Čeká Prahu „bytový kolaps“, nebo už začalo nové vedení hlavního města plnit své předvolební sliby? Volby vyhráli třeba i kvůli plánu urychlení výstavby nebo zkrácení stavebních povolovacích řízení.
Jediný metr čtvereční bytu v novostavbě teď stojí už cca sto tisíc korun. Poptávka přesto převyšuje nabídku. Zatímco někteří kupují třetí, čtvrtý a další byt „na investici“, další s běžným příjmem nemají šanci koupit byt ani sami pro svou rodinu.
„Čísla, která dlouhodobě analyzuje Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, ukazují, že situace je vážná. Je s tím třeba něco dělat,“ varuje první náměstek primátora pro oblast územního rozvoje a plánu, ale také architekt a urbanista Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu).
„To ale neznamená, že kdyby přišla nějaká radikální krize, nebo se změnilo chování obyvatel, tak by nemohla být jiná. Pokud bude průběh urbanizace pokračovat stejným tempem a tendencemi, bude tady bytů prostě málo,“ dodává.
Vývoj od 2. světové války je podle Hlaváčka hodně nerovnoměrný. „Před podobným problémem jako dnes stálo socialistické Československo těsně před normalizací. Taky proto tady proběhla tak masová výstavba sídlišť. Dnes tady máme kombinaci krize (kdy se výstavba úplně zastavila) a administrativních, legislativních a politických problémů,“ vypočítává.
Nová koalice chce stavět, ale ne pouze nové byty. „To je, jako kdybyste ke svému domku přistavovali místnost a vykašlali se na kanalizaci nebo elektřinu. V infrastruktuře je Praha výrazně podfinancovaná. V nejrůznějších hádkách o tom, kolik se v Praze kdy a jak ušetřilo peněz a jak je město zadlužené, se zapomíná, že tady je dlouhodobý vnitřní dluh. Na dopravních stavbách, infrastruktuře a její údržbě a nemůže za to ani minulá reprezentace. To byl dlouhý proces,“ tvrdí Hlaváček. Co s tím?
Nové vedení Prahy už zveřejnilo několik kroků, jako je třeba urychlení bytové výstavby a zkrácení povolovacího řízení. Cestou by podle Hlaváčka mohlo být zřízení městského developera. „To sice nemáme v programovém prohlášení, ale osobně se o to hodně zajímám,“ přiznává.
„Je to totiž jedna z cest, jak se z problému časem vysekat. Inspirací je Mnichov, který má podobné rysy jako naše hlavní město. Tam ale začali už na začátku 20. století, takže mají stoletý náskok.“
„Městský developer sice nemusí vykazovat zisk, ale je to kombinace městské a soukromé firmy. Staví hodně sociálních bytů, ale i školky. Ten mnichovský má dnes 8 % bytového fondu… Ale musíme to nejdřív pořádně nachystat a taky přesvědčit své koaliční partnery.“
Mnichovský městský developer pak prý má přednost třeba u projektů, kde existuje veřejný zájem. U dalších se pak vypisuje klasická soutěž a obvykle zvítězí ten developer nebo „družstevník“, který nabídne nějakou přidanou hodnotu. Nepostaví třeba jen zadanou školu nebo školku, ale taky několik bytů.
Náš městský developer by se v první řadě měl postarat se o sociální bydlení, protože to veřejný sektor evidentně nenabízí. „To je nějaká systémová chyba a efekt politické neodvahy, která tady panuje už dlouho. Potřebujeme totiž lidem vysvětlovat, a dělat jakéhosi prostředníka, všude tam, kde vznikl spor mezi developerem a obyvateli… Ale základní princip by měl být, že město staví město.“
Nová koalice chce ale taky nastavit podmínky pro podnikání s bytovým fondem a skončit s rozprodáváním městského bytového fondu. „Sice to není v mé gesci, ale při koaličních jednáních jsme se dohodli, že chceme s privatizací, která běží už hodně dlouho, skončit. Ale tak, aby nedošlo k nějakým podvodům na lidech, a dokončí se tam, kde je to předjednáno. Je férové říct, že privatizace končí, protože město potřebuje mít i nějaké své, městské bydlení,“ dodává náměstek primátora Petr Hlaváček.
