Pospíšil pro INFO.CZ: Hřibovi schody mazat nebudu. Koalice ale musí plnit naše priority
Nová pražská koalice ve středu představila své programové prohlášení. Dodržování priorit, které si v něm stanovila, nyní bude základní prvkem fungování vedení magistrátu. Alespoň to tak tvrdí lídr Spojených sil pro Prahu a europoslanec Jiří Pospíšil. „Koalice nepadne na personálních požadavcích. Proto jsme přežili debatu o primátorovi. Pokud by se ale v průběhu volebního období ukázalo, že se neplní klíčové priority – jako rychlá příprava důležitých dopravních projektů, jako městský okruh nebo metro D, že to někteří členové koalice protahují, tak to jsou důvody, pro které jsem připraven tahat za záchrannou brzdu a řešit, zda setrváme v koalici,“ říká Pospíšil pro INFO.CZ. Proč má právo mluvit o pirátském primátorovi jako o nové Adrianě Krnáčové? A co bude mít na starost ve vedení města?
Vaše programové prohlášení, které jste dohodli v rámci koalice s Piráty a Praha sobě, nazýváte „vládním prohlášením“. Pracovali jste na něm delší dobu. Co konkrétně přípravy obsahovaly? Do jakých detailů jste šli?
Není úplně obvyklé, aby se při sestavování vedení radnice připravovalo několik týdnů podrobné programové prohlášení budoucí městské rady. Většinou jsou tyto dokumenty kratší (programové prohlášení současné koalice má zhruba třicet stran – pozn.red.). My jako Spojené síly pro Prahu jsme navrhli tento netypický postup s ohledem na to, že se jedná o hlavní město Česka.
Praha má tolik problémů, že je potřeba si říct, co konkrétně a v jakých časových úsecích budeme měnit a prosazovat. Já jsem celou dobu říkal: nejprve dělejme program a pak dělme posty. Ostatní kolegové chtěli více dělit posty, jsem rád, že nakonec zvítězil náš koncept. Myslím, že se nám to v dobrém vrátí. Bude to jasný plán nové koalice, který budou moct kontrolovat Pražané, opoziční politické strany, ale budeme se moct kontrolovat i my uvnitř koalice.
Je to pro nás důležité, protože jde o koalici se stranami, s nimiž jsme dosud nespolupracovali. My v ně samozřejmě máme důvěru, přistupujeme k nim pozitivně. Ale pro nás není důležité jen to mít dobré vztahy v koalici, ale hlavně udělat velký kus práce pro město. K tomu je potřeba podrobný itinerář na příští čtyři roky.
Je to i určitá pojistka, protože budete spolupracovat s politickými nováčky?
I tak to můžete brát. My do té koalice jdeme bez předpojatostí, jsme připraveni spolupracovat s Piráty i hnutím pana Čižinského. Na druhou stranu jasně říkáme, že tam nejdeme proto, abychom obsadili místa v Praze. Pokud se ukáže, že naši koaliční partneři nebudou plnit koaliční prohlášení a naše priority, kvůli kterým jsme vstoupili do městské rady, tak to pro nás bude vážný problém.
Nechci mluvit o možnosti rozpadu koalice už před jejím vznikem. To je velmi předčasné. Opravdu ale od nás nečekejte, že budeme sedět ve funkcích za každou cenu celé volební období v případě, že se v jeho průběhu ukáže, že program, ke kterému jsme se zavázali, není naplňován.
Jak složité bylo se na programu dohodnout?
V některých pasážích je programové prohlášení nakonec kompromisem, je obecné. Nyní, když vznikne městská rada, budeme chtít, aby se dopodrobna některé věci doprojednaly. Je faktem, že ve chvíli, kdy v zásadě všichni budoucí členové městské rady do pražské politiky teprve vstupují a nemají zkušenosti, tak nejsou schopni všechny věci diagnostikovat a doladit do detailů. Některé věci bude ještě potřeba dokončit.
Jsem s jednáním spokojen, ale nebudu zapírat, že v některých oblastech máme rozdílné názory. A debata nás ještě čeká. Týká se to třeba parkování v Praze. Tam je zvolena obecnější formulace. Já budu trvat na tom, aby se ještě zpřesnila.
Dokument chcete dát k připomínkám i opozici. Nebude ta kritika tak silná, že půjde úplně proti vašim opatřením? Jak ji pak chcete zapracovat?
Opozice si musí rozmyslet, jestli bude chtít celé čtyři roky politikařit a pokračovat v politické kultuře, která na radnici existovala za paní Krnáčové. To bojovali všichni proti všem. Nebo jestli bude ochotna se na klíčových věcech s námi domluvit.
Jedná se o komunální politiku. Tam se zkrátka ti, co vládnou, s opozicí musí domlouvat, protože cílem je najít věcná řešení pro město. Nejde o to vést ideologické války, to nechme do parlamentu.
My jsme připraveni se s opozičními stranami setkávat a debatovat s nimi konkrétní řešení. A to hlavně v případech, kdy půjde o dlouhodobá řešení: například dopravní infrastrukturu. Za čtyři roky se určitě nestihne postavit městský okruh nebo metro D. Je tedy dobré, aby na tom byla shoda i s klíčovými opozičními stranami. Za čtyři roky mohou vládnout ony.
Co jsou pro vás důležité priority, které se vám do prohlášení podařilo prosadit?
Já jsem velmi rád, že náměstkem pro místní rozvoj se stane docent Hlaváček, který je klíčovou osobností českého urbanismu. Založil Institut plánování a rozvoje. Já bych byl rád, kdyby se dokončil metropolitní plán. Chci, aby se jasně stanovila koncepce dalšího územního rozvoje Prahy, aby se odblokovaly brownfieldy, tedy obrovské plochy v centru města. A aby tam také vzniklo něco pěkného, co bude město reprezentovat.
Druhou osobností, kterou v městské radě máme, je Hana Marvanová, která se bytové politice věnuje dlouhodobě. Může přispět k rozhýbání bytové výstavby.
Je to skvělá dvojice, která může přispět k tomu, že se jeden z nejpalčivějších problémů Prahy – bydlení – začne řešit.
Zrovna návrh Hany Marvanové, že by Praha mohla ručit za hypotéky určitých skupin obyvatel, které potřebuje, vzbudil debatu. Vy za ní stojíte?
V mnoha západních zemích, například Nizozemsku, existuje koncept, kdy buď stát, nebo velká města garantují hypotéky mladým lidem nebo určitým skupinám obyvatel jako učitelům, zdravotním sestrám a tak dále. Hana Marvanová tedy hovoří o konceptu, který je v západní Evropě běžný. Chce spustit pilotní projekt. Je teď na ní, ať ho připraví. Pak ho vyhodnotíme a řekneme si co dál. My ji v tom budeme určitě podporovat.
Na starosti budete mít v osobě radního Jana Chabra i majetek. Co chcete ohlídat v této oblasti?
Ve chvíli, kdy hovoříme o tom, že majetek města má hodnotu desítky miliard korun a jeho výnos je v řádech desítek tisíc korun, tak si kladu otázku, co se s městským majetkem děje. Komu tedy vynáší, když ne Pražanům? To bychom měli řešit.
My nechceme dělat žádnou populistickou kampaň a audity za každou cenu. Musíme ale zjistit, jestli je městský majetek užíván ku prospěchu Pražanů, nebo lobbistických zájmových skupin, které byly schopny si to v předchozích volebních obdobích domluvit s tehdejším vedením města.
Vy osobně byste se měl věnovat věcem spojeným s evropskými záležitostmi. O co konkrétně půjde?
Chci zdůraznit, že mě o to požádal pan primátor, abych využil své zkušenosti. Léta se pohybuji v Bruselu a evropské politice, vím, jak funguje Pražský dům (sídlo Zastoupení hlavního města Prahy při Evropské unii v Bruselu – pozn.red.), mám k tomu řadu připomínek, vím leccos o čerpání evropských peněz… Všechny tyto zkušenosti rád bezplatně poskytnu Praze. Primárně by tyto aktivity měl činit pan primátor. On se v tom ale necítí silný, což mu nijak nevytýkám. Rád s tím pomůžu. Měl bych být neuvolněným předsedou výboru pro evropské záležitosti, tedy nebudu brát plat.
Vy i Jan Čižinský jste v průběhu vyjednávání o koalici uváděli argumenty, proč byste se právě vy měli stát primátorem. Nakonec jste ustoupili Zděnku Hřibovi z Pirátské strany. Jste s tímto rozhodnutím stále spokojený?
Já jsem zkušený politik a vím, že v určitou chvíli zkrátka musíte ustoupit, nebo ohrozíte celý projekt. Já jsem chtěl být primátorem. Myslím si, že ze tří kandidátů na primátora mám největší zkušenosti. Byl jsem pět let ministrem spravedlnosti, několik let pracuji v Bruselu… Na druhou stranu je třeba veřejnosti jasně říct, že Piráti si jako podmínku účasti v této koalici dali, že budou mít primátora.
Jsem někdy kritizován, že jsem ustoupil. Já jsem ustoupil ne proto, že bych nechtěl být primátorem, ale jen proto, abych neohrozil kvůli svým ambicím vznikající koalici, která je pro mnoho Pražanů koalicí naděje.
Měl jsem těžké rozhodování: na jedné misce vah životní šanci být primátorem, což bych dělal rád a mám k tomu zkušenosti, na druhé straně bylo nebezpečí, které hrozilo kvůli neústupnosti Pirátů. Kdyby zbourali koalici, tak bychom byli tam, kde před volbami: bylo by tu politikaření, hádky politických stran, byli bychom v éře paní Krnáčové… Neustupovalo se mi ale lehce.
Zvítězila tedy tvrdohlavost Pirátů?
Ano, já to tak beru. Ve chvíli, kdy nám Piráti řekl, že buď budou mít Hřiba primátorem, nebo nebude koalice, tak jste jako politik před rozhodnutím. Buď budete trvat na své ambici, a ta u mě byla silná, a pak se může hádat, kdo může za pád projektu. Nebo si v určitou chvíli řeknete, že jste v politice proto, aby tu po vás zvítězilo něco pozitivního.
Nyní je to pro mě uzavřená věc. Já jsem připravený kopat za tým, který tady vzniká. Není ve mně žádná zhrzenost, já jsem profesionální politik. Budu dělat vše proto, aby byla koalice úspěšná. Včetně pana primátora. Nebudu mu mazat schody. Bitva o pozice skončila.
Na tiskové konferenci, kde jste oznamoval, že ustupujete, jste říkal, že stále ještě doufáte, že Zdeněk Hřib z nároku na primátorské křeslo ustoupí a nestane se z něj tak druhá paní Krnáčová.
Ano, říkám to veřejně. Až vznikne rada, tak už to dál říkat nebudu.
Myslím ale, že jako koaliční partneři máme právo na to dopředu deklarovat, že si nemyslíme, že je pan Hřib dobrým kandidátem na primátora, protože nemá zkušenosti. Lidsky jsme mu radili, že měl svou politickou kariéru v Praze začít tím, že bude významným náměstkem primátora. Kdybych já byl na jeho místě, tak bych toužil být náměstkem, vyzkoušet a za pár let bych se vrhl na primátorský post.
Považuju za férové říct toto varování i veřejně. Až pan Hřib třeba opravdu bude fungovat jako paní Krnáčová a novináři se mě budou ptát, jak to, že za něj neseme politickou odpovědnost, tak mohu říct, že jsme nabízeli jiné řešení: Pospíšila nebo Čižinského primátorem.
A opravdu vy i Jan Čižinský ponesete politickou zodpovědnost, když jste se nestali součástí městské rady? Není to taktika, jak dát ruce pryč od rady, která nemusí fungovat?
My jsme součástí městské vlády. Dali jsme naše nejlepší lidi do městské rady. Zřejmě narážíte na politické útoky ODS. Doufal jsem, že se ODS trochu poučí a že nám třeba vyšle signál: doplňte do programového prohlášení kapitolu, která se bude týkat třeba nějaké další dopravní stavby a podobně. Ale vysílat signály, které jsou pouhým politikařením, to nevidím jako dobré.
Já jsem předseda zastupitelského klubu. Zároveň budu mít na starosti evropskou agendu, tedy něco, čemu rozumím.
Nechci mluvit o rozpadu koalice ještě před jejím vznikem, ale hypoteticky: co by se muselo stát, aby to pro vás jako Spojené síly pro Prahu byl impuls pro odchod z koalice?
Koalice nepadne na personálních požadavcích. Proto jsme přežili debatu o primátorovi. Pokud by se ale v průběhu volebního období ukázalo, že se neplní klíčové priority jako rychlá příprava důležitých dopravních projektů jako městský okruh nebo metro D, že to někteří členové koalice protahují, tak to jsou důvody, pro které jsem připraven tahat za záchrannou brzdu a řešit, zda setrváme v koalici. Není to otázka prestiže ani křesel, ale programu: především oblasti dopravy, bydlení a transparentnosti.
Dokázali byste se pak domluvit s ANO nebo ODS na nějaké alternativě?
Takhle vůbec neuvažuji. To je velmi předčasné. V žádném případě teď nemá nikdo plán B. My ho ani nechceme. Chceme, aby tato koalice vznikla a byla úspěšná. Kdybychom chtěli to, co říkáte, tak protahujeme jednání o programu, vymýšlíme důvody, proč se neshodneme, a v půlce prosince jdeme k jiným partnerům.
I v Praze se budete věnovat evropské agendě. Jaká bude vaše budoucnost europoslance? Chcete příští rok znovu kandidovat?
To je všechno ještě velmi předběžné. My jsme ještě neměli primární volby. Začínáme teprve debatu. Já fandím tomu, abychom vytvořili koalici proevropských stran do evropských voleb, stejně jako se nám to podařilo tady v Praze, kdy se vytvořily Spojené síly pro Prahu. Já bych byl velmi rád, kdyby se tento koncept zopakoval i do evropských voleb. Pak se uvidí, jestli tam pro mě bude místo. Opravdu jsme nyní ale na začátku.
Nevylučujete to ale tedy?
Nevylučuju, ale ani neříkám, že to tak bude.