ale jeho hlas je trochu hlasitější. Můžu lobbovat, informovat. Na veřejnosti moc nekřičím, ale když něco řeknu, řeknu to dost rázně.
Co ještě trápí Nymbursko?
Určitě AZOS. Když jsme bydleli v paneláku u Karlových Varů, byl tam hnědouhelný kombinát Vřesová a ten zápach byl strašný. Tenkrát byl člověk výrobní prostředek, na který se nehledělo. Dnes to považuju za naprostou bezohlednost. Věnovat se tomu hodlám, slíbil jsem to na náměstí při demonstraci. Včera jsem se vracel přes Nymburk a u pivovaru jsem to nasál a takhle jsem to ještě necítil.
Smysl Senátu se i kvůli malému zájmu voličů zpochybňuje. Jak byste jej obhájil?
Je to pojistka demokracie. Při systému voleb, který u nás máme, může teoreticky dojít k tomu, že by nějaká nedemokratická skupina svými levnými sliby mohla přesvědčit voliče a získat v parlamentu většinu. Nesmíme zapomenout, že i Adolf Hitler se dostal k moci demokraticky. Já se obávám, že ohrožení svobody tady v současné chvíli zase hrozí. A Senát tím, jakým způsobem je volen, skutečně je pojistka demokracie. Senátoři jsou lidé starší, zkušenější, předpokládá se, že každý z nich v životě už něco dokázal, ti lidé mají životní zkušenost už trochu jinou.
Jste spokojen s výsledkem krajských voleb?
Jsem za změnu rád, protože jak to vedli sociální demokraté s komunisty, se mi nelíbilo. Nejsem ale rád, že je tak silné hnutí ANO. To není politická strana, to je amébní útvar, člověk neví, co přijde. Celkem znám pana Rakušana, který měl být hejtmanem za STAN, a byl bych spokojenější než s paní Jermanovou.
Co vývoj v TOP 09?
Zklamání. Zastupitelský klub se rozštěpil, o krajské vládě vyjednávají tři lidé z TOP 09 samostatně. Strana už s nimi zahájila proces vyloučení. Není jiná možnost než je vyloučit, i když s některými z nich jsem si dobře rozuměl. Oni porušili stanovy, neřídili se usnesením nadřízeného orgánu. Vyjednavači měli požehnání krajského výboru, že mohou pracovat na koalici se STAN a ANO, protože to nebylo jinak možné, a bylo řečeno, že bude pan Rakušan hejtmanem. Potom se síly změnily, ANO se dohodlo, že do krajské rady půjde i ODS a že bude hejtmankou paní Jermanová. Vyjednávací tým řekl, že z toho jednání odchází. A ti tři řekli, že v jednáních pokračují. To by se v konzervativní straně rozhodně stávat nemělo.
Eva Zahradnická
Zdroj: Mladá fronta DNES; 12.11.2016; Rubrika/pořad: Střední Čechy
