Navrhuji přejmenovat ZŠ Jižní po novinářce, významné protinacistické odbojářce, Ince Bernáškové. Po osobnosti, která žila na Praze 4, první československé ženě popravené nacisty. Tuto odvážnou spořilovskou ženu, kterou chtěli komunisté vymazat z naší historie, vyznamenal prezident Václav Havel in memoriam za statečnost. Přesto nám Inku Bernáškovou na Praze 4 nic opravdu důstojně nepřipomíná. Přejmenování naši spořilovské školy by tuto chybu konečně napravilo.
Kdo byla Inka Bernášková?
Inka Bernášková žila se svým manželem v Jihovýchodní VIII ulici na Spořilově, v domku, který dnes nese číslo 944/11. Po okupaci Čech a Moravy v březnu 1939 začala Inka vydávat spolu se svým otcem Vojtěchem Preissigarem ilegální časopis V boj, který se rychle stal nejvýznamnějším nekomunistickým odbojovým periodikem. Inka se dále zapojovala do organizace ilegálních cest do zahraničí. Jinými slovy, pomáhala organizovat vycestování těch, které pronásledovalo gestapo. V říjnu roku 1939 zatklo gestapo část odbojové skupiny; Inka však v odbojové činnosti pokračovala. Dlouho se ji díky falešným dokumentům dařilo unikat. Zlom přišel 21. září 1940, kdy byla po udání konfidentem gestapa zatčena. Znala příliš mnoho adres, příliš mnoho kontaktů. Kdyby promluvila, následky pro odboj by byly fatální.
Ve vězení se pokusila spáchat sebevraždu, jed bohužel selhal. Následovala série brutálních výslechů, ale Inku Bernáškovou gestapo nedokázalo zlomit. Vzala veškerou vinu na sebe a její vyšetřovatelé jí nakonec uvěřili. 5. března 1942 byla Inka Bernášková německým lidovým soudním dvorem v Berlíně shledána vinnou a odsouzena k trestu smrti.
Když se nad ní 26. srpna 1942 v Berlíně zaleskla gilotina, pronesla: "A Československá republika přece bude!"
