Sociální demokraté se zatím bezprecedentním způsobem snaží blokovat Poslaneckou sněmovnu. Jako důvod uvádějí ochranu chudých před asociálními zákony vládní koalice. Absurdně však posluchačům, kteří mají žaludek a čas sledovat nekonečné slovní estrády, ukazují naprostou bezradnost při hledání reálných receptů na současnou ekonomickou realitu. Model přesocializovaných evropských tržních ekonomik právě v těchto měsících, dnech a hodinách krachuje v přímém přenosu. Nejen Řekové, Italové, Španělé a další si žili a žijí z peněz svých dětí. Jenže děti ještě nevydělávají dost na to, aby prostřednictvím daní platily nezodpovědnost svých rodičů, respektive nezodpovědnost politiků z éry svých rodičů.
Sociální demokraté se domnívají, že si můžeme ještě dále půjčovat. Nyní platíme ze státního dluhu ročně asi 85 miliard korun na úrocích. Na úrocích. Vlastní dluh nesplácíme. Zhruba to je necelá desetina ročního státního rozpočtu. Ale podívejme se na těch 85 miliard korun jinou optikou. Optikou toho, co bychom za zmíněnou sumu mohli pořídit. Přitom splátky úroků žádné hodnoty daňovým poplatníkům nepřinášejí. Jedná se o prostý transfer našich daní do kapes nadnárodních bankéřů. Proto ve svých důsledcích politika sociálních demokratů není ničím jiným, než podporou těch nejbohatších, proti kterým se rozrůstají protesty rozčarovaných davů.
Naše ekonomika je malá, otevřená a na evropských trzích fatálně závislá. Evropou se valí dluhová krize, ekonomiky zemí EU chladnou. Nikdo dnes neví, zda se Evropou prožene stagnace, či spíše hospodářská deprese. Nikdo si netroufá odhadnout hloubku a časový průběh této recese. Kancléřka Merkelová mluví o deseti letech stagnace. Nikdo neví, co udělají Řekové a jejich vláda příští týden, jestli se faktický bankrot nepřelije do Itálie. A ve světle této reality se naši sociální demokraté baví opakovaným předčítáním textů lobbyistických nátlakových skupin, které samozřejmě lidsky pochopitelně hájí svůj byznys. Mám na mysli nejen stavební spořitelny. Mírou serióznosti jsou pro ně i odborné posudky českých odborářů. Stejných odborářů, kteří v den kdy navezli do Prahy demonstranty proti vládním reformám, se bavili golfem v lázeňských Poděbradech. Socialisté se baví se pokusy odložit pro zemi klíčové reformy, ve skutečnosti chtějí vyčerpat koaliční poslance neustálou pohotovostí. Místo argumentů hrátky hodné nedospělých rozpustilých puberťáků.
Nejen z poslanců si socialisté dělají srandu. Jeden den urputně navrhují vyřazení některých bodů z programu, aby je následně druhý den tentýž poslanec navrhoval k zařazení. |Nejvíce jasno mají socialisté, kteří kromě parlamentních lavic nikde jinde v životě nepracovali. Nikdo nemůže brát občanům právo zvolit si demokraticky svoji politickou reprezentaci. Ale jen chci upozornit, že vzdělaná sociální demokracie devadesátých let má jen pramálo společného s úrovní socialistů roku 2011. Leccos naznačuje RÁTING.
