Problematika výherních hracích automatů a zastaváren spolu velmi úzce souvisí, neboť se jedná o způsoby podnikání, které jsou nebo by měly být kontrolovány státem. Oba tyto způsoby provozování živnosti jsou svým způsobem společenským problémem, který přes několikeré legislativní pokusy o omezení nebo zpřísnění podmínek činnosti, stále přetrvává. Bohužel dosud zůstalo pouze u dílčích řešení problému, snad důvodem silného lobby na straně jedné nebo příjmů do obecních pokladen na straně druhé.
Pokud jde o problematiku výherních hracích přístrojů na území hl. m. Prahy, tak se tato řídí mimo jiné vyhláškou hl. m. Prahy č.19/2007 s účinností od 1. 1. 2009, kterou se stanoví místa a čas, na kterých lze provozovat výherní hrací automaty. Podíváme-li se však na jednotlivé městské části Prahy a umístění hracích automatů s jejich provozní dobou, pak zjištění o dodržování této vyhlášky jsou velmi tristní, neboť na většině území hl. m. Prahy se automaty nacházejí na velmi diskutabilních místech s provozní dobou téměř neomezenou.
Zde je kámen úrazu a je třeba tuto situaci řešit. Pravomoc je na zastupitelstvu hl. m. Prahy a jednotlivých Městských částech a jejich samosprávě. V tomto smyslu je třeba, nedaří-li se tyto herny omezit nebo je zcela vyhnat, důsledná kontrola jejich činnosti a přesné dodržování omezujících ustanovení jednotlivých vyhlášek.
Co se týče zastaváren nebo non-stop bazarů, zde se jeví problematickou zejména jejich celodenní otevírací doba, kdy zdravý rozum napovídá, kdo bude s jakým artiklem jejich zákazníkem, především pak v nočních hodinách.
Zde je situace po legislativní stránce velmi komplikovaná. V současné době je na území hl. m. Prahy nejméně 1 800 zastaváren s nepřetržitým provozem. Zastavárenská činnost a maloobchod s použitým zbožím je zařazena podle Živnostenského zákona č. 455/91 Sb., přílohy 4, do volných živností. Omezení pro podnikání a získání živnostenského oprávnění zde žádné není.
Na základě přijaté novely živnostenského zákona byla alespoň do § 31 zahrnuta povinnost na vyžádání kontrolních orgánů poskytnout doklady o původu zboží a povinnost provozovatele zjistit identifikaci zákazníka a tuto doložit. Bohužel i zde chybí důsledná kontrola s okamžitými následky vysokých správních pokut za nedodržování těchto povinností.
V minulosti se rozvinula rozprava ohledně omezení provozní doby zastaváren, kdy byl předložen návrh takovéto právní úpravy, k jejímu přijetí však nedošlo. Argumentací bylo nezákonné omezování svobodného podnikání jako základní prvek demokratického systému. My se domníváme, že v budoucnu je další úprava nezbytná, i ve smyslu omezení otvírací doby těchto provozoven, a máme za to, že je to jeden z aktivních kroků v boji proti kriminalitě. Možnou formou úpravy se nabízí v rámci chystané novely občanského zákoníku řešit tuto problematiku v rámci závazkových vztahů a na něj navazujících předpisů.
