Americká společnost v noci z 8. na 9. listopadu 2016 vstoupila do éry postmoderní společnosti. Na politické scéně se objevil Trump, který se jednoduchými populistickými hesly trefil do pocitů a nálad významné části společnosti. Jsou to lidé, kteří se příliš nezměnili za poslední desetiletí, kdežto prostředí okolo nich se naopak dramaticky změnilo a dynamika této změny se ještě nadále zvyšuje.
To, co platilo po celé minulé století a snad ještě začátkem 21. století, dnes již neplatí. Není náhodou, že podporovateli Donalda Trumpa jsou lidé z oblastí (tzv. rezavý sever), kteří přišli o práci, průmyslové firmy, které živily jejich prarodiče, rodiče a je, zanikají a oni samozřejmě očekávají, že přijde spasitel, který " staré dobré časy" vrátí zpět.
Každý čtenář prací postmoderních filozofů ví, že ten, kdo očekává návrat oněch starých dobrých časů, se již nikdy nedočká. Prostě svět se změnil. Očekávání návratů není nic jiného než fatální krize myšlení. K jejímu překonání doporučuji vizionáři nové éry, aby dotyčný jedinec či společenství jako první a zásadní krok přiznalo existenci této krize. V případě, že se tak nestane, můžou dotyční pouze očekávat, kdy dojde ke spontánnímu bodu zlomu, odkud již není návratu.
Racionální řešení je pracovat na tzv. bodu obratu, který bude mít pozitivní vyústění. Lidé jsou rovněž zřejmě frustrováni falešnou morálkou vládnoucích elit, odtržením politiky od potřeb běžného občana a samozřejmě dopady negativních jevů, kterými je doprovázen úpadek politiky multikulturalismu. Lze si pouze přát, aby Spojené státy zůstaly ekonomicky silnou zemí a vůči Evropě prováděly takovou politiku, která nám zajistí mír.
František Laudát, předseda Klubu poslanců TOP 09
