U maturity z češtiny i matematiky uspělo letos méně studentů než loni. Didaktický test z češtiny nezvládlo letos 10,4 procent maturantů, tedy o 0,7 procentního bodu víc než loni. Přibývá tak středoškoláků, kteří tuto zkoušku napoprvé nezvládnou. Z matematiky propadlo 22,3 procenta maturantů, což je o 0,6 procentního bodu víc než loni. Zůstává tak nejméně úspěšným předmětem v maturitních testech.
Vyplývá to z tiskové zprávy s výsledky didaktických testů, kterou dnes ČTK zaslal organizátor maturit Cermat. Celková neúspěšnost zveřejněna nebyla.
Výslednou známku čtyři dostalo z matematiky 24,5 procenta lidí. Téměř polovina jich tak buď neuspěla nebo uspěla jen s druhým nejhorším hodnocením, tedy dostatečně. Zároveň se oproti loňskému roku mírně snížil podíl žáků, kteří v řádném termínu složili didaktický test matematiky na jedničku nebo dvojku, a to z 28,7 procenta na 27,6 procenta. Maturantů s trojkou z matematiky je letos 25,6 procenta.
Z povinného testu z češtiny propadlo letos 6488 maturantů z celkového počtu 62 234. Neuspěl tak každý desátý maturant, který psal test poprvé. Ještě v roce 2014 to přitom bylo 2,76 procenta maturantů. V didaktickém testu z matematiky neuspělo 3298 studentů ze 14762 maturantů, kteří ho skládali.
Maturita z matematiky by měla být povinná na gymnáziích a lyceích od roku 2021. Na většině ostatních maturitních oborů se má stát povinnou součástí maturity o rok později. Pokud ale ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO) zůstane ve své funkci i v nově vznikající vládě, chtěl by to zřejmě změnit.
„Tato informace (o výsledcích maturit) je pro mě dalším důvodem, proč bychom se měli urychleně začít bavit nejen o nastavení maturit z matematiky, ale také o tom, zda povinná maturita z matematiky je smysluplná u všech oborů tak, jak je tomu dnes v zákoně a v nařízení vlády,“ řekl.
V současnosti musí maturanti skládat zkoušku z češtiny a druhý předmět si vybírají mezi matematikou a cizím jazykem. Podíl maturantů, kteří dají přednost matematice, v posledních letech stále klesá. Letos si ji zvolilo 23,4 procenta maturantů, zatímco před třemi roky 30 procent.
Zhoršily se také výsledky maturity z angličtiny a němčiny. U testu z angličtiny, která mezi cizími jazyky jasně dominuje, neuspělo 6,4 procenta maturantů. Je to o 0,3 procentního bodu více než loni. Němčinu si zvolilo 1561 středoškoláků a uspělo jich 988. Čistá úspěšnost u zkoušky tak oproti loňsku klesla o 8,1 procentního bodu.
K maturitním zkouškám bylo letos přihlášeno 69.318 středoškoláků, což je zhruba o 500 méně než loni. Maturitní testy se letos psaly od 2. do 9. května. Sloh z češtiny byl už 11. dubna.
Výsledky písemných prací z češtiny, které se letos opět hodnotily centrálně, i cizích jazyků Cermat zatím nezveřejnil. Jejich hodnocení posílá postupně školám před zahájením ústních zkoušek, které se mohou konat od 16. května do 8. června.
V následujících dnech se Cermat chystá na webu novamaturita.cz zveřejnit některé další analýzy maturitních výsledků. Ještě podrobnější data pak budou na portálu vysledky.cermat.cz k nalezení od 31. července 2018. Školy a kraje obdrží detailní analytické zprávy do konce srpna, uvedl Cermat.
Vysoký poměr neúspěšných studentů, kteří z matematiky dostali čtyřku nebo pětku, pohybující se kolem padesáti procent předpokládal již během minulého týdne ředitel Gymnázia Jana Keplera a zároveň senátor za TOP 09 a STAN Jiří Růžička. Výsledky jednotlivých škol získali ředitelé již minulý týden. Na základě těchto výsledků ředitel Růžička ve čtvrtek zveřejnil na své facebookové stránce svůj odhad, že 23 % studentů získalo z maturitní zkoušky z matematiky známku dostatečnou a 27 % studentů nedostatečnou.
Svou úvahu popsal Růžička pro server Lidovky.cz následovně: „Podívám-li se do výpisu studenta, který je těsně na hranici pětky a čtyřky a má známku nedostatečnou, jeho percentil je 27 %. Percentil uvádí procento studentů se stejnou nebo horší známkou. Z toho vyplývá, že 27 % studentů získalo známku nedostatečnou. Tyto údaje by byly chybné jen v případě, že by CERMAT špatně spočítal percentily studentů.“
Při využití stejného postupu odhadl Jiří Růžička, že 23 % studentů získalo známku dostatečnou, což dohromady činí 50 % maturantů, kteří ze zkoušky z matematiky dostanou čtyřku nebo pětku.
Vysoký počet neúspěšných studentů není ojedinělý. Od roku 2013 do roku 2017 nesložilo maturitu z matematiky vždy minimálně 20 % studentů, kteří se jí účastnili. Tedy každý pátý student, který si zatím ještě dobrovolně zvolil maturitu z matematiky, ve zkoušce neuspěl. Důsledkem je mimo jiné stále již zmíněný nižší počet studentů, kteří si maturitu z matematiky dobrovolně volí. Od roku 2013 tento počet klesl o více než 10 %.
Příčin, které vedou k vysokému počtu neúspěšných studentů u maturit, je podle Jiřího Růžičky hned několik. Kromě lenosti studentů a katastrofálnímu nedostatku kvalitních učitelů matematiky, vidí největší problém v nedostatku času. „Test je spíše závodem s časem“ uvádí Růžička. Letošní test měl 105 minut, 15 stránek a 39 otázek. „Studenti nemají čas se nad úlohami zamyslet, natož si opravit chyby.“ vysvětluje ředitel gymnáhia. K faktu, že test nedává studentům prostor nad úlohami přemýšlet, ale vyžaduje jen strojově naučená řešení, se CERMAT nevyjádřil.
V loňském roce si maturitu z matematiky dobrovolně zvolilo pouhých 25,2 % studentů a dvaceti jedna procentům se zkoušku nepodařilo úspěšně složit.
V otázce povinných maturit z matematiky má Jiří Růžička jasný názor. Sám podal stížnost ústavnímu soudu na chystanou změnu. Podle ředitele Gymnázia Jana Keplera stát bere studentům právo svobodně se rozhodnout, jakou cestou se vydají. Místo toho rozhodne za ně, že matematika je pro všechny ta správná volba.
„Nevedeme studenty k tomu, aby se matematiku sami a rádi učili, ale naopak děláme vše proto, abychom jim tuto krásnou vědu zprotivili,“ zakončil své vyjádření.
