Od 11. března se naše základní školy, naši školáci a jejich rodiče ocitli doslova ze dne na den ve zcela nové, a ne zrovna záviděníhodné situaci. Nemám ráda otřepanou frázi „To je výzva“, ale tohle opravdu byla. Všichni zúčastnění se museli během pár hodin přizpůsobit mimořádnému opatření Ministerstva zdravotnictví, které zakázalo osobní přítomnost žáků ve školách – tedy docházku, nikoli však vyučování. Zatímco žáci povětšinou zajásali v očekávání dlouhého bezstarostného volna, pro rodiče a pedagogy to znamenalo vymyslet krizový plán na dobu minimálně čtyř týdnů. Zvláště pro rodiče malých školáků, kteří nemohou být sami doma a jen málokteří již dokážou pracovat samostatně, šlo o výraznou změnu denního režimu.
Pedagogům připadl nelehký úkol urychleně připravit systém dálkové výuky a zajistit, aby byli ve spojení se všemi rodiči a žáky. Hovořila jsem téměř se všemi řediteli našich základních škol či jejich zástupci a podle jejich vyjádření si učitelé celkem bez problémů vyměňují informace s rodiči a zadávají úlohy žákům prostřednictvím e-mailů nebo webových aplikací, například Bakaláři, Škola OnLine nebo Edupage, na webových stránkách škol jsou uveřejňovány různé on-line nástroje vzdělávání. Pokud v některých domácnostech schází připojení na internet, domlouvají se pedagogové s rodiči a žáky individuálně a poskytují jim vytištěné materiály, aby žádné dítě nebylo znevýhodněno. Také rodiče spolužáků si vzájemně vypomáhají. Zkrátka každý dělá, co může, a všem za to patří velký dík.
Příležitost pro budoucnost
Na všem zlém se dá najít něco dobrého. Už dlouho se volá po modernizaci našeho školství a po nových postupech využívajících moderní technologie. Současná situace, v níž se on-line vyučování zavedlo náhle a „z donucení“, by mohlo být pro pedagogy impulsem k tomu, aby vzdělávání obohatili o využití kvalitních vzdělávacích portálů a nejrůznějších výukových programů, které jsou pro děti přitažlivé a hravě se v nich orientují. Je to také příležitost pro naše školáky. To, co se naučí, bude teď hodně záviset na nich samotných, a možná si ten pocit odpovědnosti alespoň někteří z nich osvojí a stanou se samostatnějšími. Největší břímě ale spočívá na bedrech rodičů. Skloubit práci s celodenním dohledem nad dětmi a ještě je vlídně motivovat, aby dodržovaly určitý řád a soustředily se na učení, je nesmírně obtížné. Přeji vám všem, abyste to ve zdraví zvládli a nabízené příležitosti využili.
Jitka Zykánová (TOP 09), zastupitelka Prahy 4
