V těchto dnech TOP 09 poslala do českých domácností volební leták se složenkou, která upozorňuje na alarmující situaci našich veřejných financí. Bobošíková v televizní debatě dostávala až hysterické záchvaty a podává na 1. místopředsedu TOP 09 trestní oznámení. Podstatně hůře dopadla místopředsedkyně KSČM paní Miloslava Vostrá, která se deníku Právo svěřila, že se jí po obdržení složenky zastavilo srdce. To je představitelná nepříjemnost, na rozdíl od kdysi známého soudruha Poledníka, kterému se po obdržení zprávy o smrti soudruha Brežněva zastavil čas.
Pro lidi, kteří se trápí stavem naší země, včetně veřejných financí, obdržená složenka šokem nebyla. Byla jen dalším smutným připomenutím, že Česká republika má vážný problém. Média označila volební tiskovinu za „Kalouskovu složenku". Jenže ve skutečnosti by se ta složenka měla jmenovat Špidlova, Sobotkova a Paroubkova. Je mně líto, pokud některému starému a nemocnému člověku tiskovina způsobila šok. Zde je na místě omluva a lítost. Ale na druhé straně, jak jinak lidem konečně jasně říci, o čem budou za 14 dnů rozhodovat? Se zájmem jsem si přečetl reakce čtenářů na internetu. Dost často tam diskutující píší, že oni dluhy nenadělali a nic platit nebudou. Omyl, na státním dluhu je ďábelské to, že , na rozdíl od individuální půjčky, budou platit všichni bez ohledu na cizí nezodpovědnost. Ba co více, platíme už dnes. Jenom v letošním roce si obsluha dluhu vyžádá náklady ve výši mezi 80 až 90 miliardami korun. Žádné splácení dluhu, ale úhrada úroků a doprovodných služeb s tím spojených. Pokud bychom tuto částku nemuseli platit, i při nynější krizi by letošní plánovaný deficit mohl být poloviční, nebo bychom mohli postavit tolik potřebnou dálnici z Prahy na Dolní Dvořiště a ještě by nám zbylo, nebo postavit řadu nových špičkových nemocnic, nebo přidat důchodcům, ne 2 400, ale desetkrát tolik apod.
Zadlužené země eurozóny se začínají probouzet z růžových snů sociálního blahobytu. Některé jejich vlády se již v prvním kole šetření přibližují k volebnímu programu TOP 09. Je zajímavé, že, na rozdíl od ekonomického experta ODS Martina Kocourka, se zřejmě neobávají podlomení chatrného ekonomického růstu. Mám-li si vybrat mezi Kocourkem, nebo novým britským premiérem, tak volba je asi dost jasná. Zhruba 16 miliard občanských demokratů dluhovou past jen oddálí, ale nevyřeší. Podobně, jako 16 miliard, které si ve vyšších daních chtějí od lidí vzít pro změnu demokraté sociální.
