Nejen Vyšehrad, Kavčí hory, ale i Dolní Krč, Tyršův vrch, Zátišský potok či Velký háj jsou ideální místa pro procházku a odpočinek. O prvně jmenovaných lokalitách existuje jakési všeobecné povědomí, avšak o těch dalších víme velmi málo.
„Praha 4 nabízí mnoho míst zajímavých nejen z historického hlediska, ale i mnoho přírodních zajímavostí. Bohužel v mnohých případech jsou tyto lokality nezaslouženě přehlíženy. Výstavbou nových naučných stezek je chceme lidem přiblížit a vytvořit k těmto lokalitám bližší vztah. Jsem proto velmi rádi, že vedení MČ Prahy 4 vznik nových naučných stezek jednoznačně podpořilo,“ uvedl Petr Kučera (zastupitel za TOP 09),navrhovatel projektu.
Co je vlastně naučná stezka?
Zjednodušeně řečeno se jedná turistickou trasu, která seznamuje návštěvníka se zajímavými oblastmi a místy, o kterých má podat všeobecné informace informačními panely nebo tištěnými průvodci. Nejčastěji jejich délka může dosahovat několik set metrů, ale také kilometrů. Obvykle mívají mezi 5 až do 15 zastavení.
Naučné stezky se budují v české přírodě již déle než čtyřicet let, tou první byla v roce 1965NS na Medníku ve Středočeském kraji. Jejich cílem je přiblížení zajímavosti návštěvníkům. Tematicky můžeme naučné stezky rozdělit na: lesnické (příměstským lesem či lesoparkem), hornické (pozůstatky historické těžby, odvaly, apod.), geologické (významné geologické lokality, staré lomy, nalezišti minerálů, atd.), vlastivědné, přírodně ochranářské(viz. Medník), městské (vedou zejména historickým centrem města nebo obce) a sportovní.
V Praze jich v současné době existuje téměř 40 a dvě z nich se nacházejí na území Prahy 4 (NS Park Družby a NS Kunratický les).
Obecně se pro označení stezek používá známé a zavedené značení, tedy bílý čtverec o velikosti 10×10 cm s úhlopříčným zeleným pruhem vedeným z levého horního do pravého dolního rohu. V případě dvou plánovaných naučných stezek na území Prahy 4, tedy NS Krčským údolím a NS Údolím Zátišského a Branického potoka, tomu bude také tak.
Značení bude umístěno na informačních panelech a rovněž vyznačeno na vhodných dřevinách v rámci stezky.
„Obsah naučných stezek je zpracováván podle obecného vzoru témat. Nosnými informacemi zde bude seznámení s tamní faunou a flórou, s významnými geologickými prvky, vlastivědnými a městskými zajímavostmi,“ informuje starosta MČ Praha 4 Pavel Caldr.
Koordinace výstavby pražských naučných stezek spadá do kompetence hl. města Prahy.
Z několika nabízejících se variant se nakonec podařily prosadit hned dvě stezky, které budou v letošním roce na území Prahy 4 vybudovány ve spolupráci s Klubem českých turistů a s Českým svazem ochránců přírody. Jedná se o NS „Krčským údolím a o NS „Údolím Zátišského a Branického potoka.“
Procházka Krčským údolím
První z plánovaných tras vede historicky zajímavým údolím Kunratického potoka a okolím Krčského zámečku. Její vedení právě Krčským údolím, má své opodstatnění.
Naučná stezka začne u budovy radnice MČ Praha 4 Na Budějovické a dále pokračuje: Kostel sv.Františka z Asissi – Areál Habrůvka – Sokol Krč – Rybníky v „Podzámčí“ – Chateau St.Havel – Dolní Krč – Sanatorium Dr.Šimsy – Lesní divadlo Krč – OC Novodvorská Plaza.
Na trase najdou pět informačních panelů z přírodních materiálů. Větší část povede v zeleni. NS Krčským údolím bude obsahovat seznámení s historicky významnými částmi údolí, stavebními a architektonickými památkami (např. kostely, původní městská zástavba.) a dalšími zajímavostmi.
Za krásami Zátišského a Branického potoka
Druhá z plánovaných NS Údolím Zátišského a Branického potoka povede podél dvou potoků v katastrální oblasti vilových čtvrtí Lhotka a Hodkovičky. Jedná se o Zátišský a Branický potok, které budou ve spodní části propojeny částí podél pravého břehu řeky Vltavy.
Stezka povede od přírodního koupaliště Lhotka, pěšinou podél Zátišského potoka, kolem rondokubistické vily V Hodkovičkách, dále podél souběžně s cyklostezkou podél Vltavy, kolem TJ Kotva odbočí k Branickému pivovaru,kde je ukončena u Kulturního centra Novodvorská. Celá trasa na 7 informačních panelech seznámí návštěvníky se zdejší faunou, flórou a dalšími faktografickými zajímavostmi o blízkém okolí.
Zůstane jen u dvou nových naučných stezek?
„Naším cílem je, aby nově vybudované naučné stezky sloužili dobře obyvatelům naší městské části. Chceme nejen přilákat veřejnost, ale hlavně nenásilnou formou umožnit načerpat nové znalosti o Praze 4. V budoucnu plánujeme vystavit i další podobné naučné trasy,“ informuje starosta Pavel Caldr. „Vznik a popularizace těchto stezek může být pro obyvatele naší městské části zajímavou příjemnou alternativu pro využití vlastního volného času v příjemné vzdálenosti od domova,“ dodává zastupitel Kučera.
Obě naučné stezky, které budou veřejnosti oficiálně zpřístupněny během letních měsíců, jsou financovány z rozpočtu MČ Prahy 4 pro rok 2013 a je na ně vyčleněno celkem 400 tisíc Kč.
Historické souvislosti NS Krčským údolím
- První historická zmínka o „Krči“ je z roku 1222, kdy vyšehradská kapitula uvádí vesnici "Krcz" jako svůj majetek. Z roku 1467 existuje zmínky o dvou tvrzích v této oblasti - Horní a Dolní Krč. Podle historických pramenů středověká tvrz Dolní Krč stála uprostřed rybníka blízko dnešního Nádraží Krč. Jako pustá prodána roku 1628 karmelitánům u sv. Havla na Starém Městě pražském, kteří zde vybudovali letní sídlo. Současný novogotický zámeček byl vybudován až v roce 1860. Tvrz Horní Krč pak proti proudu zdejšího potoka na kraji Michelského lesa.
- V první polovině 20. století bylo Krčské údolí považováno za vyhledávanou odpočinkovou oblast kousek za hranicí hlavního města. Je všeobecně známo, že koncem 19. století získal Dolní Krč velkostatkář Tomáš Welz, který se projevil jako schopný člověk. Podle dochovaných pramenů zde založil například pivovar a cihelnu a zde místo dalších průmyslových staveb raději nechal vybudovat vilovou zástavbu.
- Lokalita proto zaujala pražského psychiatra Jana Šimsu, který zde roku 1909 otevřel proslulé nervové sanatorium, určené především pro bohaté klienty, ve kterých v dnešní době sídlí Kojenecký ústav při Thomayerově fakultní nemocnici.
- Postupným rozšiřováním Prahy v 50. letech, následnou výstavbou například sídliště Antala Staška, sídliště Krč a především Jižní spojky v údolí Kunratického potoka došlo k nevratnému narušení této oblasti. Původní zástavba v Dolní Krči, poblíž nádraží Praha-Krč musela ustoupit hlavní pražské tranzitní komunikaci a v současné době se dochovalo pouze několik archivních fotografií a článků.
- Dalším zajímavým místem trasy je tzv. „Velký háj“, který se rozprostírá mezi katastry Braník a Krč. Podle názoru přírodovědců se jedná o velice významné území, jelikož zde byl les, tzv. kontinuální les(který nebyl nikdy přeměněn na pole nebo pastvinu)a setrval po velice dlouhou dobu.
Výlet kolem dvou potoků
- Zátišský potok je tři kilometry dlouhý pravobřežní přítok Vltavy, do které ústí v Praze - Hodkovičkách. Velkou zajímavostí je pramen potoka, který se nachází na sídlišti Novodvorská, kde vytéká z místního koupaliště. Na Zátišském potoce jsou v současné době uměle vybudovány tři rybníky (U Vodotoku, retenční nádrž Hodkovičky a Zátišský rybník).
- Potok je zároveň ceněn pro výskyt zajímavých a cenných živočichů. V některých úsecích Zátišského potoka se vyskytují chráněné druhy živočichů, zejména obojživelníků, plazů a ptáků (např. čolek obecný, slepýš křehký, ledňáček říční).
- Lesy v Hodkovičkách, v těsné blízkosti Zátišského potoka, náležely pravděpodobně od 13. století již dříve zmíněné Vyšehradské kapitole, která zde vlastnila statek s tvrzí. V 15. století se lesy v Hodkovičkách staly majetkem Nového Města pražského.
- Jako neopomenutelnou součást této stezky je nutné zmínit i tzv. Společenské ledárny. Byly postaveny podle projektu, který zpracoval Arch. Josef Kovařovic v letech 1910–1911. Význam Ledáren spočíval v tom, že v době své největší slávy zásobovaly celou Prahu bloky ledu, především pro chlazení piva.
- Dalším důležitým místem na trase je tzv. „Branický pivovar“, který v roce 1898pod názvem „Společný pivovar pražských sládků“ založilo třináct sládků.Autorem prvního znaku Pivovaru v Braníku byl Mikoláš Aleš. Vyšel přitom ze znaku se svatým Václavem a dvěmi anděly, který českým sladovníkům udělil císař Karel IV. Znak se stal ochrannou známkou pivovaru a můžeme dodnes vidět na jeho původním místě – na hvozdě sladovny pivovaru Braník.
Autor: Petr Kučera
