Již posedmnácté zavlála letos na historické budově žižkovské radnice vlajka se znakem slunce a sněžnými lvy. Vyvěšením vlajky s doprovodným kulturním a osvětovým programem se městská část Praha 3 připojila k celoevropské akci Vlajka pro Tibet, kterou před lety v Česku sama uváděla v život.
Před 53 lety bylo ve Lhase, hlavním městě Tibetu, násilně potlačeno povstání proti čínské okupaci, které po sobě zanechalo 80 000 mrtvých Tibeťanů. Jako vyjádření solidarity s tibetským lidem vznikla v západní Evropě v polovině devadesátých let dnes již celosvětová akce „Vlajka pro Tibet“. V roce 1996 se k akci poprvé připojila čtyři česká města – mezi nimi i Praha 3.
K slavnostnímu vyvěšení tibetské vlajky na žižkovské radnici došlo již ve čtvrtek 8. března. Proč má stále smysl si připomínat osudy Tibeťanů zmínila ve své úvodní řeči starostka Prahy 3 Vladislava Hujová. „Čínský politický systém uplatňovaný v Tibetu nápadně připomíná některé z represí, které jsme my sami zažili na vlastní kůži v průběhu čtyřicetiletého působení komunistické nadvlády, o to naléhavěji vyznívá žádost o projev solidarity s podobně zkoušeným národem, který svou demokracii a svobodu dosud nevybojoval,“ připomněla starostka Hujová. Účastníci pak minutou ticha uctili oběti čínské represe.
Na radnici následoval doprovodný program, v rámci kterého se návštěvníci mohli zaposlouchat do hudební meditace pro Tibet v provedení Ladislava Broma na sitár, Michela Fabrice na tabla a Jaroslava Svítka na fujaru. Novinkou letošního programu, která sklidila zasloužený potlesk diváků, bylo vystoupení tanečnic Moniky Jeníkové a Gabriely Markovičové z divadla Ponec, které předvedly ukázky indických chrámových tanců Bharatanatyam.
V Galerii pod radnicí návštěvníci obdivovali pestrobarevnou mozaikovou mandalu, kterou vytvořil Ladislav Brom. Mandala je obrazec z písku, rýžové mouky či jiného sypkého materiálu. Její tvorba vyžaduje velkou pečlivost a trpělivost, čímž představuje určitý rituál.Mandala je vytvářena obvykle při příležitosti nějaké slavnosti či obřadu a její forma se řídí smyslem a významem příležitosti, ke které je vytvářena. Při ukončení slavnosti nebo obřadu, pro který byla mandala vytvořena, je veřejně smetena a vržena do řeky, nebo rozprášena po větru.
Přestože někteří přítomní byli proti, k rozmetání mandaly, které symbolizuje pomíjivost života nakonec došlo. Barevný písek pak účastníci společně se starostkou Hujovou a jejím zástupcem Jiřím Matuškem rozprášili na radničním dvorku.
Oživení letošního programu obstarala ukázka živých zvířat přímo na radnici. Občanské sdružení Potala zorganizovalo návštěvu chovatele tibetských dog, který s sebou přivedl ukázat hned čtyři krásné obrovité psy, o jejichž chovu a zvláštnostech vyprávěl shromážděnému publiku.
Zástupci občanských sdružení Surya a Atma Do pozvali návštěvníky na benefiční akce, které pořádají na pomoc Tibetu. Den pro Tibet vyvrcholil promítáním dokumentárního filmu Surya Cesta ke Sluneční škole, který popisoval náročnou cestu do dalekého Kargyaku a ukazoval, jak vznikala škola v tvrdých podmínkách Himalájí.
Příběhy z Tibetu a o Tibetu si mohou zájemci připomenout také v dubnu, kdy se v kině Aero koná od středy 18. do pátku 20. dubna Festival tibetských filmů a filmů o Tibetu, který každoročně pořádá občanské sdružení Potala.
