Hlavní město Praha a jeho okolí je bezesporu významným dopravním uzlem nejen v rámci České republiky, ale také střední Evropy. Budoucí dopravní situaci v oblasti hl. města Prahy a části Středočeského kraje ovlivní výrazným způsobem dobudování Silničního okruhu kolem Prahy (SOKP), též označovaného jako Pražský okruh. Ten totiž po svém dokončení nabídne technicky vybavenou trasu po celém obvodě hlavního města a vyvede mimo centrum významnou část zbytné dopravy, která dnes město zatěžuje. Pražský okruh tedy po svém dokončení propojí nejdůležitější dálnice a silnice a vytvoří tak síť fungujících dopravních vztahů v celém regionu.
Pražský okruh by si měl poradit jak s tranzitem, tak s rozváděním zdrojové a cílové dopravy ve vztahu Praha – region a rovněž tak s přenášením mezioblastních vztahů v rámci Prahy. Navzdory tomu, že tranzit se jeví jako největší současný problém omezené a pomalu se rozvíjející kapacity komunikací v regionu metropole, tvoří ve skutečnosti pouze 20 až 25 procent veškeré dopravy na Pražském okruhu. Pravdou však je, že podíl těžké nákladní dopravy v rámci tranzitu je zásadní.
Co znamená předchozí odstavec? Je nutné zaměřit pozornost rovněž na dojíždění obyvatel ze Středočeského kraje do Prahy, ale také cesty z jednoho konce hlavního města na druhý. Pražský okruh v obou případech slouží jako výborný způsob, jak odlehčit dopravě v širším centru města a ušetřit čas. Aby byl Pražský okruh skutečně atraktivní pro tyto vztahy, musí být situován v rozumné vzdálenosti právě vůči širšímu centru města.
Bohužel, dostavba Pražského okruhu se neustále potýká s různými problémy. Výrazný podíl na prohlubování časových ztrát při jeho přípravě i realizaci má zejména platná legislativa, která umožňuje účelové zneužívání ustanovení na ochranu jednotlivců a dotčených subjektů v každém stupni přípravy stavby (územní rozhodnutí, stavební řízení). Vcelku pochopitelnou aktivitou jedinců, městských částí a občanských sdružení došlo k tomu, že nepostavené části okruhu byly rozhodnutím Nejvyššího správního soudu vymazány z dokumentace nadřazené územnímu plánutzv. ZÚR hl. m. Prahy (jedná se o stavby 511, 518, 519, 520). Štěstím pro Prahu a její obyvatele je, že v územním plánu se tyto stavby stále nacházejí . Proto aktuálně probíhá aktualizace ZÚR hl. m. Prahy, která je předpisována stavebním zákonem a řeší i výhrady, které Nejvyšší správní soudvůči ZUR měl.
Absolutní prioritu v případě realizace dalších částí Pražského okruhu musí mít a má bezesporu stavba 511 v úseku mezi Běchovicemi a D1. Probíhá zde již několik let intenzivní investorská příprava, na kterou byly vynaloženy již nemalé finanční prostředky. Absence stavby 511 výrazným způsobem zatěžuje území městské části Prahy 4 (zejména Spořilov), území městské části Prahy 11 (Jižní město) a území Prahy 10 (Zahradní město). V těchto oblastech dochází k přetížení stávajících komunikací zbytnou tranzitní automobilovou dopravou. Postiženými jsou především obyvatelé rozlehlých obytných zástaveb.
Samozřejmě nelze zapomenout ani na další stavby Pražského okruhu, kterým obdobně „tikají" pomyslné hodiny. Patří sem stavby 518 (Ruzyně – Suchdol), 519 (Suchdol – Březiněves) a stavby 520 (Březiněves – Satanice). Pro odlehčení komunikací hlavního města od nákladní tranzitní dopravy a pro dokončení celého okruhu a naplnění jeho funkce jsou i tyto stavby nezbytné.
V souvislosti s Pražským okruhem je však nutné zmínit ještě jednu velmi důležitou věc, která by mohla výrazně zpoždit přípravu a dostavbu Pražského okruhu. V době nedávno minulé podaly některé městské části za podpory občanských sdružení podnět na prověření alternativní trasy okruhu, tzv. regionální varianty, v rámci které by mělo dojít k oddálení okruhu na území Středočeského kraje. ( Zpráva o uplatňování ZÚR hl. m. Prahy - zadání aktualizace ZUR).
Iniciativa prosadit regionální variantu okruhu tedy přichází od již zmíněných městských části na okraji Prahy a je podporována některými občanskými sdruženími. Protože je v zájmu Výboru pro dopravu ZHMP hledání kompromisů, které přinesou odpovídající pozitivní výsledky pro všechny Pražany a konec konců i obyvatele Středočeského kraje bylo přistoupeno k posouzení alternativní možnost při výstavbě Pražského okruhu. I proto jsem na půdě Výboru pro dopravu ZHMP zahájil se zástupci občanských sdružení jednání a věřím, že najdeme společnou řeč a budeme mít prostor vysvětlit důležitost dostavby celého okruhu, než se harmonogram výstavby prohloubí o dalších několik, možná i desítek let.
Tato reálná obava pramení z toho, že na základě zpracovaných dopravně-inženýrských analýz jednotlivých variant okruhu je regionální trasa nevyhovující z několika důvodů, já uvedu dva základní.
- Oddálení okruhu od Prahy by významně snížilo jeho atraktivitu pro řešení širších městských vazeb a tím pádem vyšší zatížení individuální automobilovou dopravou na většině komunikací v hlavním městě Praze.
- Regionální varianta okruhu není obsažena v žádné územně plánovací dokumentaci obcí na území Středočeského kraje. Nechci si ani představovat reakci zastupitelů dotčených obcí, včetně obyvatel těchto obcí, na nápad umístit takovou dopravní stavbu na katastru obce, když se dlouhá léta územní rozvoj obce ubíral jiným směrem a v dobré víře investovali nemalé prostředky na pořízení svých nemovitostí.
