Evropská unie navrhuje sankce vůči ruským představitelům, kteří se podíleli na uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny. Měl by Západ podpořit Ukrajinu i vojensky? „Sankce jsou základním nástrojem. To je důležitější než slibovat, že pošleme vojáky,“ říká ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda. „Sankce jdou ruku v ruce se zastrašováním. Rusko rozumí jen síle a tu je potřeba vůči němu uplatňovat,“ namítá poslanec Ondřej Kolář (TOP 09).
Slíbit teď veřejně, že vyšleme na Ukrajinu ozbrojené síly, je podle Svobody silné sdělení.
„Potom nesmíme zklamat Ukrajinu a skutečně to udělat. Je to vážná otázka, zda je Česká republika k tomuto kroku připravena a učiní ho. Mám obavu, že to českým parlamentem a vládou neprojde,“ myslí si.
„Proto jsem zastáncem pevného postoje tam, kde pevní skutečně jsme. Pro Rusko to bude skutečně těžké až přijdou efektivní sankce. Musíme být ale přísní sami k sobě. Aby se neopakovalo to, co bylo po dohodách v Minsku, že se tiše sankce obcházely,“ opakuje bývalý ministr zahraničí.
Kolář je přesvědčen, že pokud Severoatlantická aliance požádá Česko o vyslání vojáků na Ukrajinu, parlament to schválí rychle a bezodkladně. Co se týče sankcí, místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti souhlasí s tím, že musí být cílené a tvrdé a takové, aby je pocítili ti, proti komu budou namířené a nebude možné je obcházet.
Nástrojů je ale podle něj mnoho a není vhodné upínat se jen na ekonomické sankce.
„Ve chvíli, kdy Západ přijde s takovými opatřeními, které budou cílit na konkrétní lidi v okolí Vladimira Putina, dokáže to rozpohybovat události. A třeba se dočkáme toho, že si Rusové sami uvědomí, že je Putin někdo, kdo jim škodí v globálním pohledu. Nemusíme mluvit jen o sankcích nebo vojenských nástrojích. Máme tady i vízovou politiku a spoustu dalších věcí. Je důležité teď přijmout takové nástroje, které pocítí běžní Rusové. Stejně jako nám Rusko vyhrožuje tím, že nám přestane dodávat plyn,“ naznačuje.
Kolář, který je také starostou Prahy 6, připouští, že vyslání aliančních jednotek nebo vojenské výzbroje může konflikt eskalovat. Nikdo nevidí do hlavy prezidenta Putina, říká. Ale tím, že budeme Ukrajinu udržovat stabilní, chráníme podle něj sami sebe.
„Nás od Ukrajiny dělí 400 kilometrů a jediný stát – Slovensko. Ve chvíli, kdy budeme zavírat oči nad tím, co se na Ukrajině děje, můžeme se dočkat toho, že zanedlouho budou ruské jednotky nedaleko od Košic a my stále budeme váhat, co máme udělat. To není dobrá cesta,“ zdůrazňuje Kolář.
Místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Kolář také upozorňuje, že Rusko těží z toho, že se Evropská unie nedokáže vůči Kremlu jednotně vymezit.
„V Moskvě defilují jednotliví evropští státníci. Vidíme ponižování francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který po jednání s Putinem oznámí prolomení ledu a naději na další diplomatická jednání, aby to ruský prezident hodinu poté následně popřel. Je potřeba nalézt jednotu. Myslím, že by bylo hodně sexy, kdyby německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že v žádném případě nespustí Nord Stream 2. To jsou věci, které by ukázaly jednotu. Putinovi se podařilo úžasným způsobem sjednotit Severoatlantickou alianci, tedy vojenskou rovinu západních spojenectví. Ale Evropská unie stále lavíruje,“ naznačuje.
Pokud Německo oznámilo definitivní konec projektu Nord Stream 2, znamenalo by to, že musí přehodnotit svoji politiku k jaderné energii, reaguje Svoboda.
„Dodávat zkapalněný plyn ze Spojených států je sice alternativní řešení, ale to je velmi komplikované. Tady se ještě bude muset platit. Rusko bude platit v uvozovkách cenu uvnitř, my budeme muset zaplatit za jednotu politického postoje. To je střet mezi světem veřejným, politickým a soukromým. A tady musí veřejný politický svět říct, že to bude takto, a svět soukromý se musí podřídit,“ naznačuje ředitel Diplomatické akademie.
Také podle Koláře je potřeba si uvědomit, že každý musí přispět a každý se musí nějakým způsobem uskromnit.
„A je to na nás, na politicích, abychom lidem vysvětlili, že konflikt na Ukrajině může velmi snadno přerůst v něco, co tady osmdesát let nebylo a co nikdo nechce, aby se vrátilo. Je ale těžké to vysvětlovat pod náporem ruské propagandy a dezinformací, které se tady denně šíří,“ přiznává.
