Praha 3. září (ČTK) - Základní škola Novoborská v pražském Proseku otevře příští týden dvě přípravné třídy pro děti s odkladem školní docházky. Děti sem budou docházet jako do klasické školy, namísto psaní a čtení tu s nimi budou paní učitelky rozvíjet mluvení a zručnost. ČTK to řekla radní pro školství z Prahy 9 Zuzana Kučerová s tím, že zájem předčil jejich očekávání. Z 30 dětí je šest cizinců. O odklad si průměrně zažádá každé čtvrté dítě.
"Přípravné třídy nabídnou těmto dětem péči a vzdělání šité na míru právě jejich potřebám, a nemusejí tak zůstávat další rok ve školkách," popsala Kučerová. Hlavní náplň dne tvoří hraní, děti ale rozvíjí i jazykové dovednosti nebo matematické představy. Děti, které si žádají o odklad, mají totiž často problémy s mluvením a vyjadřováním, učitelky v přípravných třídách proto mají logopedickou průpravu. Protože jsou třídy jen po 15 dětech, budou se prý učitelky moci věnovat dětem individuálně.
Radnice na ZŠ Novoborská vybudovala za 600.000 korun tři nové třídy, ve dvou se bude učit celkem třicítka dětí, v jedné třídě je družina. Předškoláci budou do přípravky docházet denně od 08:15 do 12:00, za výuku nemusejí rodiče nic platit. Děti nebudou dostávat známky, výsledky obdrží v podobě slovního hodnocení.
"Zájem nás překvapil, byl větší, než jsme čekali," dodala Kučerová. Do přípravných tříd se hlásily i děti z jiných městských částí, v budoucnu by proto Praha 9 chtěla navýšit kapacity přípravek. Mezi 30 žáčky je šest dětí cizinců, na Proseku prý ale bydlí hodně rodin z bývalého Sovětského svazu, které by podobná zařízení uvítaly.
O odklad školní docházky žádají každoročně rodiče 20 až 25 procent dětí jdoucích k zápisu. Častěji si přitom žádají rodiče chlapců. Česko jako jedna z mála zemí EU přihlíží při přijímaní dětí do školy kromě věku i k takzvané školní zralosti.
Podle odborníků na lidská práva ale děti s postižením nebo děti ze špatného sociálního prostředí, které potřebují speciální péči, končí často v praktických, dříve zvláštních školách. Zvláště děti z vyloučeného prostředí totiž často neumí pořádně mluvit nebo udržet základní hygienu. Ve školních poradnách jsou proto často vyhodnoceny jako zaostalé. Do zvláštních škol jsou často posílány zejména romské děti, což sklidilo mezinárodní kritiku.
Od tohoto školního roku ale začaly platit dvě vyhlášky, podle nichž smí být do praktické školy umístěno jen dítě s diagnózou lehkého mentálního postižení. Naproti tomu běžné školy mají vytvořit žákům se zvláštními potřebami takové podmínky, aby se začlenili do kolektivu a zvládali výuku. Pokud by mělo být dítě přeci jen přeřazeno do speciální školy, musejí rodiče nově podepsat informovaný souhlas. Dříve se totiž stávalo, že rodiče dali dítě do zvláštní školy, aniž by si uvědomovali, že tak jejich potomek ztratí šanci na další vzdělání na učilišti nebo střední škole.
Rozhovor naleznete ZDE.
