Politici i experti se snaží najít způsob, jak v tuzemsku zjednodušit a urychlit výstavbu. Česko je na žebříčku sestavovaném Světovou bankou co do délky a složitosti povolovacího procesu na 156. místě celkem ze 190 sledovaných zemí. Situace se rok od roku zhoršuje, rozvoj dopravní infrastruktury vázne a omezená bytová výstavba především v Praze a v Brně přispívá k nepřiměřenému růstu cen bydlení.
Jedním, na místní poměry relativně snadným a rychlým způsobem, jak tento stav zlepšit, je vytvoření hlavního stavebního úřadu. Na jeho vzniku pro hlavní město Prahu se shodli všichni účastníci setkání platformy Urban Leader’s Club, které minulý týden pořádalo vydavatelství Economia. Úřad by měl v gesci větší a pro rozvoj města klíčové stavby, mezi něž patří dopravní či velké bytové projekty.
„Týkalo by se to relativně málo staveb, které mají celoměstský význam,“ řekl jeden z debatérů František Korbel, partner advokátní kanceláře Havel & Partners. Pro vznik hlavního stavebního úřadu pro Prahu je nutná změna statutu hlavního města, kterou by muselo odsouhlasit zastupitelstvo.
„Materiál je v připomínkovém řízení, a kdyby se ho podařilo vypořádat a v září schválit, mohl by hlavní centrální úřad fungovat od konce roku 2019,“ prohlásil na debatě Petr Hlaváček, náměstek pražského primátora za Spojené síly pro Prahu. Odvolacím orgánem by pak bylo ministerstvo pro místní rozvoj.
Hlaváček však bude muset pro vytvoření hlavního stavebního úřadu získat politickou podporu. To nebude snadné. Proti jsou někteří koaliční partneři i část starostů městských částí, kteří by raději rozhodování ponechali stavebním úřadům, které se nacházejí přímo na jejich radnicích.
„Musí se vrátit nějaká míra centralizace. Praha má 57 městských částí, 22 stavebních úřadů, z nichž většina rozhoduje ve stejných věcech naprosto odlišně,“ uvedl Dušan Kunovský, šéf developerské společnosti Central Group, který seděl v publiku.
Za současný nelichotivý stav nesou část viny právníci, podotkl Korbel. Naráží tím mimo jiné na to, že stavební zákon z roku 2006 byl několikrát novelizován a je příliš složitý. Stavební úřady a soudy totiž neposuzují, zda jsou stavby dobré a užitečné, ale zda žádosti neobsahují formální chyby. Jenže v územním a stavebním řízení si musí stavebník obstarat několik desítek závazných stanovisek dotčených orgánů státní správy, mezi něž patří hasiči, památkáři či hygiena, a do žádosti se nějaké formální chyby vloudí téměř vždy.
Navíc požadavky jednotlivých dotčených orgánů státní správy se liší. Například odbor životního prostředí prosazuje na střeše novostavby kancelářské budovy v centru Prahy zelené střechy, památkáři naopak oblázky. Jiří Řezák z architektonického ateliéru Qarta zmínil zkušenosti se získáváním stanovisek k jednomu ze svých projektů, kdy se podařilo dostat na jednání na pražský Institut plánování a rozvoje zástupce několika klíčových orgánů. „Vyslechli si názory všech stran a našli kompromis. Kdybychom rozeslali dokumentaci, ve většině případů se nám vrátí negativní stanovisko,“ řekl Řezák a dodal, že tímto způsobem se neuvěřitelně zkrátila doba získání potřebných razítek.
Vedle novel vznikají stále nové vyhlášky, necelé tři roky pak platí Pražské stavební předpisy. „Složení zaměstnanců stavebního úřadu musí být takové, aby byli schopni vést řízení podle úpravy, která byla platná v době podání žádosti,“ upozornil Oldřich Dajbych, vedoucí stavebního odboru Prahy 1. Dajbych uvedl konkrétní příklad byrokracie na projektu novostavby na místě původního domu z roku 1880 na Václavském náměstí 47. V archivu si vytáhl původní projektovou dokumentaci včetně dokladů s méně než 20 výkresy a se třemi stránkami psaného textu. Projekt novostavby, jejíž výstavba právě probíhá, je podle Dajbycha metr a půl vysoká hranice papírů.
Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo v dubnu analýzu stavu na úseku územního plánování a stavebního řádu za období 2011–2017. Toto pravidelné dotazníkové šetření vyhodnocuje mimo jiné i výkon územně plánovací činnosti a stavebních úřadů. Analýza ukázala, že 16 procent všech stavebních úřadů v Česku je obsazených pouze jedním pracovníkem, což odpovídá 112 stavebním úřadům.
„Tento stav je velmi problematický, jak z hlediska kvality a efektivity práce, tak z hlediska nulové zastupitelnosti,“ píše se v dokumentu. Úředníci na těchto pracovištích tak vykonávají veškerou agendu vyplývající ze stavebního zákona. „Přetrvává zde značná přetíženost těchto pracovníků, což v konečném důsledku může vést například k nedodržování správních lhůt,“ dodávají autoři analýzy. Na to ale dlouhodobě poukazují investoři i ve velkých městech, kde bývají stavební úřady vybavené více pracovníky.
Analýza ministerstva také zmiňuje problematické obsazování uvolněných míst všech typů stavebních úřadů, kdy se místo daří obsadit až po opakovaném výběrovém řízení. To souvisí s kvalifikačními požadavky na místo úředníka a s finančním ohodnocením.
Právě zkušení zaměstnanci jsou klíčoví pro obsazení hlavního stavebního úřadu. Hlaváček na diskusi HN vyzdvihl jejich potřebu pro silné právní oddělení, protože najít vhodné kandidáty nebude snadné kvůli mzdám, které jsou zajímavější v soukromém sektoru. Podle Hlaváčka by ale stačilo zajistit několik zkušených právníků a tým doplnit. „Mladší kolegy mohou rychle zaučit starší právníci,“ řekl Hlaváček.
Debatéři si také postěžovali na účelové obstrukce účastníků stavebního řízení. Kunovský si myslí, že odvolání by v budoucnu mělo být možné jen prostřednictvím autorizované osoby, která má minimálně stejnou kvalifikaci jako projektant. Tím by mohl počet odvolání podle Dajbychova odhadu klesnout na pět procent. „Odvolání pak budou opravdu kvalifikovaná a najdou v řízeních skutečné chyby. Podle mé zkušenosti jeden z 10 má skutečně oprávněné námitky pro odvolání,“ uvedl Dajbych. „Je to sice určitá profesionalizace, ale na druhou stranu jde o omezování účastnického práva,“ argumentoval Korbel.
Účastníci diskuse se shodli, že zřízení hlavního stavebního úřadu je především otázkou politické vůle. „Je také otázka, jestli je ministerstvo pro místní rozvoj skutečně připraveno fungovat jako druhoinstanční orgán způsobem a v objemu, s jakými návrh počítá,“ doplnil k tomu Martin Fadrný, právník společnosti Frank Bold. Přínosem hlavního stavebního úřadu, který zajímá asi nejvíce lidí, je podle něj to, že by pomohl k tomu, aby se stavělo více bytů.
