Laudát: Kdy Evropa zhasne?
Komentář předsedy pražské TOP 09 Františka Laudáta
Nadpis není povzdechem nad strachem z dominového šíření finanční krize, ale nad reálnou hrozbou kolapsu evropské energetické sítě. Nedomyšlená a přehnaná podpora energie z obnovitelných zdrojů přináší vedle nesporného ekologického přínosu obrovskou řadu problémů, které po svém vyřešení mohou relativizovat celkový profit. V současné době jsou elektrizační sítě evropských zemí synchronně propojeny. Vyjímky tvoří bývalé země Sovětského svazu ( pobaltské země, Rusko, Ukrajina, Bělorusko a Moldávie) a Albánie s Tureckem. Soustava vytváří jednotný fyzikální celek, jehož jednotlivé části se vzájemně ovlivňují. Jakákoli změna v jednom místě indukuje odezvu ve zbytku sítě. Při dostatečně silné změně toků a výkonů může dojít k domino efektu s následným kolapsem celé sítě.
Česká republika je rozpadem energetické sítě ohrožena velmi silně. Přes přenosovou soustavu ČEPS jsme propojeni se sousedy deseti vedeními 400 kV a šesti vedeními 220 kV. Tato propojení způsobují kruhové a paralelní toky výkonu. Příčinou jsou většinou zdroje s nepředvídatelnými výkony kdekoli v Evropě. Předními kandidáty na nestabilitu sítí jsou zejména větrné elektrárny. Nejedná se o větrníky na našem území, ale o rozsáhlé větrné farmy i řady lokálních zdrojů na severu Německa, v Dánsku a v Rakousku. Reálnou hrozbou pro naši síť je i očekávaný dynamický nárůst výkonu větrných elektráren v sousedním Polsku. Realitou už dnes je fakt, že větrné poryvy v Česku jsou pro naše energetiky menší hrozbou, než pravidelné podzimní větrné počasí u severoněmeckého Baltu.
Nečekanému navýšení výkonu větrných elektráren neodpovídá zvýšená spotřeba odběratelů. Popis efektů provázejících rozpad jednotné sítě připomíná téměř sci fi horor. Přetížení v jedné části vedou ke kaskádovitým výpadkům jiných částí, což zpětně indukuje přetížení v dalších částech. A to pokračuje. Dominový efekt v listopadu 2006 vedl až k severo-jižnímu rozdělení sítě v Německu, to následně vyvolalo obdobný efekt v sousedním Rakousku, což vedlo k silným kruhovým tokům přes naši přenosovou síť.
Obnovitelný boom má nejen svá technická úskalí. Stejně závažná jsou i úskalí ekonomická a ve svém důsledku i společenská. Na doznívající české „solární“ peripetii si každý mohl spočítat, jak dramatický nárůst cen elektrické energie mohl každého postihnout. Naštěstí politici solární šílenství přibrzdili. Již méně je v našich zeměpisných šířkách diskutován tzv. efekt dánského (belgického) zubaře. O co běží? Do obnovitelných zdrojů mohou investovat pouze bohatí lidé a společnosti, kteří mají volné finanční prostředky, nebo možnosti krytí úvěrů. Ve výše uvedených zemích své peníze zhodnocovali zubaři, právníci a lékaři. Díky podporám byly výše uvedené skupiny obyvatel ještě bohatší a jejich zbohatnutí zaplatil zbytek občanů. Tedy i ti nejchudší. V energetice tedy možná více, než si myslíme platí: Přiměřeně, přiměřeně, přiměřeně…
poslanec