Praha chce muzeum nesvobody, blob stavět nehodlá
Noví pražští radní jsou dnes ve funkci přesně tři týdny a už si stihli schválit návrh rozpočtu na příští rok. Nechali si v něm nicméně osmnáctimiliardovou rezervu na investice. Zatím nevědí, na co přesně tyto peníze použijí, jelikož nejdříve musí zvážit, jak naloží s projekty, které jim zanechali jejich předchůdci. U některých však už mají jasno, jako v případě blobu zesnulého architekta Jana Kaplického. Odcházející radní v čele s Adrianou Krnáčovou (ANO) si v listopadu odsouhlasili vytvoření studie proveditelnosti, která měla určit, zda by Praha nemohla tuto jedinečnou stavbu na pražské Letné přece jen postavit. Sloužit by měla jako budova Národní knihovny. V těchto plánech však nová koalice pokračovat nehodlá. „Nepředpokládám, že bychom blob stavěli. Kaplický byl extrémně pokrokový architekt a bez účasti autora, který téměř v každém detailu přišel s nějakou inovací, si nedokážu představit zdárný konec,“ říká náměstek primátora Petr Hlaváček (TOP 09 a STAN). Stejné je to i s vysněným projektem Krnáčové, galerií současného umění v podstavci bývalého Stalinova pomníku. Pod jejím vedením radní na poslední chvíli vytáhli ze šuplíku šest let starou studii na rekonstrukci památníku a rozhodli o záměru vypsat soutěž na pořízení dokumentace za 50 milionů korun. K tomu už ale nedojde. „Náš plán je galerii na Stalinu zrušit. Chceme ten projekt, tak jak byl momentálně rozběhnut, zcela ukončit,“ říká primátor Zdeněk Hřib (piráti). Podobně koalice zřejmě zatrhne plány bývalých radních na umístění Slovanské epopeje malíře Alfonse Muchy do Lapidária na Výstavišti v Holešovicích. „Máme o tomhle konkrétním umístění značné pochybnosti,“ říká Hlaváček. Do hry se tak vrací možnost, že by síň pro dvacítku monumentálních pláten stála na místě bývalého těšnovského nádraží u Florence. Pouze však v případě, že by galerie byla součástí většího komplexu. „Hlavní obtíž je v tom, že je tamní pozemek větší, než je na výstavní síň potřeba.
Postavit tam jen pavilon pro epopej by byla škoda,“ vysvětluje Hlaváček s tím, že ideální by bylo, pokud by zde galerie vznikla jako součást archeologického muzea. Ne od všech zděděných projektů ale nová rada ustoupí. Hodlá například pokračovat v přípravě koncertní síně a sídla České filharmonie u zastávky metra Vltavská včetně obnovy tamního okolí. Projekt však stávající radní během čtyř let dokončit nestihnou. Odhadují, že by se v novém sále měl první koncert odehrát nejdříve v roce 2025. Součástí programového prohlášení koalice je i vznik muzea nesvobody, které by mělo veřejnosti detailně představit historii české totality. Podobně jako to dělá například berlínská Topografie te- roru či budapešťský Dům teroru. „V koalici je shoda na tom, že to chceme. Toto téma společností rezonuje a je stále aktuální. Jsou tady skvělé projekty jako třeba Paměť národa Mikuláše Kroupy, ale pevná instituce by Praze slušela,“ říká Hlaváček. Zatím Praha vyhlíží pro expozici vhodný prostor. Radní se také postupně seznamují s nutností vyřešit končící nájem ve Škodově paláci, kde sídlí většina magistrátních úředníků. Mluví se o výstavbě nové budovy nad stanicí metra Florenc či nedaleko Anděla u zastávky Na Knížecí. Mimo hru také není prodloužení nájmu ve stávajícím objektu. „Tyto tři možnosti stále platí, ale ještě neznáme našeho favorita,“ dodává Hlaváček.
Nepředpokládám, že bychom blob stavěli. Kaplický byl extrémně pokrokový architekt a bez účasti autora, který téměř v každém detailu přišel s nějakou inovací, si nedokážu představit zdárný konec.
Petr Hlaváček náměstek primátora (TOP 09 a STAN)
Autor: Jakub Heller jakub.heller@economia.cz
zdroj: https://media.monitora.cz/pdf-preview/1629/53556048-f1b075c671a0092b41f9/
Hospodářské noviny