Poslanci hnutí ANO budou muset ve Sněmovně dál strpět dlouhé projevy, které chtěli razantně utnout omezením řečnické doby.
Snaha babišovců, která podle nich měla vést k rychlejšímu a efektivnějšímu jednání, totiž v ostatních klubech narazila.
„Stačí dvakrát deset minut k jednomu bodu,“ prohlašovali zástupci ANO s tím, že další řeči jsou zbytečné, jen zdržují. A svůj návrh, přestože ho ostatní strany odmítají, chtějí dál prosazovat.
Podle šéfa klubu ČSSD Romana Sklenáka ale stačí, že v jednacím řádu komory dílčí možnost omezení už existuje. Udělat tuto změnu natrvalo u všech bodů nepovažuje za vhodné.
„Důležité je, že Sněmovna, kdykoli by se cítila paralyzovaná, může jedním hlasováním vystoupení na dvakrát deset minut zkrátit,“ podotkl.
Stejného názoru je i Martin Plíšek (TOP 09/STAN). „Pokládám za důležité, že téměř všechny parlamentní strany odmítly zkrácení doby pro diskusní vystoupení poslanců ve Sněmovně, které navrhovalo hnutí ANO. Šlo by o pošlapání demokratických práv, zejména opozice,“ řekl Právu.
Konec lidové tvořivosti poslanců
Největší novinkou, na které se kluby shodly, bude určení tzv. garančního výboru ke každému návrhu zákona. Výbor vždy mezi druhým a třetím čtením posoudí všechny změny navržené poslanci.
To má zabránit často kritizované lidové tvořivosti poslanců, kteří navrhují změny, aniž by byl zřejmý jejich dopad. Navíc by výbor podle Sklenáka měl vyřadit tzv. přílepky, tedy návrhy, které evidentně s projednávaným zákonem nesouvisejí a proti nimž se už dřív vyslovil i Ústavní soud.
Změna přinese prodloužení legislativního procesu. Zda to bude o týden, či o dva se bude diskutovat. Podle informací Práva se prodloužení doby nezamlouvá vládě. Prý jí to ztíží situaci tam, kde je nutné splnit lhůtu EU při transpozici některých evropských norem.
Tento argument ale někteří poslanci odmítají s tím, že lhůty nejsou nikdy tak krátké, aby se nedaly stihnout.
To, že vláda přichází do Sněmovny s evropskými návrhy na poslední chvíli, považují za nešvar, který by neměl mít vliv na přehlednost zdejšího legislativního procesu.
Narazí lobbisté?
Poslanci, kteří budou prosazovat nějakou změnu do zákona, již nebudou anonymní. Dosud přicházely na jednání Sněmovny nápady z výborů, aniž by bylo zřejmé, kdo je jejich autorem. Tím se vytvářelo volné pole pro tlaky lobbistů, kteří si z některých poslanců dělali nosiče svých návrhů.
Vystopovat autora dosud bývá detektivní práce. Poslanci často tvrdí, že si nepamatují, kdo s nápadem přišel. Obzvlášť když se ukázal být kontroverzní.
Jména předkladatelů ve výborech se mají nově objevit v zápisech z jednání a na internetu. Dohledatelné by mělo být i to, jak o návrzích jednotliví poslanci ve výboru hlasovali.
Pozměňovací návrhy si budou muset poslanci ve Sněmovně obhájit. Zatímco dosud je mohli předložit písemně a na schůzi to jen oznámit, což občas ve zmatcích zanikalo, napříště je čeká povinnost veřejného zdůvodňování na plénu.
Bez tzv. legislativní stopy
Poslanci ale odmítli požadavek sdružení Rekonstrukce státu, aby každý, kdo přijde s nějakým návrhem zákona, musel uvést, „kdo ho navedl“, tedy zveřejnit všechny lidi, se kterými svůj návrh konzultoval, kdo jej inspiroval. A tedy zanechal tzv. legislativní stopu. Ze stolu byl smeten i požadavek, aby jednání organizačního výboru, kde zasedají špičky komory a klubů, nebo schůze podvýborů byla veřejná.
Šlo by o pošlapání demokratických práv, zejména opozice Martin Plíšek
21.8.2014 Právo str. 01 Titulní strana
