Málokdo pochybuje, že jedním z velkých výdobytků Evropské unie je jednotný schengenský prostor, který usnadňuje volný pohyb občanů členských států této úmluvy. V souvislosti se současnou imigrační vlnou je jeden z pilířů EU zpochybňován, prezident Zeman už coby vrchní velitel ozbrojených sil ČR volá po hlídání hranic. Možná si leckdo řekne, že za to, že se nebudeme potýkat s problémy azylantů, nám to ukázání pasu na hranicích stojí. Jenže, nic není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Schengen je nejen praktickým nástrojem pro volnost lidí, ale je i symbolem. Pokud povalíme tento symbol, s velkou pravděpodobností přijdou další dezintegrační kroky. A nakonec dá naději na jednotnou Evropu někdo závěrečnou ránu.
28 členských států EU v roce 2012 mělo bezmála 507 miliónů obyvatel. Dnes je to ještě více o Chorvatsko. Pro Evropu přes všechna možná rizika není takovou hrozbou nynější imigrační vlna, pokud se ještě dramaticky nezvětší, jako nezodpovědná politika některých dříve koloniálních mocností typu Francie a Velké Británie. Tamní elity vyšly vstříc požadavku nenasytného průmyslu a uvolily masivnímu přílivu levné pracovní síly většinou z bývalých kolonií. Hysterii z nezvládnutí problémů s tímto fenoménem si nyní někteří politici vybíjejí na běžencích z válkou rozvrácených území. Navíc bezbřehé sociální systémy jsou solidní vábničkou pro masy ekonomických běženců.
Evropská unie je zralá na rychlou a účinnou reformu. Tak dlouho se bruselští úředníci zaobírali řadou zbytných aktivit, až se jim podstatné věci vymkly z rukou, nebo spíš šly kolem nich, bez jejich moci běh věcí ovlivnit, natož ho řídit. Po spuštění závor na hranicích volá nějaký čas část politiků ve Francii, Velká Británie podléhá hysterii, i když si v rámci Schengenu vyjednala právo zachování hraničních kontrol a hlavním problémem je uhlídání jedné díry pod La Manchem. Přitom obě země čelí zejména vnitřní etnické krizi. Z jejich ghet, kriminálů a částečně i znuděných teenagerů se rekrutují strůjci terorismu. Schengen za to nemůže. Problémem je, že Evropa je v situaci, kdy náhradní terče jen odvádějí pozornost od přetopeného vnitřního kotle, který může kdykoli explodovat. Kdysi se říkalo, že největším nepřítelem socialismu je jaro, léto, podzim a zima. Později to bylo doplněno o poznání, že k rozvratu socialistické ekonomiky stačí jedna velká sněhová koule (rozuměj v zimním období). Dnes se 525 miliónů obyvatel EU třese před 300 tisíci běženci, kteří mají holé ruce. Jak účinná je pasivní ochrana hranic před imigranty ukazuje situace na hranici mezi USA a Mexikem. Když to nejde přes plot, tak se podkopáme, když se to nepovede napoprvé, tak ono to jednou vyjde. Není mně jasné, proč v éře satelitů a špičkové vojenské techniky nejsou Řecko a Itálie schopné efektivně včas lokalizovat obyčejné bárky a vraky na moři. Když jsem byl v květnu v Paříži, italská televize vysílala zprávu o tom, že v jednom městečku pozatýkala 36 policistů včetně velení a mafiánů, kteří pašovali imigranty. Tady je asi pravá příčina „neschopnosti" uhlídat vnější hranice Schengenu. Pokud si v tomto EU nevynutí pořádek, Schengen to má nahnutý.
František Laudát, poslanec TOP 09
