Na položenou otázku asi správnou odpověď neznám, ale vím, že má cenu se poučit z chyb jiných – a že jich současná koalice ANO-ČSSD-(KSČM)-SZ málo nedělá, vzpomeňme třeba na dvojí vydání časopisu, ve kterém teď tento článek čtete, dvojí bydlení paní místostarostky Borhyové, které zřejmě předcházelo jejímu konci, atd.
Zeširoka vzato je zřejmé, že podíl občanů na správě by měl být dnes běžnou věcí, stejně jako spolupráce s „odborníky“ (rýpal by možná řekl nikým nevolenými), kteří by, nejen u problematiky veřejného prostoru, měli být alespoň s hlasem poradním k takovýmto tématům přizváni.
To by ale vedení radnice, které sice z naší „obce“ dělá subjekt fair trade, nesmělo svými kroky jít proti principům fair administrative (férové administrativy, kterou mají zakotvenu třeba i v Keni, popř. JAR).
Jak jinak si totiž lze vysvětlit fakt, že Rada nedávno zrušila Komisi pro vnější vztahy a turistický ruch a sebrala tak občanům, tedy občanské společnosti, šanci spolupůsobit na dění kolem sebe? V tomto případě „jen“ v oblasti vnějších vztahů a turistického ruchu, ale kdo z nás ví, co bude „prostě zrušeno“ příště?
Závěrem se omlouvám, že jsem možná pojal veřejný prostor v širším kontextu, než mohl mít tazatel na mysli, přesto mám za to, že mlčet, když je omezováno právo veřejnosti do „radničních věcí“ mluvit, na místě není. Naopak by mělo být normální upozornit na to, že tím, za jehož chyby je nyní veřejnosti de facto upírána možnost do „veřejného prostoru“ zasahovat, je zřejmě právě zmíněná osoba, která neví, „kde domov můj“.
Pavel Schnirch, bývalý člen zrušené Komise pro vnější vztahy a turistický ruch (TOP 09)
