Roční náklady na údržbu Velkého strahovského stadionu jsou čtyřikrát vyšší než zisky z pronájmu. Majitel sportoviště Magistrát hlavního města Prahy ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy a šestou městskou částí proto začal zpracovávat územní studii na využití celého areálu.
"Objekt není prázdný, byť se to tak může zdát. Největším problémem je jeho ekonomika. Náklady na údržbu jsou neúměrné jeho výnosům," uvedl radní pro správu majetku Jan Chabr s tím, že jde o vysoce ztrátový majetek.
Výnosy z nájmu od zhruba 80 nájemců, mezi největší patří fotbalový klub AC Sparta Praha, dosahují zhruba 7,5 milionu korun, zatímco náklady na jeho vytápění a drobné rekonstrukce a sanace se pohybují v řádech 30 milionu korun.
Největším problémem je dožívající statika a konstrukce. Ta je sice podle Chabra velmi specifická a historicky i architektonicky velmi cenná, na druhou stranu není komerčně využitelná.
Ve spolupráci s IPR, městskou částí Praha 6 a radním pro územní rozvoj Petrem Hlaváčkem vzniká studie na rozvoj území. "Vzhledem k tomu, že část tribun má památkovou ochranu, všechny návrhy počítají s tím, že zůstanou zachovány," přibližuje Chabr.
Stavba s kapacitou 250 tisíc míst se začala stavět v roce 1925, slavnostně otevřena byla při příležitosti 8. všesokolského sletu o rok později. Po rozpuštění Sokola komunisty se na stadionu od roku 1955 konaly spartakiády, poslední byla v roce 1985. Obnovený XII. všesokolský slet se za účasti prezidenta Václava Havla konal v roce 1994, další slety se už ale konaly na vedlejším stadionu Evžena Rošického či jinde.
Obrovská stavba od pádu komunismu neměla využití a chátrala, ochozy se dostaly do havarijního stavu a na začátku 21. století se objevovaly tendence stadion zbourat. Od roku 2003 jsou betonové tribuny zapsány na seznamu kulturních památek.
Na ploše stadionu vzniklo sedm fotbalových hřišť. V roce 2014 se vyřešily složité majetkové vztahy a stadion připadl městu.
