Mnoho vlastníků či domů se zahrádkou v minulosti řešilo problém jak odstranit stromy na jejich vlastních pozemcích. Na první pohled se zdálo, že na vlastním pozemku a se svým majetkem si každý může dělat, co chce. Přitom ale každý, kdo tento problém v minulosti musel, nebo chtěl řešit, ví, že tak jednoduché to nikdy nebylo a k takovému zásahu bylo třeba souhlasu odboru životního prostředí příslušného obecního úřadu. Od 15. července 2013 se nově nabízí možnost kácet dřeviny na vlastní zahradě bez nutnosti součinnosti se správními úřady.
Vyhláška 189/2013 Sb. o ochraně dřevin a povolování jejich kácení umožňuje kácet dřeviny na vlastní zahradě v podstatě bez jakéhokoli omezení. Povolení by bylo potřebné jen v případě památného stromu nebo při kácení dřevin, které jsou součástí významného krajinného rázu. Zahradou se rozumí pozemek u bytového domu nebo u rodinného domu v zastavěném území obce, který je stavebně oplocený a nepřístupný veřejnosti. Doposud bylo nutné žádat o povolení ke kácení dřevin, které dosahovali většího obvodu než 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí.
Mimo zahradu může vlastník pozemku kácet stromy bez povolení jen do určité míry obvodu a soubor dřevin (keře, klestí, nižší dřevnaté porosty) jen do rozlohy 40 m2. Nově je za účelem ochrany alejí právně upraven pojem stromořadí, který je definován jako souvislá řada nejméně deseti stromů s pravidelnými rozestupy, chybí-li v některém úseku souvislé řady některý strom, je i tento úsek považován za součást stromořadí. Kácení stromořadí podléhá povolovacímu řízení a tedy i stromy v zahradě, které naplňují znaky stromořadí, podléhají zpřísněnému režimu. Naopak stromy rostoucí v ovocných sadech a plantážích dřevin se za stromořadí nepovažují.
Záměrem vyhlášky bylo odlehčit správním úřadům v jejich činnosti, dále snížit nároky na vlastníky pozemků, kteří nyní mohou volně nakládat s dřevinami ve svých zahradách a celkově tak posílit práva soukromých majitelů příslušných pozemků.
Co se nelíbí odpůrcům vyhlášky?
Odpůrci vyhlášky namítají nemožnost kontrolovat míru kácení dřevin a případné hromadné a skokové ubývání dřevin. K tomu ministerstvo životního prostředí připomíná jistou domněnku umírněnosti vlastníků zahrad, kdy by si každý měl rozmyslet pokácení starých stromů, už jen z estetického ohledu. Na vyhlášku se valila také vlna kritiky za vymezení pojmu zahrady jako pozemku u bytového domu nebo u rodinného domu v zastavěném území obce, který je stavebně oplocený a nepřístupný veřejnosti. Ve svém důsledku to znamená, že na zahradu, která je zpřístupněna veřejnosti nelze vztáhnout dispozitivní ustanovení vyhlášky. Je tedy velký rozdíl mezi soukromou a veřejnou zahradou a taková úprava silně nahrává tendenci spíše zahrady neotevírat veřejnosti.
Jako jednu z posledních námitek je namítána protizákonnost vyhlášky, když v zákoně o ochraně přírody a krajiny v § 8 odst. 3. má vyhláška stanovit pouze velikost nebo jinou charakteristiku dřeviny, která nepodléhá povolení ke kácení a nikoli vymezení prostoru na kterém se dřevina nachází, tím má docházet k překročení zákonného zmocnění a tedy k protizákonnosti vyhlášky.
Od účinnosti nové úpravy nás dělí teprve krátký čas, a tak tedy nezbývá než počkat a podívat se na změny s dostatečným odstupem a posoudit zda jsou obavy odpůrců vyhlášky oprávněné či nikoliv.
JUDr. Jan Kotík, zastupitel Prahy 4 a člen MV TOP 09 Praha 4
