Slovo hluk má např. v anglickém jazyce přes 15 významů. Jedním z nejzajímavějších překladů je slovo poslech. Do určité míry je pro nás hluk užitečný, pomáhá nám s orientací v prostoru, upozorňuje nás na možná nebezpečí a obecně ovlivňuje pocit spokojenosti celého těla. Nemůžeme se pak divit, že když přesáhne hluk určité meze, začne to pro nás být nejenom nepříjemné, ale i zdraví nebezpečné. Hluk má poměrně významný vliv na psychiku jednotlivce a často způsobuje únavu, depresi, rozmrzelost, agresivitu, neochotu, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti a celkové snížení výkonnosti. Sluch totiž funguje, i když člověk spí, hluk snižuje kvalitu spánku i jeho hloubku. Poškození sluchu je většinou nevratné.
Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) způsobuje celou řadu nemocí dlouhodobé působení hluku nad úroveň 55 dB. Pro představu, tlumený hovor má úroveň hluku cca 40 dB, televizor při běžné hlasitosti cca 55 dB, hlasitý hovor cca 60 dB.
Obecně může ke snížení hluku z dopravy sloužit několik technických opatření, např. výměna krytu vozovky, snížení rychlosti, organizační změny v dopravě a v neposlední řadě vybudování protihlukových clon. Protihlukové clony se na základě akustických vlastností rozdělují do dvou základních skupin, na clony odrazivé a clony pohltivé, které se od sebe odlišují nejenom funkcí, ale i konstrukcí a vzhledem. Jejich začlenění do prostředí bývá jedním z nejtěžších úkolů při jejich návrhu. Nejúčinnější z hlediska snižování hlukové zátěže jsou těžké převážně betonové stěny, které na druhou stranu znemožňují výhled a působí neesteticky. Protihluková clona by rovněž měla být vybudována co nejblíže ke zdroji hluku. Se vzrůstající vzdáleností postavené stěny od komunikace se snižuje i její účinnost.
Z více než 95 % se na obtěžování hlukem podílí doprava. Pro vybrané lokality v České republice byly v roce 2007 zpracovány strategické hlukové mapy, z nichž vyplývá, že v Praze je nadlimitním hlukem obtěžováno 12,9 % obyvatel.
Na strategické hlukové mapy podle evropské legislativy navázaly v roce 2008 tzv. akční plány snižování hlukové zátěže, které si kladou za cíl snížit počet obyvatel zatížených hlukem Ldvn > 65 dB o 10 % do roku 2010 a o 20 % do roku 2020. V Praze bylo vytipováno 50 nejzatíženějších lokalit. Na území Prahy 4 se jedná o ulice 5. května, Spořilovská, Na Mlejnku, Budějovická a Nuselská. Pro uvedené lokality byly v akčním plánu navrženy tyto protihlukové úpravy. Po obou stranách Spořilovské ulice vybudovat protihlukovou clonu do výšky 4 m, v ulici 5. května protihlukovou clonu do výšky 8 m, na vnějším okraji oblouku nájezdu z Modřanské ulice na Barrandovský most protihlukovou clonu do výšky 3 m, která bude účinně chránit proti hluku ulici Na Mlejnku a další.
Robert Koch, držitel Nobelovy ceny jednou napsal : "Lidstvo se bude muset vypořádat s hlukem stejně tak razantně, jako se vypořádalo s morem a cholerou." V zájmu každého jednotlivce je chránit svůj sluch před nadměrným hlukem. O snížení hlukové zátěže na přijatelnou míru je povinen postarat se stát. Společně budeme usilovat o to, aby došlo ke snížení hlukové zátěže obyvatel v naší městské části.
O vývoji jednotlivých projektů vás budu informovat v dalších článcích.
Ladislav Kunert (TOP 09)
Předseda komise pro realizaci protihlukových opatření
ladislav.kunert@praha4.cz
