Potěmkinova „Lítačka“

Na konci ledna prezentovali Adriana Krnáčová a zástupci Operátora ICT (Správce chytré karty Pražana, a.s. – dále jen OICT), že spustí kartu „Lítačka“, která nahradí dosavadní Opencard. Nový systém měl vyvinout právě OICT. Realita však je taková, že žádná taková karta neexistuje. 

Díl 1 - „Lítačka“ 

- Ve skutečnosti žádný nová karta není, pouze nový systém se jménem „Zjednodušená přepážka“, která má nahradit pouze část řešení od EMS.
- Není zajištěna podpora od EMS. A vzhledem ke sporům s EMS se dají jen těžko očekávat nějaké služby od EMS.
- OICT žádný nový systém nevyvinul, protože ten je dodán na základě licenční smlouvy se společností XT-CARD, a.s. – jako zakázkově vyvinutý software. Praha jej nebude vlastnit a ani k němu nebude mít žádná práva, tedy stejná situace mezi Prahou a XT-CARD jako mezi Prahou a EMS.
- Nový systém bude vydávat identické karty – tedy opět jako Opencard (s názvem „Lítačka“), což znamená pravděpodobně zásah do práv EMS s nejasným právním dopadem. 

Relevantní otázky:
- Jaký je přesně rozdíl mezi „Lítačkou“ a Zjednodušenou přepážkou?
- Jaký systém vlastně OICT zavádí?
- Jaké jsou skutečné náklady na „Lítačku“, když je zřejmé, že OICT utratil u XT-CARD 3.5 mil. Kč a dalších 16 mil. Kč u společnosti MONET+, která karty dodá?
- Jaké smlouvy má OICT uzavřené? Na webu OICT není uveřejněna žádná smlouva k „Lítačce“, a to ani smlouvy o právním zastoupení Grant Thorton nebo dalšími.
- Proč nebylo vypsáno transparentní výběrové řízení na dodávku kartového systému?
- Kde je analýza, že „Lítačka“ je levnější?

Závěrem:
Jako opozičního zastupitele na pražském magistrátu mě opravdu neuspokojuje: „Neruš, makáme, prostě to zařídíme!“ 

Díl 2 

Skutečnost: 
Tzv. „Zjednodušená přepážka“ je software dodaný na základě licenční smlouvy od XT-Card, který měl být navíc předán již 31. 12. 2015. Licenční smlouva současně neumožnuje Praze žádné úpravy SW, nevlastní zdrojový kód, nemůže ho jinak užít bez souhlasu XT-Card.

Současně je licence omezena na 100 stanic, a to jen na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje, bez specifikace, kolik by stálo případné rozšíření. Nebude to náhodou třeba 100 milionů? 

- XT-Card (XTC) a Operátor ICT (OICT) uzavřeli již v srpnu 2015 konzultační smlouvu, u které není zřejmé, co je jejím předmětem a jaké bylo poskytnuto plnění.
- Vlastní licenční smlouvu pak uzavřel OICT 23. 10. 2016, kdy dílo – vývoj nového softwaru – měl být dodán již 30. 10. 2015 v první etapě a 31. 12. 2015 měla být dodána druhá etapa.
- OICT se zavázal dodat celou řadu dokumentů, u nichž není zřejmé, zda má oprávnění takové dokumenty předat, neboť tyto dokumenty jsou ve skutečnosti chráněny licenčními smlouvami anebo patří Hlavnímu městu Praha.
- Software je vyvíjen na zakázku, ale přestože jeho vývoj platí Praha, tak Praha nemá ani zdrojové kódy, ani žádné jiné oprávnění do systému zasahovat. Nejsou jasné náklady na jakékoli změny či rozšíření.
- Smlouvy s XTC nebyly v době jejich uzavření zveřejněny na stránkách OICT tak, jak ukládá rozhodnutí RHMP (15638 ze dne 3. 10. 2014), tudíž se jednalo o porušení vlastních předpisů. Ostatně smlouvy nejsou stále zveřejněny.
- Výběr XTC je nejasný, protože se nekonalo poptávkové řízení s jinými subjekty, kterých je bezpochyby na trhu více, zejména pak na trhu EU.

Relevantní otázky:
- Na základě jakého procesu (dle Zadávání veřejné zakázky) byla vybrána společnost XT-Card? Které další společnosti byly osloveny?
- Proč bylo netransparentně jednáno od března 2015 pouze se společností XT-Card, natož uzavřena konzultační smlouva a pak i nevýhodná licenční smlouva na software?
- Komu patří software dodaný společností XT-Card a jak bude zajištěno, že náklady na jeho pořízení nepřekročí 1,5 milionu uvedených ve smlouvě?
- Jaké plnění XT-Card poskytl dle konzultační smlouvy? Za kolik?
- Dodala společnost XT-Card software 30. 10. 2015 a 31. 12. 2015, jak je uvedeno ve smlouvě?
- Existuje nezávislá právní analýza o neporušení licenčních smluv postupem, který zvolil OICT včetně předání informací o současném systému XTC?

Závěrem:
Nemusíte mít právní vzdělání (a už vůbec ne pro oblast softwaru), abyste z výše uvedeného cítili, že je zde něco „lehce“ netransparentního s nejasnou konečnou cenovkou. Jako opozičního zastupitele na pražském magistrátu mě opravdu neuspokojuje: „Neruš, makáme, prostě to zařídíme!“

Díl 3

Skutečnost:
Praha hradí měsíčně OICT 5 mil. Kč, což je téměř dvojnásobek historických nákladů. Navíc ještě hradí část nákladů jako např. vlastní personalizaci karet. OICT stálo rozpočet dodnes již 180 mil. Kč bez započítání potenciálních dopadů sporů s EMS.

- Skutečné náklady na Opencard za rok 2015 tak přesahují 80 milionů Kč bez započtení případných úhrad EMS, nákladů Prahy na dodavatele zajišťující služby Opencard, jako jsou např. MONET+, právní a další náklady.
- Na základě rozhodnutí Rady hl. m. Prahy ze dne 15. 12. 2015 uzavřely Praha a OICT dodatek ke smlouvě „O poskytování poradenské činnosti“, uzavřené mezi Prahou a OICT, s neznámým finančním rozsahem a plněním.
- Praha uzavřela na základě rozhodnutí Rady hl. m. Prahy ze dne 26. 1. 2016 smlouvu na dodávku personalizace Opencard se společností MONET+ za více než 16 mil. Kč – tedy na další vydávání Opencard.

Rozhodnutí Rady hl. m. Prahy o změně statutu OICT ze dne 15. 12. 2015 č. 3119 je založeno dle přílohy č. 1 na materiálu společnosti Grant Thorton, který obsahuje zavádějící či přímo nepravdivé informace.
- Mimo jiné v OICT neexistuje odborný personál, na který je v analýze odkazováno.
- OICT neplní existující smlouvu s Prahou, za kterou inkasuje 5 mil. měsíčně, nezajištění provozuschopnosti SW.
- V materiálu vůbec nejsou zmíněny významné potenciální pohledávky a neexistence servisních smluv.
- V materiálu je odkazováno na Libereckou IS, a.s. – ta však Opencard neprovozuje.

Relevantní otázky:
- Kolik peněz ve skutečnosti platí Praha společnosti OICT měsíčně a kolik již OICT stál do dnešního dne?
- Jaké náklady Praha hradí ve spojení s Opencard na základě jiných smluv, například společnosti MONET+?
- Náklady na 16 mil. Kč, které budou hrazeny Prahou společnosti MONET+, jsou další náklady na Lítačku?
- Vzhledem k výše uvedenému je nutné provést forenzní audit dosavadního fungování OICT, jak byly vynakládány náklady Prahy ve spojení s fungování OICT a jaká právní rizika hrozí ve spojení s kroky realizovanými OICT.

Závěrem:
- Vazby mezi lidmi z podnikatelské a komunální sféry se prohlubují. Státní peníze se vyvádějí hlavně přes zadávání práce externím firmám. Ve zprávě za loňský rok to tvrdí Bezpečnostní informační služba, která upozorňuje na pokračující prorůstání organizovaného zločinu do politiky.

Díl 4 – „O potenciálních soudních sporech souvisejících s Lítačkou (čti Opencard)“

Skutečnost:
Slovensko-pražská primátorka Krnáčová, bez informování rady či zastupitelstva Prahy, zmocnila JUDr. Orlíka ze společnosti Rowan Legal, aby zastupoval Prahu vůči EMONEY GROUP B.V. v arbitráži o více než 600 mil. Kč.

- EMONEY GROUP vyzvala zastupitele k realizaci kroků, které zabrání dalším škodám způsobeným dodavateli technického řešení Opencard, když současné škody již vyčíslila na více než 600 mil. Kč, kdy navíc již běží úroky, které jsou až 4 mil. měsíčně.
- Společnost Emoney Services (EMS), dceřiná společnost EMONEY GROUP, současně několikrát vyzvala Prahu k jednání o narovnání a řešení sporů. Praha ustanovila 12. 5. 2015 jednací tým, který měl jednat o smírném řešení situace, včetně zajištění služeb podpory. Jednací tým však žádná skutečná jednání kromě úvodního setkání nevedl.
- Již v tuto chvíli jsou Praha a Dopravní podnik žalovány v 6 sporech.

Skutečnost:
Praha stáhla žalobu na zajištění servisních služeb pro Opencard, EMS tak nemá žádnou povinnost a důvod jakékoli servisní služby zajišťovat, protože neexistuje žádná smlouva, která by poskytování takových služeb upravovala.
- Praha se domáhala alespoň základních servisních služeb na základě své žaloby z března 2015. Takové služby nejsou uvedeny v žádné licenční smlouvě, proto EMS jejich existenci odmítla.
- V únoru 2016 pak Praha vzala svou žalobu zpět, aby zrušila exekuci, která již proti Praze, ve spojení se snahou získat tyto služby, byla vedena.
- Praha bude muset uhradit náhradu škody EMS za rok trvající předběžné opatření, na základě kterého byla EMS tyto služby povinna prozatímně poskytovat.
- EMS nemá žádnou povinnost služby poskytovat, protože právě jedině pravomocným rozhodnutím soudu by taková povinnost mohla být uložena – ale žádné takové rozhodnutí nebude, jelikož Praha stáhla žalobu.

Skutečnost:
EMS uplatnila předběžné opatření a následně exekuci vůči Praze na základě neplnění povinností z licenčních smluv.

- Praha je na základě licenčních smluv povinna zajistit mimo jiné ochranu know-how EMS.
- Na základě neplnění těchto závazků zahájila EMS právní kroky, které vyústily v exekuci.
- Praha se několikrát zavázala dodat informace EMS o tom, kdo má přístup k software, kdo jej užívá, kde je umístěn atd. – tyto povinnosti má i podle rozhodnutí soudu – nicméně Praha nedodala do dnešního dne žádnou informaci.

Relevantní otázky:
- Kolik mohou být úhrady, které bude muset Praha EMS/EMG nakonec uhradit, když EMS/EMG vyčísluje nároky na 25 mil. eur/630. mil Kč a dalších 50 mil. Kč již za úroky?
- Kdo bude zodpovědný za to, když Praha bude muset nároky EMS/EMG zaplatit?
- Kolik jsou skutečné náklady za právní služby a posudky spojené s Opencard?
- Proč OICT nejedná o zajištění servisních služeb, když se tak zavázal učinit minulý rok?
- Jak je zajištěna podpora Opencard, když se Praha sama vzdala řešení prostřednictvím soudu a EMS veřejně jakékoli servisní povinnosti odmítá z důvodu neexistence smlouvy a neplacení služeb?
- Plní Praha své povinnosti dle licenčních smluv? Jak je doloženo, že je plní a nehrozí rizika z porušování?

Závěrem:
Myslíte si, že Prahu někdo takto destruktivně vede záměrně, nebo z neznalosti?

Díl 5: „Co má Lítačka společného s primátorkou?“

Každý seriál musí končit velkým vyvrcholením a ještě větší upoutávkou tak, aby případní diváci, v tomto případě čtenáři, žádali další sezonu.

Projekt Lítačka na první dobrou samozřejmě působí pozitivně, tak jaksi po „ANOvsku“: „Prostě Opencard zrušíme a bude jednoduchá Lítačka.“
No to je naprosto geniální řešení, paní Krnáčová. Že nás to nikoho nikdy nenapadlo?

A přidají se Piráti (http://bit.ly/228FufI), kteří řeknou: „Projekt Lítačka je super, ještě by to chtělo zveřejnit zdrojáky.“ U Pirátů ještě chápu, že pojem licenční podmínky, duševní vlastnictví a platit za software jsou v jejich očích bezvýznamnými detaily, ale děsí mě, že primátorka Krnáčová, hlavní představitelka Prahy, vrcholný představitel ANO v Praze, nechápe OHROMNOU časovanou bombu skrytou ve všech možných smlouvách a licenčních podmínkách, jejichž škoda se může vyšplhat snad až k MILIARDĚ KORUN.

Nechci ukazovat na očividné, ale musím. Správný postup je:
1. Kompletní forenzní audit VŠECH smluv, vyčíslení všech potenciálních soudních pokut a výloh v případě, že Opencard má zcela skončit.
2. Kompletní vyčíslení VŠECH nákladů v případě, že Opencard bude pokračovat.
3. Kompletní vyčíslení VŠECH nákladů v případě, že pojede Lítačka.
4. Následně seřadit náklady bodů 1 – 3 podle velikosti a vybrat ten nejlevnější.
5. S nejlevnější variantou vyrazit před zastupitele Prahy a nechat si tuto variantu „posvětit“.

Tento plán se ale nerealizuje.
NIKDO neví, kolik bude jakákoli varianta Prahu stát.
NIKDO neví, jaká různá předběžná opatření mohou jakoukoliv variantu zastavit.

Při pohledu na paní Krnáčovou, která HRDĚ prezentovala novou kartičku Lítačka s výrazem „Prostě jsme problém Opencard vyřešili, tady je nová kartička: Lítačka!“, je potřeba se ptát:
- Myslí to paní Krnáčová vážně, anebo si jen z nás dělá legraci?
- Myslí hnutí ANO vážně, že paní Krnáčová je to nejlepší, co může Pražanům nabídnout?
- A není ve skutečnosti paní Krnáčová jen absolutně neschopná hodná paní ze Slovenska s nulovými manažerskými schopnostmi, která přijela spolu s dalšími do Prahy „zarobiť“?
- Tedy není spíš jen něčí figurka na tahání peněz z Prahy?

Odpovědi nám určitě brzy přinese budoucnost, případně další seriál.