Novela zákona o registrovaném partnerství půl roku, novela zákona o pomoci v hmotné nouzi dokonce rok. Tak dlouho leží tyto materiály v Poslanecké sněmovně takřka bez povšimnutí.
Podobných příkladů nevládních návrhů, které se nedaří zařadit na program schůze, jsou podle některých poslanců desítky. Přitom zrovna zmiňované novely podle nich korespondují s vládní strategií – podporovat rodiny a návrat lidí do zaměstnaní.
Poslanec ODS Adolf Beznoska nad tím kroutí hlavou. „Vláda preferuje vlastní návrhy, poslanecké ji moc nezajímají. Rozhodovat by však měla kvalita,“ míní.
Přístup k nevládním návrhům dobře ilustruje novela zákona o registrovaném partnerství. Podle Beznosky je vše připraveno na to, aby se jí poslanci začali zabývat.
K prostudování ji dostali už v polovině září loňského roku. O pár dní později k tomuto návrhu přijala neutrální stanovisko vláda a organizační výbor ho doporučil sněmovně k projednání v říjnu. Od té doby je ticho.
„Pokud by koalice měla zájem tento zákon řešit, nebyl by problém ho projednat,“ zmínil Beznoska. Nejde o opoziční návrh Jenže koalice si podle informací LN konkrétně tento návrh zaškatulkovala jako neprioritní a ani nemá příliš ambice ho řešit.
Na nedávném sjezdu ČSSD to připustil i ministr pro lidská práva a zároveň předseda Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier. „Je to poslanecký návrh. A protože mají přednost vládní návrhy, ještě se na něj nedostalo,“ uvedl.
Nejde přitom ani o opoziční návrh. Pod novelu se podepsali i koaliční zástupci – například poslankyně ze sociálního výboru Radka Maxová (ANO) nebo předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD).
Problémem může být i postoj lidovců, kteří uznávají jen tradiční rodinu.
Tento návrh by ale povolil, aby si partner v registrovaném homosexuálním svazku osvojil potomky svého protějšku. Stovky dětí žijí v homosexuálních rodinách, biologický rodič na dítě ovšem nemá oficiálně právo, i když ho vychovává.
Podle předsedy sněmovny a zároveň organizačního výboru Hamáčka je novela zařazena na pořad právě probíhající schůze. Poslanci by se měli sejít zase v úterý. Návrh byl zařazen na program jednání již několikrát, ale nedostalo se na něj. Podobně jako na jiné předlohy.
Maxová se chce na začátku příštího týdne s Hamáčkem sejít a vyjasnit s ním, kdy se bude moci téma na půdě Poslanecké sněmovny otevřít.
Ani senátní návrh novely zákona o pomoci v hmotné nouzi, který poslanci obdrželi už v březnu loňského roku, není opozičním nápadem. Zákon, který by obnovil veřejnou službu pro osoby bez zaměstnání, prosazovala například sociálnědemokratická senátorka Dagmar Terelmešová.
Ve sněmovně se mu stala zpravodajkou Markéta Adamová z TOP 09. „Ústavní soud veřejnou službu zrušil. Tento návrh ji obnovuje, ale v souladu s tímto ustanovením. Lidé, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, by si díky tomuto uplatnění mohli zvýšit dávky v hmotné nouzi. Tento návrh má i koaliční podporu,“ vysvětluje. Předloha podle ní také zvyšuje pravděpodobnost, že se tito lidé uchytí na trhu práce. A právě zaměstnatelnost je jedním z hlavních témat koalice.
Ministerstvo práce a sociálních věcí k novele připravuje pozměňovací návrh. Podle Adamové ale příliš dlouho. Ministerstvo se však hájí, že tendenci blokovat předlohu nemá. „Jde ale o desítky dalších návrhů, které měsíce zbytečně čekají,“ dodala Adamová. Řeší se jedno z deseti témat S tím, že řada návrhů ze sociální oblasti, které spadají do hlavních témat MPSV, leží ladem, ale ministryně Michaela Marksová (ČSSD) podle svých slov nemůže nic udělat: „Nejsem poslankyní, a nemohu tedy ovlivnit, co se kdy dostane na pořad jednání.“
Ještě ve větší nevoli se cítí opoziční poslanci s návrhy, které nemají záštitu v nikom z koalice. Ty podle nich zůstávají pravidelně na chvostu programu schůze. Zahájit jednání se podle nich podaří tak v jednom z deseti případů.
Vláda preferuje vlastní návrhy, poslanecké ji moc nezajímají. Rozhodovat by však měla kvalita.
Michaela Kabátová
Lidové noviny, 27.3.2015, str. 6
