Milé žákyně a žáci, studentky a studenti!
Výsadou školních let a mládí je, že do mozkových závitů se vědomosti zapisují stejně snadno jako na dosud nevyužitý pevný disk počítače. Vězte, že už vím, o čem je řeč, vím, jak nesnadno přijímá mysl nás dospělých každou novou informaci. Dnes si říkám, na rozdíl od vás, jak rád by se člověk znovu vrátil do školních let, která nyní prožíváte vy. Aby se pořádně naučil to, o čem se kdysi domníval, že v životě nebude potřebovat. Ale jak už to v životě bývá, na takové věci člověk přijde až v dospělosti.
Ráda bych vám popřála, abyste se vedle čistě faktických vědomostí a znalostí naučili vše, co vám škola nabídne, naučili tvořivě využívat, kriticky hodnotit, posuzovat, případně i pochybovat. Myslím, že vaši pedagogové vědí, že nejste jen nezvladatelné až nadmíru živé bytosti, ale také sebevědomé osobnosti, které si umějí s novinkami a informacemi poradit a využívat je.
Vám, kteří jste letos usedli do školních lavic poprvé, kteří si teprve letos vyzkoušejí, jaké to je každé ráno místo hraní přijímat nové povinnosti, přeji, abyste měli takové učitelky a učitele, kteří dokážou v duchu Jana Amose Komenského nabídnout školu jako hru. Věřím, že vám pomohou zvyknout si na nový denní program, naučí vás základní školní znalosti tak, abyste se brzo vyrovnali svým starším spolužákům, sourozencům a jednou i rodičům.
Přeji vám také - a to současně i učitelkám, učitelům, profesorkám a profesorům - abyste na každý den a každý rok strávený ve školních lavicích vzpomínali jako na dobu, která vám dala ten nejdůležitější základ pro život. Ten osobní i budoucí pracovní.
