Ne každé narozeniny nebo výročí stojí za to slavit. Dnešní výročí je přesně takové. Ano, dnes pomyslně „slavíme“ první rok s koronavirem v Praze 6. Vloni 9. března v 7:15 ráno mi volala paní kolegyně radní Kubíková a vyhrkla na mě, že máme koronu u Čermáka. Rozuměj – přišlo nám první dítě s příznaky koronavirové nákazy do školy a je to základní škola Antonína Čermáka.
Ten den poprvé zasedla nejprve bezpečnostní rada, i krizový štáb. Co můžeme říct rok poté? No, upřímně, kdyby to šlo, tak narovinu napíšu, že můžeme říct leda to, že je to na… že situace je vážnější než vloni touto dobou.
Denní počty nakažených i přes množství vládních omezení bohužel stále rostou. Jediné, co vláda dokáže, je vymýšlet stále nové a bláznivější restrikce. Stále ale platí, že bez odpovědného přístupu každého z nás to nebude lepší. Napíšu to ještě trochu ošklivě a polopaticky – když na sebe budeme prskat, tak nám bude fakt blbě, odvezou nás do nemocnice, kde na nás ale nebude místo a budeme se tam válet na chodbě a možná i umřeme. Asi si ještě pamatujeme loňské záběry z italské lombardie nebo ze Španělska. Hádám a doufám, že většina z nás chápe, že když naše děti nemůžou do školy, tak my nemůžeme na fotbal a tak podobně. Zkrátka a dobře pevně věřím tomu, že špatné příklady netáhnou a že na Šestce bydlí lidé, kterým to není úplně volný.
Repetitio est mater studiorum, říkali už antičtí učenci, tak mi dovolte připomenout vám několik opatření, která sice už všichni znáte, ale není od věci si je zopakovat:
• Noste respirátor – nebo dvě roušky. Ano, je to otrava, je to otrava veliká, zvlášť pro nás vousaté, ale opravdu to funguje. Jestli tomu nevěříte, tak zkuste plivnout skrz kapesník, vsadím se s vámi, že se vám to nepovede. A ta mrcha se prostě šíří hlavně kapénkami.
• Dezinfikujte – ruce, volant v autě, telefon, laptop, nebojte se dezinfekcí otřít třeba i boty. Má to dvojí efekt. Jednak se zbavíte breberek a jednak můžete zavzpomínat, jaké to je přivonět si v hospodě k panáku špatné slivovice.
• Větrejte – otevřít na chvíli okno pomůže, to věděli už naši předkové, kteří okny vyháněli z chalupy zlé duchy a zvali jimi do svých příbytků duchy dobré.
• Omezte přímé kontakty – všichni nosíme v kapse takové placaté krabičky, které umí mluvit, psát i počítat. Skoro všichni máme e-mail, máme spoustu možností, jak se spojit na dálku. Diskusní kroužky holt dneska nefrčí a naprskat na babičky a dědy všelijakou mutaci, abychom si to pak do smrti vyčítali, taky nechceme. A navíc dneska za návštěvy hrozí i mastná pokuta.
• Myjte si pravidelně ruce – a jestli se nudíte, kupte si medvídka mývala. Ten vám ukáže, jak si správně umýt packy.
• Posilujte svou imunitu – procházky sice máme omezené, což je na palici, ale i doma se dá hýbat. Cvičte, dopřejte si vitaminy a držte se fit.
Jak zvládat čtyři stěny doma, to už vám poradit bohužel neumím, psycholog nejsem. To musíme zvládnout každý po svém. Alespoň vám ale popřeji, aby to byla co nejmenší depka. Kdybyste ale přeci jen potřebovali poradit, pomoct nebo se jen vypovídat, můžete zavolat psychologům do našeho šestkového Prevcentra, mají dvě „horké linky“ právě pro tyhle případy.
Držte a vydržte, ať nemusíme za rok „slavit“ druhé narozeniny!
