Mladé matky by se mohly po porodu začít vracet dřív do práce, aniž by přitom přišly o rodičovský příspěvek. Doma u dítěte by je totiž zastoupili prarodiče, kterým by stát peníze posílal. Nápad opoziční TOP 09 se zamlouvá ministryni práce Michaele Marksové z ČSSD.
Samozřejmě vládní politička nemůže rovnou přijmout opoziční návrh, ale musí ho vylepšit. "Já jsem celkem pro, ale zahrneme to do komplexnější úpravy. Do budoucna chceme udělat takzvané pečovatelské volno pro člověka, který se stará o svého nemohoucího rodiče nebo partnera. Doba by se mu počítala do důchodu," nastínila Marksová s tím, že by si takové volno mohla vzít i babička nebo dědeček starající se o malé vnouče.
S návrhem přišla jako první opoziční poslankyně Markéta Adamová z TOP 09. Odhadla, že státem placená babička či dědeček by mohli pomoct desítkám tisíc rodin z celkového čtvrt milionu, který příspěvek pobírá.
Podle obou političek by úprava pomohla lidem sladit rodinný a pracovní život. Zejména matky na kvalifikovanějších pozicích se potřebují do práce vrátit co nejdříve. Čím déle jsou mimo svůj obor, tím je pro ně návrat těžší. Naproti tomu lidé v pokročilejším věku práci těžko hledají, pokud o ni přijdou. Zůstat doma s vnoučetem by tak pro ně bylo lepší než na posledních pár let před důchodem shánět zaměstnání.
Podle poslankyně za TOP 09 Markéty Adamové si musí každá rodina rozmyslet, co je pro ni výhodné, protože prarodiči, který odejde na "rodičovskou", by zaměstnavatel nebyl povinen držet místo.
"Chápu, že pětapadesátiletý člověk, který by se do práce vracel v 59 letech a měl odpracovat ještě tři roky, si řekne, že by to pro něj bylo příliš velké riziko. Ale věřím, že pro lidi, kteří mají třeba dva nebo tři roky do důchodu, by už tato varianta byla příjemná," vysvětluje poslankyně.
Právě nejistota zaměstnání prarodičů, kterým péče o vnouče nebude navazovat na důchod, patří podle ministerstva k detailům, které je potřeba vyladit.
Adamová tvrdí, že by její změna neměla výrazný dopad na rozpočet. Vyšší náklady na zdravotní pojištění by vyrovnala daň z příjmu, kterou by matky po brzkém návratu do práce začaly státu odvádět o to dříve.
Poslankyně dále navrhuje, aby se minimální doba, během které si rodiče mohou vybrat celkový rodičovský příspěvek ve výši 220 tisíc, zkrátila ze dvou let na rok. Prosazuje také zvýšit počet hodin, které mohou měsíčně malé děti strávit v předškolním zařízení, aniž by rodina přišla o rodičovský příspěvek. Místo dosavadního limitu 46 hodin prosazuje 92 hodin.
I tomu se chce Marksová věnovat po svém. Adamová považuje za alibismus, že vláda její návrh nepodpořila, ač sama chystá podobný.
"Pokud ministerstvo chce s něčím podobným přijít, tak za rok a půl už mohlo něco představit. Nestalo se tak. Myslím si, že ty změny nejsou náročné. Mohou fungovat už od příštího roku, když se bude jen trochu chtít," říká Markéta Adamová. Pokud se tedy Adamové nepodaří přesvědčit poslance, budou si muset rodiny počkat na komplexnější návrh Marksové. Ministerská komise pro rodinnou politiku by měla jednotlivé body projednat do konce letoška.
Změny by tak mohly platit zřejmě nejdříve od roku 2017.
Mohl by mezi nimi být i nárok otců zůstat těsně po porodu doma s dítětem a partnerkou. Až týden volna by muži čerpali jako nemocenskou, plánuje Marksová.
Markéta Šrajbrová
Hospodářské noviny, 31.7.2015
