Politická šikana na pražském Magistrátě ?
V předvečer prvního dne voleb sdělil primátor hlavního města Prahy, MUDr. Pavel Bém (ODS) pracovníku Magistrátu, PaedDr. Jiřímu Pilařovi (TOP 09 a kandidátu do zastupitelstva hlavního města Prahy), že jej okamžitě zbaví pracovního poměru, když neodvolá podporu Komuniké k aktuálním problémům ve vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Tento text vznikl na půdě Krajského úřadu v Českých Budějovicích jako shrnutí jednání odborníků ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Pan primátor Bém Jiřího Pilaře obvinil, že tímto postojem špiní jméno Hlavního města Prahy a proto tím zavdává důvod
k okamžitému propuštění z pracovního poměru. Zároveň se jej vyhrožováním
a smyšlenými důvody - rozeslání souhlasu s komuniké jménem Hlavního města Prahy bez vědomí nadřízených (což není pravda, protože byl pouze připraven návrh dopisu náměstkyni primátora Ing. Kousalíkové, členky a kandidátky ODS, která jej mohla v případě nesouhlasu vrátit k přepracování) - nutil k vytvoření a zveřejnění dopisu, kterým by se veřejně od textu komuniké distancoval. Pan primátor přitom věděl, že Jiří Pilař názor nemůže změnit, protože by dehonestoval svoji odbornost a popřel konzistentní postoje v dané oblasti, které dlouhodobě zastává v souladu s výraznou většinou odborné veřejnosti.
Jelikož s textem komuniké souhlasí a se stávající situací v oblasti speciálního školství je znepokojena významná část odborné veřejnosti včetně mnohých orgánů státní správy a samosprávy, je podivné, proč v předvečer voleb zaujímá pan primátor tak vyhrocený postoj. Takto věc nelze chápat nijak jinak, než jako zastrašování
a v případě uskutečnění výhrůžky jako mstu za příslušnost ke konkurenční politické straně.
Pro informovanost přikládáme text materiálu a návrh odpovědi náměstkyni primátora, ať si čtenář vytvoří názor sám.
KOMUNIKÉ
Na základě diskuse, která proběhla v Českých Budějovicích dne 15. 9. 2010 za účasti
odborníků z praxe a s ohledem na obsáhlou diskusi v odborném tisku a mnoha otevřených
fórech a s přihlédnutím k velké míře nesouhlasných stanovisek, které zaznamenáváme ze všech
regionů ČR v souvislosti s navrhovanými změnami ve vzdělávání žáků se zdravotním
postižením, vydáváme toto stanovisko k současné situaci:
Konstatujeme:
1. Podpora inkluzívního vzdělávání, ke kterému se ČR zavázala podepsáním Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, bude zcela jistě znamenat značnou zátěž pro státní rozpočet. Lze předpokládat nárůst v oblasti prostředků na úhradu přímých i nepřímých nákladů (snižování počtu žáků ve třídách, nezbytné zaměstnávání asistentů pedagoga, nárůst v oblasti ONIV – pomůcky a školní potřeby, DVPP, investice do bezbariérových přístupů, kompenzačních a rehabilitačních pomůcek). Je alarmující, že důvodová zpráva k novele vyhlášky o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných č. 73/2005 Sb.,tvrdí opak.
2. Zákonní zástupci žáků nejsou o navrhovaných změnách dostatečně informováni – natož, aby je sami vyžadovali a podporovali.
3. Většina běžných základních škol není na inkluzívní vzdělávání připravena, učitelé těchto škol navrhované změny převážně nepodporují.
4. Diskutované vyhlášky a předkládané koncepční záměry výrazným způsobem negativně zasahují do osvědčeného a fungujícího systému vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
5. Vzděláváním žáků se zdravotním postižením ve velkém kolektivu prakticky znemožní individuální přístup k žákovi při jeho vzdělávání. Je zřejmé, že za současných podmínek by došlo k zhoršení kvality vzdělávání jak žáků s postižením, tak žáků intaktních.
6. Učitelé na základních školách ve většině případů nesplňují odbornost získanou studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na speciální pedagogiku.
7. Navrhované změny v systému speciálního školství ohrožují existenci základních škol praktických, které vzdělávají žáky s lehkým mentálním postižením. Současně ale také prakticky znemožňují vzdělávání na tomto typu speciální školy těm žákům, kteří z jiných důvodů selhávají při zvládání nároků běžné základní školy. Běžná základní škola přitom k naplňování úkolů spojených s inkluzívním vzděláváním není připravena. Toto svědčí o nedostatečných znalostech terénu u pracovníků MŠMT, kteří se utápí ve svých vizích bez ohledu na reálný stav našeho základního a středního školství a bez reálných návrhů na jeho posun.
8. Současné představitelky sekce speciálního vzdělávání MŠMT neakceptují
názory a připomínky odborné praxe.
Navrhujeme:
1. Zastavit veškeré práce na navrhovaných novelách vyhlášek o „speciálním
vzdělávání“ a „poradenských službách“.
2. Legislativně zakotvit existenci základních škol praktických jako škol samostatně
zřízených pro žáky s lehkým mentálním postižením a pro žáky z jiných důvodů
selhávajících v běžných základních školách.
3. Zastavit práce na předložených koncepčních záměrech reformy speciálního
vzdělávání, systém stabilizovat a přinést do škol klid.
4. Zahájit práci na tvorbě koncepce základního vzdělávání jako celku.
5. Zásadní legislativní úpravy provádět až po zpracování obecně akceptovatelné
koncepce.
6. Tvorbě koncepce by měla předcházet podrobná analýza současného stavu,
kterou by měl provést nějaký nezávislý subjekt.
7. Do diskuse o budoucím vzdělávání žáků se zdravotním postižením v běžném a
speciálním školství zahrnout také ředitele a učitele běžných základních škol a
zákonné zástupce žáků.
8. Problematiku vzdělávání žáků ze sociálně znevýhodňujícího prostředí je
nezbytné řešit především vybudováním kvalitního systému rané péče,
podporou institucí a organizací nabízejících pomoc přímo v terénu a osvětou.
Na tyto aktivity pak bude možné navázat ve školním prostředí. Jakákoliv
restriktivní úřední opatření vždy povedou k emotivním reakcím – mohou přispět
k eskalaci xenofobního chování ve společnosti.
9. Pedagogické fakulty by měly své vzdělávací programy pro učitele běžných
základních škol přizpůsobit situacím, do nichž se tito učitelé dostávají nebo
budou dostávat v souvislosti se vzděláváním žáků se speciálními vzdělávacími
potřebami.
Diskusního kulatého stolu v Českých Budějovicích se zúčastnili ředitelky a ředitelé
speciálních škol, běžných základních škol, vedoucí pracovnice a pracovníci
poradenských zařízení, zástupce ČŠI, političky a politici, novináři a úřednice krajského úřadu. Všichni zúčastnění se zněním komuniké vyjádřili souhlas.
V Českých Budějovicích 15. 9. 2010
RNDr. Jana Krejsová Mgr. Petr Kubeš
členka Rady Jihočeského kraje místopředseda
Asociace speciálních pedagogů ČR
Pro |
Nám. Ing. Marii Kousalíkovou |
Č.j. |
MHMP /2010 |
||
Vyřizuje / l. |
Jiří Pilař |
Počet stran 1 |
|
Datum |
29. 9. 2010 |
Věc |
Návrh odpovědi radní RNDr. Jany Krejsové – vyjádření ke Komuniké k aktuálním problémům ve vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami |
Vážená paní radní,
zaslané Komuniké k aktuálním problémům ve vzdělávání dětí, žáků se speciálními vzdělávacími potřebami jsem se zájmem přečetla. Mohu konstatovat, že závěry odborného jednání ze dne 15.9.2010 na Krajském úřadě v Českých Budějovicích plně korespondují se zkušenostmi, které se týkají speciálního i integrativního vzdělávání na území hlavního města Prahy.
Věřím, že zachováme odbornost speciálního školství a v součinnosti s běžným školstvím budeme zabezpečovat podmínky efektivního školského systému i pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami v České republice.
Z výše uvedených důvodů se k textu Komuniké připojuji.