Veřejná služba rodinnou tradicí?
Otec a syn o politice, hodnotách, principech a rozhodnutí kandidovat na starostu
Oba mají dlouhodobý vztah k Praze 6 – přistěhovali se na Břevnov nedlouho poté, co se mladší z nich narodil. Oba úzce pracovali s Karlem Schwarzenbergem – starší jako přední český diplomat, mladší dělal předsedovi TOP 09 tajemníka. Bývalý velvyslanec ve Švédsku, Irsku, USA a Rusku Petr Kolář zpovídá svého syna, Ondřeje Koláře, který kandiduje na starostu Prahy 6.
PK: Když jsi doma řekl, že budeš kandidovat na starostu, maminka z toho zrovna nadšená nebyla. Mě jsi tím mile překvapil. Stejně mi ale pověz, co tě to napadlo?
OK: Máma dobře ví, že za to v první řadě můžete vy dva, protože jste mě vychovali. Vždyť si vzpomeň, že jsem od vás od malička slýchal, že místo nadávání na poměry a remcání se mám sám pokusit něco udělat, že mám začít vždy sám u sebe. Navíc tím, že jsme často cestovali a bývali v cizině, jsem si k domovu vybudoval opravdu silné pouto. Ať jsme byli kdekoliv, vždy jsem se zpátky sem těšil. A teď, když už jsme tady dlouho a vidím, co se děje, nechtěl jsem zůstat pasivní.
PK: Ale uvědomuješ si, že kandiduješ do veřejné funkce, která ti sebere větší část tvého soukromí i čas, který bys jinak mohl věnovat sobě a své rodině? Měl jsem pocit, že když jsi viděl, jak jsem vlastně stále ve službě a k dispozici, že se ti to moc nelíbilo a možná ti to i bylo nepříjemné. A to jsem já nebyl ve funkci volené!
OK: Jasněže se mi vybaví Churchillův výrok, že nejlepší argument proti demokracii je pětiminutový rozhovor s voličem. Ale s tím do toho jdu. Své soukromí si přeci ohlídat umím a starostu nechci dělat proto, aby se ze mě stala celebrita. Právě proto, že pro mě rodina znamená hodně a chci, aby se tady moje děti cítily dobře a bezpečně jako já a stejně tak ty s mámou až tu zestárnete, se chci angažovat veřejně. Prostě chci, aby to tady bylo příjemné pro všechny generace. A nesnaž se mě odradit, když vidíš, že do toho mám chuť a víš, že když si něco vezmu do hlavy, tak za tím jdu.
PK: Já tě neodrazuji, jen si chci být jist, že víš, do čeho jdeš, že je to nejen o tom, že ti lidé budou říkat pane starosto, ale že je to především o spoustě práce a odpovědnosti a o starostech.
OK: To vím. A také vím, že odvážnému štěstí přeje! Nejhorší jsou hovňousci, kteří si hledí hlavně toho, aby se do něčeho nenamočili anebo takoví ti typičtí vyčůránci, kterým jde hlavně o to, aby jim, když už u něčeho jsou, z toho káplo co nejvíc. Já svou kandidaturu beru jako výzvu. A když se to nepodaří a nebudu starostou, svět se nezboří, dělat co mám a zábavu si také najít umím. Myslím si, že tohle je má velká výhoda oproti ostatním – kandidatura pro mě není vším. Ano, věnuji se jí teď naplno, dávám tomu většinu svého času, protože když už něco dělám, snažím se to dělat pořádně, ale nebudu se kvůli případné prohře hroutit.
PK: Proč by ses hroutil, vždyť prohra ve férové soutěži má být pouze výzvou k tomu, abys to zkusil znovu a lépe. Celý život máš před sebou a znáš to jistě nejen ze sportu, ale víš, že když jsme byli v Americe, jedna z věcí, kterou jsem tam nejvíc obdivoval, byla ta, že je to země druhých šancí, fandí těm, kteří se nevzdávají. A hlavně – ještě jsi se neutkal, tak nestahuj kalhoty před brodem.
OK: To rozhodně nestahuji. Vždyť jsem ti řekl, že do toho jdu vážně a naplno. Teď si vůbec nepřipouštím, že by Topka v těchto volbách na Praze 6 nevyhrála! Nechci znít nafoukaně, ale Topka je zde ve skvělém stavu, nemá jediný škraloup, nejsou v ní žádní skrytí „političtí podnikatelé“, kteří by s sebou na radnici nesli nějaké svoje kšefty. Na kandidátce máme jak mladé lidi, kteří jsou zapálení pro věc, například kluka, který dlouho vedl v Dejvicích Skauty, ale i starší a zkušenější borce, třeba ředitele dvou gymnázií, kteří opravdu něco znamenají. Kdybych se na to podíval očima trenéra nebo kapitána, tak bych řekl, že naše mužstvo je poskládané nejlíp ze všech a ve výborné kondici. Zároveň si věří, ale zdravě věří, v žádném případě nejsme parta nafoukaných bláznů bez sebereflexe, kteří by opovrhovali svým okolím a neměli by zpětnou vazbu.
PK: A proto sis vybral Topku? Abys měl jistou výhru?
OK: Odpovím ti ještě jedním citátem – Jan Pavel II. řekl, že demokracie bez hodnot se snadno promění ve zjevnou nebo kamuflovanou totalitu. A o to mi hlavně jde. O dodržování a ctění těch správných hodnot, na kterých naše společnost stojí, které zde byly po staletí budovány a ke kterým bychom se měli dál hrdě hlásit. Abychom se nebáli zastat se slabšího, abychom se nestyděli hlásit se k hodnotám a principům, na kterých stojí liberální demokracie západního střihu. Aby nám byly vlastní vláda práva, odpovědnost, slušnost a kultivovanost, a to i na komunální úrovni. Vezmi si, že Topka je jediná parlamentní strana, která se například nepokrytě hlásí k odkazu Václava Havla. A víš, že nám oběma vadí, když někdo má potřebu se negativně vymezovat proti pravdě a lásce. Proto jsem si vybral Topku, i když mi chvíli trvalo, než jsem se definitivně rozhodl do ní vstoupit. Své by ti o tom řekl Tomáš Hudeček, který mě s členstvím oslovil a díky kterému vlastně v Topce jsem. A když už jsem mluvil o Havlovi – jsem moc rád, že na Praze 6 je letiště, které se jmenuje právě po něm.
PK: To já jsem rád taky, i když zrovna on létání zrovna nemiloval. Vybavuje se mi jedna taková milá příhoda z naší cesty do Bosny.. ale to sem nepatří. Víš, mě strašně vadí, že se pořád podceňuje dopravní spojení s letištěm. S tím jestli něco neuděláš, tak už tě příště volit nebudu!
OK: Volit mě nebudeš beztak ani teď, protože nemáš trvalé bydliště v Praze! Ale popravdě – já jako starosta šestky s dopravou na letiště můžu dělat minimum. Městská část nemá pravomoc samostatně rozhodovat o tom, jestli a kde se postaví metro, vlak, silnice, lanovka, zkrátka o dopravě rozhoduje magistrát, městská část to může jen připomínkovat a snažit se, aby její požadavky byly co nejvíc zohledněny. A tak je to i s jinými věcmi. Ale když už jsi to nadhodil – metro bohužel uhnulo do Motola. Já si za sebe myslím, že by teď mělo přes Řepy dojet na Zličín a na letiště ať se postaví vlak, který turisty a ostatní odveze rychle a pohodlně až na Masaryčku. Pokud nějaká osvícená hlava nedojde k prozření, že by se ve Veleslavíně mohla udělat výhybka…
PK: Vidíš, tak to určitě velká spousta lidí neví. A když se tak zamyslíš, co se ti vybaví, když se řekne Praha 6?
OK: Svěží vzduch zrána, takový ten opar, který se snáší z Bílé hory dolů…
PK: Proboha nebuď sentimentální, na to máš ještě času dost! Mně se například vybaví, jak jsem tě na Norbertov vodil do Jesliček, jak jsme spolu lezli v Šárce po skalách a koupali se tam v ledové vodě…
OK: A jak jsme na Norbertov chodili na Vánoce do toho evangelického kostela na pohádky, přes Střešovice do Dejvic k babičce a tetě na návštěvu, na Julisku do bazénu, na Ořechovku do kina… Těch zážitků je tolik, že bychom tu seděli hodně dlouho. Praha 6 je svým způsobem unikátní, je tu klid, nepřeberné množství parků a přírody vůbec, člověk se tu nemusí bát, že se nebude mít čím zabavit. Když se to tak vezme, tak ani nemusíš z Prahy 6 odjíždět, je tu všechno – kvalitní kultura, dobré restaurace, památky, skvělé školy… A i ten vzduch je tady jiný, na tom trvám!
PK: To je pravda, za poslední roky to tu šlo hodně nahoru. Nebojíš se, že už nebudeš mít lidem co nabídnout? Sám jsi řekl, že tu všechno je a například já se tu mám dobře!
OK: Ale pořád je co zlepšovat. Je pravda, že má pozice je ztížená tím, že Praha 6 se má dobře, těžko budu kritizovat věci, které fungují. Ale já zaprvé nemám potřebu kritizovat, to je takový náš národní sport, já raději udělám maximum pro to, aby ty věci, které tu máme, byly ještě lepší. Vezmi si třeba, že než vyjdeš od nás od kláštera nahoru na Ladronku, tak máš co dělat, aby sis nevymknul kotník kvůli děravým chodníkům. Zkrátka – běží tu nějaký chodníkový program, ale je možné ho zlepšit, aby se neopravovaly jen ty komunikace, které jsou nejvíc na očích, aby chodníky nebyly dělány stylem každý pes – jiná ves. Anebo školky – Praha 6 jich má dost, kapacitně podle mě stačí, spíš bych se bál toho, až ty současné silné populační ročníky půjdou do školy. Navíc mi přijde, že jsme tu málo odvážní. V zahraničí běžně funguje model, kdy jsou v jednom areálu, v jedné budově, společně školka s domovem důchodců. Děti si tam zvykají na staré lidi, učí se k nim chovat uctivě, naslouchat jim a ti dědečkové a babičky jsou rádi, že si mohou pohrát a popovídat s dětmi, protože ne všichni ta svá vnoučata vídají tak často, jak by si přáli.
PK: To se mi líbí! A co třeba takové veřejné zakázky a podobné věci? Myslíte i na to, že je dobré být transparentní…
OK: Ty jsi četl náš program?
PK: Ne, nezlob se, ale na to nemám čas.
OK: Tak vidíš, tohle tam všechno je. Topka je hlavním iniciátorem zavedení veřejného registru smluv, v našem programu pro Prahu 6 zmiňujeme Rekonstrukci státu, zkrátka radnice má být čitelná, transparentní, komunikativní, já říkám „uživatelsky příjemná“. Psaní programu ale vůbec nebylo jednoduché, jak jsem už řekl, Šestka má tu „nevýhodu“, že tady funguje prakticky všechno. A dělej program pro městskou část, která se má vesměs dobře. Já budu rád, když se nám v lidech podaří probudit maximální zájem o své okolí. Praha 6 když bude mít generační kontinuitu, lidem se tu bude líbit, protože se tu nebudou bát o své děti, ani o své stárnoucí rodiče. A radnice když přestane dělat psí kusy typu svěřování peněz do Key Investments a podobně. A samozřejmě když se nám na magistrátu a ostatních institucích podaří vybojovat co nejlepší řešení těch věcí, o kterých městská část sama nerozhoduje.
PK: A co po volbách, už víš, s kým to dáte v případě úspěchu dohromady?
OK: Po Praze 6 koluje spousta fám. Kdybych měl všem věřit, byl by ze mě asi paranoik. Koalice se dojednávají po volbách a ty chce samozřejmě vyhrát každý. Já všem říkám, že nechci jen vyhrát, ale že chci vyhrát s co největším odstupem od ostatních, abych měl tu nejvýhodnější pozici a mohl si vybírat a co nejvíc určovat pravidla hry.
PK: Tak jo. Ale až budeš sestavovat tu koalici, tak hlavně nezapomeň na to, že TOPka slibuje držet západní kurs! Ať je to znát i na šestce!
OK: To se spolehni! Od toho neuhnu.