Silniční okruh kolem Prahy (SOKP) má šanci pouze v původní (jižní) variantě, která zahrnuje okrajové městské části metropole. S těmi je třeba jednat o přijatelné variantě okruhu, která bude minimalizovat dopady na okrajové městské části hlavního města. To je závěr pracovní skupiny, kterou k Pražskému okruhu zřídili náměstek primátora pro územní rozvoj a územní plán Petr Hlaváček a náměstek pro dopravu Adam Scheinherr.
„Byl jsem otevřený posoudit alternativní trasu okruhu, ale ta je jednoznačně nereálná. Další posuzování, které by stálo stovky tisíc korun, nemá smysl. Je třeba se řídit fakty,“ komentuje závěry pracovní skupiny náměstek primátora Petr Hlaváček.
Pracovní skupina posuzovala dopady základní varianty okruhu zahrnující okrajové městské části Prahy a alternativní variantu tzv. regionální trasy přes obce ve Středočeském kraji. S ohledem na programové prohlášení koalice, která se zavázala pro řešení kruhu, které se ukáže jako nejvhodnější z hlediska dopadů na obyvatele, bezpečnost dopravy, nákladů a termínu realizace, je alternativní varianta prakticky vyloučena.
„Například v jihovýchodní části Prahy vede základní varianta okruhu v maximální možné míře takřka neobydlenými částmi území (tzv. stavba 511). Regionální varianta však znamená razantní zásahy do života a obydlí bezprostředně dotčených obyvatel. A to v desetinásobném rozsahu proti základní variantě. Nepoměr takových zásahů v obou variantách je značný,“ vysvětluje vedoucí odborného týmu, který obě varianty posuzoval, architekt Filip Foglar.
Alternativní varianta by zabrala více než desetinásobek plochy, která se v současné době buď už využívá k bydlení, nebo se s výstavbou počítá. Regionální řešení by také pohltilo o polovinu více zemědělského půdního fondu včetně vysoce bonitní zemědělské půdy, v neposlední řadě s alternativní variantou trasy vůbec nepočítá 41 obcí na svém území a především je záměr v nesouladu se Zásadami územního rozvoje. Pokud by pak hlavní město muselo řešit stížnosti a žaloby obcí, spolků i jednotlivců, je regionální varianta spíše neuskutečnitelná.
„Základní varianta okruhu se začala připravovat v roce 1995. Teprve letos, tedy po 24 letech je vypořádána většina stížnosti a jsou účinná nutná opatření, aby se mohla stavba skutečně rozběhnout. V případě regionální varianty jsme tedy obrazně řečeno mínus čtvrtstoletí do okamžiku, než by mohla vyjet první těžká technika,“ doplňuje právník Pavel Uhl.
„Nyní je zcela klíčové vyjednávat s dotčenými pražskými městskými částmi, obcemi a Ředitelstvím silnic a dálnic České republiky o konkrétní podobě projektu okruhu, která bude vycházet ze stávající stopy tak, aby dopad na životní prostředí a začlenění do urbanismu města byly co nejcitlivější,“ vysvětluje náměstek Hlaváček.
„Potvrdili jsme jižní variantu. Celou věc jsme přezkoumali a zjistili jsme, že je jediná realizovatelná. Existuje i jiná varianta, ale v této trase už vznikly stavební parcely a vyrostly rodinné domy. A navíc získat souhlas jednačtyřiceti dotčených obcí by vedlo ke zpoždění minimálně dvacet let,“ přidává argumenty náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr.
„Realita je neúprosná. Okruh bude mít vždy ty spokojenější a ty méně spokojené. Ideální varianta pro všechny neexistuje. Buď bude okruh v uvozovkách „blbý“, ale s maximálním ohledem na obyvatele a životní prostředí dotčených území, nebo nebude žádný,“ uzavírá náměstek primátora Petr Hlaváček.
