Asi každý z nás měl někdy příležitost slavit v práci s kolegy narozeniny, narození dítěte, odchod do důchodu, nebo třeba jen vítězství Sparty v lize (to v posledních letech zřídka). Málokdo z nás se ale zamýšlel nad tím, jestli požívání alkoholických nápojů je při takových příležitostech povoleno, i když se jedná jen o symbolický přípitek.
Zákoník práce upravuje tuto otázku poměrně jednoznačně. Požívat alkoholické nápoje, tj. takové nápoje, která obsahují více než 0,5 objemového procenta alkoholu, a též zneužívat jiné návykové látky, je na pracovištích zaměstnavatele výslovně zakázáno. Byť pracoviště nejsou nikterak v zákoníku práce definována, rozumí se jimi místa, kde dochází k výkonu přidělené práce. V té podobě, jak je upraven, se zákaz týká jak doby pracovní, tak i mimopracovní, takže ani po práci není možno na jakémkoliv pracovišti (kancelář, dílna, staveniště, jednací místnost, sekretariát, pole atp.) alkohol konzumovat.
Zákoník práce v této souvislosti nehovoří o zákazu konzumace alkoholu v jiných prostorách zaměstnavatele (jako jsou např. chodby, kuchyňka, převlékárny), jak je tomu např. v případě zákazu kouření, takže se dá odvodit, že v těchto jiných prostorách, nejsou-li rovněž pracovišti, by požití alkoholických nápojů bylo povoleno, ale jen po pracovní době.
Tento závěr se dá odvodit i z dalšího ustanovení zákoníku práce, který stanoví, že mimo pracoviště se zakazuje požívání alkoholických nápojů „ jen" v pracovní době (např. na obědě mimo objekt zaměstnavatele, ale např. i v kuchyňce či jídelně, pokud nejsou rovněž považována za pracoviště). Dále je jednoznačně zakázáno vstupovat pod vlivem alkoholu na pracoviště zaměstnavatele, a to např. nejen při nástupu na směnu, ale i kdykoliv v jejím průběhu. Zákaz se týká již samotného vstupu, ne až následného výkonu práce.
V některých případech je přece jen požívání alkoholických nápojů výjimečně povoleno. Je tomu tak v případě konzumace piva se sníženým obsahem alkoholu, které mohou pít zaměstnanci, jež pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, např. v horkých provozech- sklárnách, vysokých pecích. Dále mohou požívat alkoholické nápoje, tedy nejen pivo, rovněž zaměstnanci, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů (např. sládkové) nebo když je požívání alkoholických nápojů obvykle s plněním úkolů spojeno (degustátoři, ale patrně např. i přípitek po podpisu důležité obchodní smlouvy).
Zákoník práce dále dokonce ukládá povinnost zaměstnanců podrobit se kontrole, zda nejsou pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek. K tomu může dát pokyn jen oprávněný vedoucí zaměstnanec, který je k tomu určen zaměstnavatelem, nejčastěji v pracovním řádu.
Požitím alkoholického nápoje v kanceláři, tedy na typickém pracovišti dochází tedy k porušení pracovněprávních povinností stanovených přímo v zákoníku práce. I kdyby šlo jen o přípitek na zdraví u příležitosti narozenin kolegy, a třeba až po pracovní době) by bylo možno dle mého názoru tento prohřešek označit za méně závažné porušení pracovněprávních povinností. Aby v takovém případě bylo možno dát výpověď, musel by pracovník době 6 měsíců před „inkriminovaným přípitkem" být písemně na možnost výpovědi upozorněn a v dalším období se pak dopustit dalších (tedy alespoň dvou) méně závažných porušení svých pracovněprávních povinností. Není však vyloučeno, že zaměstnavatel toto jednání vyhodnotil přece jen jako závažné porušení pracovněprávních povinností. V tom případě by výpověď hrozila i bez onoho písemného upozornění.
Proto lze jen doporučit počkat s oslavou až po pracovní době a v každém případě mimo pracoviště.
JUDr. Jan Kotík, zastupitel Prahy 4 a člen MV TOP 09 Praha 4
