/ROZHOVOR/ Žižkovskou radnici vede od minulého týdne Jiří Ptáček, lídr kandidátky TOP 09 + STAN, která skončila v říjnových volbách druhá. Dosavadní starosta Alexander Bellu z vítězné formace ODS, KDU-ČSL a Svobodných označil novou radniční koalici s Piráty a Zelenými za nesourodou a „neodpovídající vůli voličů, kteří chtěli středo-pravicovou radu“. Jiří Ptáček namítá, že především s Piráty si jeho strana v Praze 3 v programových otázkách hodně rozumí. „Jde o věci, které je potřeba udělat a které nejsou ideologické,“ tvrdí nový starosta.
V zastupitelstvu Prahy 3 jste nováček. A politické bitvy byly v posledních letech na žižkovské radnici docela ostré. Neváhal jste proto, jestli přijmete křeslo starosty?
V zastupitelstvu jsem sice nováček. Po posledních volbách to ale ani není ojedinělý případ, že nováček zamíří na nejvyšší post. A mám za to, že to svědčí o jisté chuti lidí po změně. Já jsem se nicméně komunální politice, a speciálně tady v Praze 3, věnoval dlouhou dobu. Působil jsem tady v různých komisích a poradních orgánech. Mimo jiné jsem už začátkem desetiletí prosadil, aby Praha 3 zveřejňovala smlouvy ve veřejném registru. Ještě předtím, než to předepsal zákon. Vydával jsem tady také lokální zpravodaj Kauza 3, o který dosud pečuji. Není to tak, že bych se začal o politiku nově zajímat. Myslím, že vím přesně, do čeho jdu.
Je politika „na trojce“ vyostřenější i z hlediska mezilidských vztahů, jak naznačily okolnosti předvolebního rozpadu koalice?
Věřím, že tato nová koalice bude odolávat tlakům a že bude soudržná. Věřím, že tato vyostřenost z Prahy 3 zmizí. Z ustavujícího zastupitelstva, které trvalo kvůli opozičním obstrukcím do rána, nelze usuzovat reálný stav. Byla to jen snaha opozice ukázat, co umí. Teď by naopak mělo nastat zklidnění. Já o to stojím a budu se o to snažit. V koalici je řada nových lidí a charakterově je spojuje právě nezatíženost spory z minulosti. Nemají chuť bojovat a vést žabomyší války. Cítím, že jde o lidi, kteří mají chuť se konstruktivně bavit a posouvat věci kupředu. To je devíza, kterou musíme zúročit.
Ve vaší radě bude i bývalý ministr dopravy Pavel Dobeš, kterého dosavadní starosta Alexander Bellu z ODS označil za problematickou osobu. Kritizoval navíc, že se bude Dobeš starat o klíčový rezort financí z pozice „neuvolněného“ radního, tedy v podstatě jen ve volném čase. Co říkáte na tu kritiku?
Pana Dobeše znám dlouhou dobu. Je to zdatný odborník. Pan Bellu, ale i další opoziční zastupitelé přicházeli vůči němu s argumenty načtenými na Parlamentních listech a různých konspiračních webech. Zazněla tam spousta nepravdivých informací a fabulací o spojení různých lidí a stran. V podstatě šlo ale o vaření z vody. To mě docela překvapuje, že se na takto tenký led pouští pravicový politik, který se zaštiťuje konzervativními postoji. Jsem také přesvědčen, že pan Dobeš je té práci i jako neuvolněný člen rady schopen a ochoten věnovat opravdu hodně času a energie. Pamatuji si jeho nasazení z volební kampaně. A je to navíc jeho jediná gesce. Vůbec se nebojím, že by na to neměl kapacitu.
Mimochodem, jak si Praha 3 stojí finančně?
Bohužel v uplynulých letech rozpustila městská část prakticky všechny finanční rezervy, z velké části v provozních nákladech. To znamená, že budeme teď nuceni opravdu důkladně zvážit investice a také hledat vnější zdroje. To „na trojce“ nebylo zvykem. Musíme intenzivně spolupracovat s magistrátem a měli bychom hledat peníze i v různých dotačních programech. Pokud jde o očekávané investice, tak má Praha 3 v tuto chvíli bezmála 300 neobsazených a nezrekonstruovaných bytů.
Co s tím?
Musíme najít prostředky, abychom je uvedli do obyvatelného stavu a nabídli z části lidem s menšími příjmy nebo vybraným profesním skupinám, a z části za běžný nájem. V situaci bytové krize mi přijde absurdní, že máme byty takříkajíc ladem. Tím navíc radnice přichází o slušný zdroj příjmů z nájemného. Čekají nás také investice do veřejných ploch i do velkých nemovitostí, které vlastníme. Třeba v Blahoslavově ulici je velký panelový soubor, kde obyvatelé čekají na privatizaci. Nejdřív se to ale musí opravit.
Jak snížit provozní náklady? Chystáte se propouštět úředníky?
To nebude ta cesta. Praha 3 nemá nadbytek úředníků. Například je třeba efektivněji zadávat veřejné zakázky a také hledat zdroje v nevyužitém majetku. Kromě zmíněných bytů máme například podzemní garáže na Vinohradské ulici pro 150 aut, které jsou od roku 1998 nefunkční a neopravené. Zahálejí zrovna v lokalitě, která trpí velkým nedostatkem parkovacích míst. Navíc je to další potenciál příjmů, které mohou radniční rozpočet vyztužit.
Předchozí rada schválila na předposlední schůzi výběrová řízení na opravy nové budovy městského úřadu a také už zmíněných panelových domů. Celkově jde o částku blízkou půl miliardě korun. Bylo to rozumné?
Naše městská část má rozpočet kolem miliardy korun ročně. Ta zmíněná částka je proto velmi zásadní. Bylo nešťastné, že tak zásadní rozhodnutí schválila končící rada týden před ustavujícím zastupitelstvem. Budeme to muset nějak zrevidovat. Je třeba provést revizi rozpočtu a prověřit i formu řízení, které je v současnosti vyhlášeno formou minitendru, tedy nejedná se o otevřené výběrové řízení, což s ohledem na výši investic nemusí být ideální. Jinak rekonstrukci v Blahoslavově chceme realizovat v co nejkratším čase. V případě přeměny bývalé školy na nové sídlo městského úřadu si nemyslím, že by mělo jít vzhledem ke stavu naší kasy o prioritu, přestože dlouhodobě je i modernizace té budovy naším cílem. A tento projekt je přitom z obou ten nákladnější z hlediska rozpočtu. Chceme se podívat na to, jestli jsou tam vůbec všechny stavební práce třeba.
Co říkáte na hlasy, které zejména z řad ODS varují před údajnými snahami nového vedení Prahy 3 pod taktovkou Zelených vytlačovat automobily nebo rušit parkovací místa? Předminulý týden se objevila na toto téma v ulicích Žižkova dokonce antikampaň proti Zeleným…
Myslím si, že ty obavy jsou přehnané. Obecně snaha tahat ideologii do komunální politiky není správná. Zmíněná dezinformační kampaň mi nepřišla jako férový a konstruktivní způsob politiky. Navíc Zelení mají jednoho radního z devíti a žádný boj s automobilisty v tom podání, jak ho prezentuje opozice, se tedy konat nebude.
Co se ale bude dít s parkovacími místy? Je třeba říct, že skutečně plánujete rozsáhlou obnovu zeleně a prostoru v ulicích Prahy 3 není mnoho nazbyt. Vejdou se tam auta?
Stromy nutně nemusí být v místech parkování. Když se projdete po ulicích, tak jsou na mnoha místech na chodnících vidět neobsazená místa po uhynulých stromech apod. Budeme obnovovat stromořadí na chodnících. Čeká nás revitalizace řady veřejných ploch – Vinohradské, Žižkova náměstí, Tachovského nebo Jiřího z Poděbrad. To je postižené dvacetiletým čekáním na generální rekonstrukci a ten prostor si zaslouží významnou péči. A jsou to navíc všechno místa, kde lze vysadit stromy, aniž by došlo k redukci parkovacího stání. Praha 3 má navíc i rezervy, kde se parkovat dá. Viz už zmíněné garáže na Vinohradské. Myslíme si, že existuje prostor pro zefektivnění už existujících parkovacích míst.
Co tím konkrétně myslíte?
Na ulicích jsou třeba místa, kde jsou kolem stromů vysoké zábrany, znemožňující otevřít dveře zaparkovaného auta. Chtěli bychom taková místa upravit. Jsou to drobnosti, ale ve výsledku se takovými kroky efektivněji využije stávající prostor. Jinak si ale myslím, že prostor v ulicích je využit v podstatě plně. Není možné namlouvat lidem, že se mávnutím proutku zkapacitní parkování v ulicích o desítky procent. I když by se mi to líbilo, tak místo tam není. V zásadě ale lidé chtějí parkovat blízko bydliště, ideálně do sta metrů. Mezi prioritami má vaše koalice i lobbing za metro D přes Žižkov. Není už ale toto dobojované? Praha v tuto chvíli počítá s vedením linky pod Žižkovem.
V tuto chvíli nikdo nezpochybňuje, že by metro D mělo na Prahu 3 vést. Tu myšlenku je ale potřeba neustále prosazovat. Protože jde o to, kdy to metro bude. A já bych byl rád, abychom se ho dožili. O metru D mluví už xtá generace politiků. Viděl jsem dokonce plány na vedení metra z roku 1926. A už tam je trasa zakreslená přes spodní Žižkov. Dokud nevystoupíme v oblasti Jarova nebo Ohrady z metra, tak bude muset ten boj pokračovat.
Letos vzbudily poměrně velký rozruch opravy Vinohradské a Husitské ulice. Dají se tyhle akce, které pochopitelně komplikují život místním, lépe plánovat a koordinovat?
Obecně vzato jsou to nutné rekonstrukce, které vždy obnášejí jistý diskomfort. Město jako investor ale musí dbát na pohodlí lidí, kteří tam bydlí. A já jsem si jist, že u rekonstrukce Husitské tomu tak nebylo. Několikrát jsem už upozorňoval různými články na to, že TSK jako zadavatel zakázky ve výběrových řízeních velmi silně favorizuje cenu jako hodnotící kritérium. Oprava Husitské má rozpočet bezmála 70 milionů korun. Když by se přihlásila firma schopná to udělat o čtvrt roku rychleji a zároveň o pouhé jednotky milionů korun dráž, tak nemá šanci soutěž vyhrát. Čtvrt roku je přitom z pohledu obyvatel dotčené oblasti pořádný rozdíl. Favorizuje se tady cena a přehlíží kvalita včetně časového aspektu. Přitom ještě nutno dodat, že komplikace s objízdnými trasami přinášejí dodatečné náklady úměrné době jejich trvání.
Oprava zanedbaných bytů může pomoct, ale veškeré problémy s bydlením nevyřeší. Kde mohou v Praze 3 vznikat nové byty?
Obrovský potenciál samozřejmě skýtá oblast Nákladového nádraží, o kterém se mluví velmi dlouho. Proměna toho prostoru nepochybně velmi výrazně ovlivní Prahu 3. Naším úkolem je ohlídat, aby ta změna byla přínosem i pro stávající obyvatele Prahy 3, protože jakákoliv výstavba může být přínosem, ale i rizikem. Celý areál má více vlastníků. Rozdílná situace je v severní části přiléhající Basilejskému náměstí a v jižní části, která zahrnuje i historickou budovu nádraží. Soukromým developerům patří i řada budov na Olšanské ulici, a to včetně bývalé mezinárodní telefonní ústředny známé jako CETIN.
Kde je v rámci Nákladového nádraží výstavba aktuálnější?
Určitě v té severní části. Tam má výstavba méně překážek. U té jižní je samozřejmě velkým tématem, jak bude naloženo s historickou budovou nádraží, která je kulturní památkou. Naším zájmem je, aby v budoucnu fungovala jako kulturní centrum, což se už osvědčilo před lety ve „zkušebním modu“. Zájem o to už projevili různé kulturní instituce. Mně osobně to v té lokalitě přijde jako dobrý záměr. Musí to ale vzniknout ve spolupráci s Prahou. Městská část si to nemůže dovolit financovat. Jinak zastávám názor, že s developery není třeba aktivisticky bojovat, nýbrž tvrdě vyjednávat. Tak, aby výsledné projekty především odpovídaly představám stávajících obyvatel. Protože ty v první řadě zastupujeme. Fakt, že je Nákladové nádraží Žižkov posledních deset let velká prašná plocha, nepřináší nikomu nic dobrého, ať volí levici nebo pravici. To je prostě špatně.
Jak a kde chcete zlepšovat nebo rozšiřovat zelené plochy?
Obrovský potenciál má Vítkov, který patří Praze a kde bychom měli spolupracovat s magistrátem. Dílčí změny jsou připravené na Parukářce. Jedna věc je množství zeleně a druhá její kvalita. Praha 3 v tom, myslím, v poslední době nepostupovala špatně. Tento týden se například otevírá rekonstruované náměstí Barikád. Realizuje se oprava Kostnického náměstí, což je nádherné místo uprostřed zástavby dolního Žižkova. Tam například vznikl systém závlahy zeleně z retenčních nádrží, což je podle mě super počin.
Jak budete přistupovat k bezdomovectví a pomoci lidem v sociální nouzi, kterých v Praze 3 tradičně není málo?
Na problematiku lidí bez domova si v Praze 3 stěžuje poměrně dost lidí. Podle mě je nutné tyto věci řešit na úrovni celé Prahy. Dochází totiž bohužel k tomu, že jednotlivé městské části investují do snahy o vytlačování toho problému za hranice městské části. Například represivní politika Prahy 1 vůči lidem bez domova vytlačila tyto lidi na Prahu 3. Pokud bychom postupovali stejně a vytlačili to zase dál, tak to celý problém vlastně vůbec neřeší. Je to zdánlivě nejjednodušší a zároveň zbytečně drahý postup. Ta represe totiž není zadarmo. Praha 3 už teď spolupracuje s různými neziskovými organizacemi, jako je Naděje. Máme tady ubytovny. Postoj Prahy 3 k té záležitosti byl docela dobrý už v minulém volebním období. Podobně by se o tyto lidi měla starat každá městská část. Budeme pomáhat i lidem, kteří žijí na okraji společnosti nebo v nouzi, která je často přechodná. Lidem, kteří žijí třeba s dětmi na ubytovnách. My máme v programu cíl, aby žádná taková rodina v Praze 3 v budoucnu nebyla. Často je to tak, že když se těm lidem nepomůže brzy, tak se přechodný stav změní v setrvalý. Tady by právě měly být řešením i sociální byty.
Skončí podle vás definitivně centrum Klinika po stanovisku Ústavního soudu ze začátku listopadu?
Vítám, že Nejvyšší soud již vydal jasné stanovisko. Aktuální osazenstvo Kliniky obývá ten prostor bez právního základu a rozhodnutí by mělo ukončit dohady. Z mého pohledu je důležité, aby jakékoliv využití objektu probíhalo v souladu se zákonem. V tomto ohledu se chci spojit se SŽDC. A rád se setkám i s lidmi z Kliniky. Nicméně pokud by tam chtěli setrvávat i po soudním verdiktu, který jim nakonec nedal za pravdu, popřeli by podle mě svá vlastní slova z minulosti.
