S europoslancem Luďkem Niedermayerem (TOP 09) o selhání Bruselu, špatné spolupráci a nutnosti připravit se na příští epidemii.
Mluví se o selhání na evropské úrovni. Vidíte jej také?
Je chyba, že Evropa koordinovaně neřešila otázku vnějších hranic. Brzy bylo zřejmé, že se má zastavit provoz mezi námi a Čínou. Některé země zastavily přímé lety, takže cestující jen přestoupili a do cíle doletěli. Já těm chybám rozumím, jde o první krizi tohoto typu v Evropě, ale do budoucna musíme být připraveni.
Neměla Evropská komise rozhodnout, že se ruší všechny lety z Číny do Evropy?
Komise může maximálně členským zemím něco navrhnout. Neoficiálně jsem slyšel, že se dotazovala, jestli členské státy chtějí něco koordinovat, ale ony o to neměly velký zájem. V pozdější fázi, kdy jsme u nás přijímali radikální a ze zpětného pohledu správná opatření, už tu nebyla snaha, aby dal někdo státy dohromady a mluvit s nimi o zavedení podobných opatření. Každý řešil krizi sám.
Jak měla uspokojivá reakce vypadat?
Někdo měl dát otázku zavření vnějších hranic na stůl. Mohla to být komise na úrovni celé EU, nebo to mohlo proběhnout regionálně. Dalo se to ale dělat jen do určitého dne. Později vlády fungovaly v krizovém režimu a zapojit do řešení evropskou úroveň bylo pozdě. Navíc tu existovaly velké rozdíly. Itálie už se potýkala se zničující krizí, jiné země teprve startovaly a další měly pocit, že se jich koronavirus nedotkne. Je jasné, že se Evropská komise měla o nějaké kroky aspoň pokusit. Víc ale mohly dělat i členské země. Bylo možné jednat o omezení cest uvnitř EU. Země se taky mohly domluvit na jednotných opatřeních na letišti. Když jsem naposledy letěl z Bruselu, byly v Praze na letišti rozestavěné alespoň desinfekce, zatímco v Bruselu vůbec nic. Tyhle drobnosti se měly řešit společně.
Celý rozhovor: https://www.respekt.cz/rozhovor/eu-by-mela-zareagovat-jako-po-plynove-krizi.
(red)
