Zákon se dostal do druhého čtení až po půl roce. Proč?
Ten zákon je skutečně nějakou dobu jakoby zaparkovaný ve sněmovně. Vyvolával střety ve vládní koalici, tak se nezařazoval na předchozí schůze. Teď to vypadá, že by mohlo 29. června odpoledne proběhnout druhé čtení. Jsou tam návrhy, které se týkají vymezení činností, které může nebo nemůže dělat člen vlády ve vztahu ke svým firmám.
Ústavně-právní výbor dal vašemu pozměňovacímu návrh zelenou.
Ústavně-právní výbor podpořil můj návrh, který vylučuje z veřejných zakázek firmy, které alespoň z 25 procent vlastní člen vlády. Stejná úprava platí v Rakousku a je to skutečně o tom, že ministr, člen vlády, disponuje exkluzivními informacemi, zná i ceny na trhu a podobně, a není správné, aby současně rozhodoval o miliardových výdajích státního rozpočtu a současně byl příjemcem veřejných peněz, veřejných zakázek.
Vedle toho jsem předložil v minulosti i návrh, podle kterého by člen vlády neměl být ovládající osobou ve firmě. To znamená neměl by současně rozhodovat o rozhodnutích spojených s funkcí ministra a současně by svým firmám jako ovládající osoba neměl dávat pokyny k tomu, kterých veřejných zakázek se má účastnit, nebo o kterou státní dotaci má požádat.
Je to omezení toho, aby nemohl být tou ovládající osobou. Nejde o zásah do samotného vlastnického práva. Už dnes podle zákona o střetu zájmů například živnostník nesmí být členem vlády. O to absurdnější je, aby osoba, která dává pokyny managementu ve velké korporaci, mohla činnosti kombinovat.
Plánuje TOP 09 podat další pozměňovací návrhy?
Zvažujeme, že by firmy členů vlády neměly mít nárok na nenárokové dotace nebo investiční pobídky. To je ještě jedna z věcí, o které se debatuje a kterou řešíme v rámci případných pozměňovacích návrhů ve druhém čtení.
Teď to vypadá, že druhé čtení proběhne v červnu, pokud nebude nikdo obstruovat. Třetí čtení, ve kterém se bude hlasovat o všech pozměňovacích návrzích, by mohlo být teoreticky v červenci, ale reálně až v září. Schůze má teď svůj vymezený program. Pokud ale zákon bude skutečně ve třetím čtení schválen už na podzim, je to dobře, protože se strany při nominacích kandidátů do příštích voleb do Poslanecké sněmovny v následujícím roce mohou připravit na tento zákon. Do budoucna uchazeči, kandidáti na členy vlády budou mít jasně vymezeno, které činnosti jsou dovolené a které naopak dovolené nejsou ve spojitosti s výkonem funkce člena vlády.
Úprava se tedy dotkne až nové vlády?
Pokud jde o nároky na členy vlády, tak ty návrhy jsou směřované na ministry po účinnosti toho zákona. Může to být klidně ještě před volbami, pokud se ve vládě budou dělat změny.
V platnost by zákon mohl vstoupit na přelomu roku?
Ta může být zhruba od začátku příštího roku. Není dáno přesné datum. Samozřejmě ale až po nějaké určité lhůtě, je potřeba se na to připravit.
Ty záležitosti, které se týkají nenárokových dotací nebo investičních pobídek, ty mohou být samozřejmě účinné hned tím zákonem, protože tam tomu nic nebrání. Jsou to věci, třeba zadávací řízení, bude vyhlášeno po účinnosti tohoto zákona. Už by platila pravidla daná tím zákonem o střetu zájmů.
V současné době se tedy zákon vztahuje pouze na Andreje Babiše.
My nevíme, jestli Andrej Babiš nebude v nějaké další vládě. To neví nikdo. Vztahuje se tedy na kohokoliv, kdo se bude chtít do budoucna ucházet o funkci ministra. Bude jasné vymezení, které činnosti v oblasti podnikání, veřejných zakázek, ale i médií, nemůže vykonávat.
K médiím se vztahuje pozměňovací návrh Jana Chvojky (ČSSD), podle kterého by člen vlády nesměl vlastnit média. Oba dva pozměňovací návrhy mají podporu napříč poslaneckými kluby?
Řekl bych, že ano.
Z vládní koalice alespoň verbálně ty návrhy podporovala ČSSD a KDU-ČSL. Očekávám, že i ODS se k tomu nějakým způsobem postaví.
Vycházím také z analýzy srovnání evropských zemí, kdy se ukazuje, že jsou státy, které mají přísnější podmínky, než které navrhuji. Například v Polsku nebo Chorvatsku. V Chorvatsku by například Andrej Babiš nemohl funkci ministra vykonávat, pokud nesnížil svůj podíl ve firmě na pět a méně procent. Pokud má daná osoba podíl větší nesmí být ve vládě, nebo musí podíl převést na jinou osobu, která navíc nesmí být v příbuzenském vztahu s členem vlády. Já bych řekl, že ty návrhy, které jsou předloženy, rozhodně nejsou nejpřísnější, které v Evropě známe. Vycházejí z logiky a ze zkušenosti jiných států.
Může mít na projednávání zákona ve sněmovně dopad aktuální vládní krize kvůli reorganizaci policie?
Uvidíme, jestli sociální demokracie setrvá na svých dost silných deklaracích a prohlášeních, které měla jak na sjezdu, tak na předsednictvu, že chce bojovat proti koncentraci politické, ekonomické i mediální moci v jedněch rukou. A nebo se zalekne výhrůžek koaličního partnera, že může skončit koalice. V tom případě by se ale z mého pohledu znevěrohodnila, protože i její poslanec předložil v této oblasti nějaké návrhy. Měli by ale konečně přejít od slov k činům a pustit návrh zákona o střetu zájmů druhým a pak i třetím čtením.
Očekáváte nějaké obstrukce při projednávání zákona ve Sněmovně ze strany hnutí ANO?
Tak já samozřejmě nevím, jakou hnutí zvolilo taktiku. Poslanci ANO se k tomu buď zatím nevyjadřovali vůbec, nebo chránili svého předsedu. Nemají ale reálné argumenty. Myslím si, že jde o zákon, který navíc neupravuje pouze střet zájmů členů vlády, ale například také stanovuje, že veřejný funkcionář při vstupu do funkce musí přiznat svůj majetek. To je věc, na které je všeobecná shoda. Pokud by ale skutečně ANO chtělo zákon obstruovat, tím dokládá, že střet zájmů Andreje Babiše je skutečně velký. U ČSSD i KDU navíc slyšíme, že ten zákon je jejich priorita, tak to budou mít možnost ukázat.
Krystýna Novotná
