Současné události na Ukrajině a připojení Krymu k Rusku znepokojují i senátora a válečného zpravodaje Jaromíra Štětinu (70). „Putinovi jde o Ukrajinu,“ řekl Jaromír Štětina při březnovém zahájení festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět.
* Jste dlouholetým znalcem bývalého Sovětského svazu, takže události, ke kterým došlo na Krymu, vás asi nepřekvapily, že?
Nepřekvapily mě, protože jsem je čekal. Zájem Ruska o Krym není jen kvůli tomu, že zde mají propachtovanou vojenskou základnu, ale vyplývá z celkového snažení Ruska o přístup k teplým mořím. Rusko má totiž velmi špatný přístup k jižním mořím. Proto například jedním z důvodů útoku na Afghánistán bylo dostat se k Indickému oceánu. Když předal Chruščov Krym Ukrajině, tak Rusům na východním pobřeží zůstaly jen dva špatné přístavy Novorossijsk a Tuapse. Proto začátkem 90. let zaútočili na Abcházii, aby získali Suchumi. Připojení Krymu je další pokus o rozšíření námořní zóny na jižním podbřišku Ruska, který byl vždy slabý, a Rusové se ho snažili chránit. A to je jeden z hlavních důvodů, proč na Krym šli.
* Myslíte si, že ruskému prezidentu Putinovi Krym postačí?
V podstatě nejde ani tak jenom o Krym, jako o celou Ukrajinu. Když jsem byl v prosinci na kyjevském Majdanu, tak jsem mluvil s bývalým prezidentem Gruzie panem Michailem Saakašvilim. Ten mi zcela jasně řekl, že jestliže Putin ztratí Ukrajinu, bude to začátek jeho konce. Bojím se tedy, že celý scénář, který probíhá, se netýká jen Krymu, ale především východní Ukrajiny. Předpokládám, že tam bude následovat jihoosetinský scénář. To znamená umělé vytvoření většího počtu mrtvých a zabitých a vyvolání občanské války na území Ukrajiny. V tom okamžiku nastane to, co obyčejně nastává – ruská armáda si namaluje na tanky modré kruhy, vojáci vyfasují modré barety mírotvorců a vyjedou na Ukrajinu zachránit nebohý bratrský ukrajinský lid před nacisty, kteří Ukrajinu ovládli. Použijí zas starý nudný scénář.
* Je účinná páka jak pohrozit Rusku, že tak se nesmí chovat?
Rusko vždycky rozumělo úderům pěstí do stolu. Proto si vážili amerického prezidenta Reagana, který je odzbrojil. Myslím, že současné postupy jsou málo razantní, protože dnes už nestačí zvedat varovně prst a říkat, že jsme situací znepokojeni. V této situaci by NATO mělo pozvednout své pozemní a letecké síly na hranicích s Kaliningradskou oblastí a na hranicích s Ukrajinou, a svou vojenskou sílu demonstrovat. Tomu totiž Rusko dobře rozumí. Další radikální kroky by byly v tom, že země schengenského prostoru odmítnou dát víza všem občanům Ruské federace. Což znamená, že by si to Rusové s Putinem sami velice dobře vyřídili, poněvadž by to pro ně bylo velmi nepříjemné. Je třeba zablokovat představitelům Ruské federace jejich finanční prostředky a hlavně nepodléhat šílené lživé propagandě, která vychází od federální služby bezpečnosti. Nepodléhat mnichovanství, kterého chce Moskva dosáhnout. Ukrajinu je potřeba bránit, protože to, co se tam děje, je veliký zločin a Vladimír Putin je válečný zločinec, který patří do Haagu.
* Osobně jste byl na kyjevském Majdanu, když se tam zrovna bojovalo, že?
Náhodou jsem tam prožil ten krvavý čtvrtek a viděl všechno úplně zblízka. Bydlel jsem v hotelu Ukrajina a viděl i práci komanda, které během půl hodiny zabilo asi pětadvacet lidí. Neviděl jsem je střílet, protože stříleli ze střechy hotelu, kde jsme bydleli, ale viděl jsem padat lidi na ulici. Bylo to profesionální komando, které nepatřilo ani k Majdanu, ani k vládním berkutovcům. Byl to někdo třetí, kdo chtěl destabilizovat situaci na Ukrajině. Byli to profesionálové, kteří stříleli do hlavy a během půlhodiny zavraždili pětadvacet lidí. Všechny mrtvé jsem viděl, přinášeli je k nám v hotelu dolů do haly. Tehdy jsem pochopil, co v češtině znamená tratoliště krve. Připomněla vám střelba do lidí nějakou krvavou událost ze zemí, kde jste působil jako novinář? Jako válečný zpravodaj jsem zažil hodně zlých věcí, ale takovouhle masovou vraždu jsem na vlastní oči dosud nikdy neviděl.
7.4.2014 Českobudějovický deník str. 10 Jižní čechy/inzerce
